Uprchlíci staví proti sobě východ a západ Evropy

19.08. 18:31 | Autor: ČTK

Uprchlická krize je tvrdou zkouškou pro integritu EU (ilustrační foto).

Slovensko je ochotné přijmout 200 syrských uprchlíků, aby pomohlo zbytku Evropské unie s přívalem běženců. Avšak jen za podmínky, že to budou křesťané, protože na území Slovenska nejsou mešity a muslimové by se tam necítili jako doma, jak řekl mluvčí slovenského ministerstva vnitra. Jde o příklad, nakolik uprchlická krize ohrožuje ideály multikulturalismu západní Evropy a vyvolává v evropské unii debatu o integraci, sdílení problémů a hodnot, napsal k situaci v Evropě zavalené uprchlíky list The Wall Street Journal.

Politici ve střední Evropě a v Pobaltí se bojí reakce voličů, neuvyklých na občany jiných kontinentů. Brání se uprchlíkům s tím, že vyznavači jiného náboženství než křesťanství nepatří do jejich států. Uprchlíci proudí Maďarskem do bohatších zemí na severu a západě Evropy a Brusel a Berlín začínají volat po tom, aby se o břemeno podělily větší měrou i bývalé komunistické země.

Ondřeje Benešík. EU má na podzim znovu jednat o rozmístění uprchlíků, aby se ulevilo zavalenému Řecku a Itálii, a schyluje se ke konfliktu mezi "starými" členy EU s bývalými komunistickými státy na východě. Tyto země ještě nedávno bojovaly o upevnění svazků v rámci unie, aby se dostaly z vlivu Ruska, avšak nynější tlak Bruselu na společné řešení otázky migrace v těchto zemích nahrává euroskeptikům.

"Kdysi jsme byli pod dohledem Moskvy, teď se mnoho lidí domnívá, že se totéž děje v Bruselu," cituje WSJ českého lidovce Ondřeje Benešíka, který předsedá sněmovnímu evropskému výboru.

Počet příchozích neklesá, v červenci jich dorazilo do EU 107 500, což je trojnásobek údajů z loňského července. Z bývalých komunistických států je situace nejdramatičtější v geograficky nejpříhodněji - z hlediska uprchlíků - položeném Maďarsku, které letos zaregistrovalo 120 tisíc žadatelů o azyl. "Máme z nich strach, přicházejí ve skupinách po 20 a odpočívají v našich zahradách," řekla Veronika Tóthová z vesnice Ásotthalom u hranice se Srbskem.

Obrana hranic v Maďarsku plotem teprve začíná. Chystají policejní hlídky a tresty. Maďarsko v oznámilo, že na tuto hranici vyšle hlídkovat velké množství policistů, a přijalo zákon, který umožní potrestat osobu za nelegální přechod hranice až čtyřmi lety vězení. Země buduje na hranici se Srbskem plot a premiér Viktor Orbán se vydává za ochránce evropské kultury. Viní západoevropské země, že uprchlíky do Evropy lákají jejich velkorysé azylové předpisy.

V jiných státech je ve srovnání s Maďarskem uprchlíků minimum a tamní politici dělají vše pro to, aby to tak zůstalo. V Německu požádalo o azyl v prvních třech měsících roku 83 175 lidí, tedy 40 procent z těch, kdo o azyl žádali v celé Evropě. Na Polsko, ČR, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské země, které dohromady mají stejný počet obyvatel jako Německo, připadlo 6080 žadatelů.

Brusel v květnu navrhl rozdělit 40 tisíc uprchlíků, kteří jsou nyní v Řecku a Itálii podle kvót. Do států EU pak má být také přesídleno 20 tisíc lidí z uprchlických táborů na Blízkém východě. Země EU ale v červnu zamítly zavázat se ke kvótám a přistoupily na přijímání uprchlíků jen na bázi dobrovolnosti. Slovensko mělo podle kvót přijmout 1100 lidí, avšak je ochotno pomoci jen 200 syrským křesťanům.

Premiér Robert Fico minulý týden prohlásil, že Slovensko nenese vinu na současné krizi. "Máme pouze jednu otázku: Kdo bombardoval Libyi, kdo je za problémem severní Afriky? Slovensko? Ne," řekl. Slovensko ještě nabízí dočasné přístřeší 500 uprchlíkům, kteří žádají o azyl v sousedním přetíženém Rakousku, a tito lidé podle vlády nemusejí být nezbytně křesťané.

Běženci míří především do bohatších západních zemí Evropy. Mnoho politiků v přípravě na podzimní bruselskou debatu o uprchlících rozviřuje politickou debatu ve svých zemích. Konzervativci z lotyšské strany Národní aliance ostře protestovali proti záměru premiérky Laimdoty Straujumaové přijmout 250 uprchlíků, i když premiérka nepřistoupila na žádost Bruselu, aby jich Lotyško přijalo trojnásobek. Polská premiérka Ewa Kopaczová chce přijmout jen dva tisíce uprchlíků, tedy o 1600 méně, než žádal Brusel. Věc se stala tématem pro říjnové parlamentní volby.

Politici bedlivě sledují veřejné mínění. Až 61 procent Poláků v červnovém průzkumu bylo toho názoru, že si Polsko víc uprchlíků nemůže dovolit. Na Slovensku bylo téhož měsíce 70 procent lidí proti přijetí uprchlíků podle kvót. V ČR v červnu přijímání uprchlíků ze Sýrie nebo severu Afriky odmítlo 70 procent lidí, 53 procent jich schvalovalo přijímání Ukrajinců.

V západní Evropě převládá názor, že uprchlickou krizi lze řešit jedině spravedlivým rozdělením uprchlíků. "Některé země EU pohlížejí na Evropu jako na jakousi ziskovou komunitu, k níž jsou ochotné se připojit, jen když to vynese peníze. Takové státy Evropu zničí," řekl německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

Praha, která měla podle kvót přijmout 1850 lidí, přistoupla na přijetí 1500 lidí do konce roku 2017, ale jen bude-li si moci vybrat takové, kteří budou schopni integrace.