Ukrajinská krize boří mosty mezi Polskem a Kaliningradem

Mezi Západem a Ruskem od konce studené války k nějaké závratné spolupráci nikdy nedocházelo. Pár dobrých věcí se ale podařilo. Byl mezi nimi i pilotní projekt zjednodušeného cestování, který byl před několika lety spuštěn na hranici Polska a ruské Kaliningradské oblasti. Obnovené nepřátelství mezi oběma tábory teď tuto vymoženost ohrožuje.

Když Polsko a Litva v roce 2004 vstoupily do Evropské unie, mnozí byli znepokojeni, že ruská exkláva s téměř milionem obyvatel bude zcela odříznuta. Oblast byla od té doby vskutku v obklíčení unijních zemí, předloňské léto se ale její pozice zlepšila díky dohodě o místním přeshraničním styku podepsané v prosinci 2011.

Na jejím základě mohli obyvatelé Kaliningradu a Pomořského a Varmijsko-mazurského vojvodství v Polsku překračovat hranici bez víz a zdlouhavého papírování. Stačila jim k tomu speciální karta.

Reakce na nový systém byly velice pozitivní. Posíleny byly vzájemné vztahy i ekonomická spolupráce. Především Rusové vyráželi za hranici s oblibou na nákupy. Nacházeli tu levnější a kvalitnější potraviny, jejich častým cílem byly i hobby markety a obchody s nábytkem. Poláků na druhou stranu proudilo méně, Kaliningrad ale mohl být zajímavým odbytištěm pro firmy.

Ještě loni na podzim bylo vše v pořádku. Polský konzulát v Kaliningradu vydal stotisící kartičku a byly představeny plány na otevření dvou nových hraničních přechodů.

Kaliningradská kapela Parovoz (parní lokomotiva) situaci popsala v písni, jejíž refrén zněl "Zdravstvuj Biedronka, zdravstvuj Lidl". Jde o dva v Polsku rozšířené řetězce diskontních prodejen a frontman skupiny Timur Titarenko prý song vymyslel, právě když čekal nákupůchtivý na hranici, informoval tehdy týdeník The Economist.

Poláci si nad ruským zájmem mohli mnout ruce. Jen v první polovině loňského roku u nich jejich sousedé utratili 62 milionů zlotých (asi 170 milionů korun). Jezdili ale zkoumat nejen regály obchodů. Jejich oblíbeným cílem bylo i gdaňské staré město či pobřeží Baltu.

Po propuknutí ukrajinské krize se dříve pozitivní atmosféra výrazně proměnila. Rusové sice na nákupy jezdí dál - polské zboží kvůli západním sankcím potřebují více než předtím - Poláci už se na ně ale koukají hůře než ještě před pár měsíci.

Studená válka v hlavách

Vědomí Rusů, že nejsou tolik vítáni, se projevuje i na turistice. Provozovatelé hotelů na pobřeží hlásí výrazný úbytek ruských hostů. Jak informuje německá stanice Deutsche Welle, o zákazníky přišly i obchody s luxusním zbožím, například sportovními auty. Zatímco experti varují před vypuknutím nové studené války, v hlavách Poláků a Rusů už možná začala.

Vzájemné vztahy ale ztěžují i úřady. Ruská strana hází klacky pod nohy polským firmám, které by chtěly v Kaliningradské oblasti podnikat. Těm nezbývá než doufat, že se celkové klima zase zlepší.

Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by k tomu mělo v brzké době dojít. Polsko jakožto ukrajinský spojenec je zemí EU, jejíž vztah k Rusku se od vypuknutí krize zhoršil zřejmě nejvíce. Vzhledem k polským zkušenostem s ruskou rozpínavostí se ani není čemu divit.

K poslednímu incidentu došlo počátkem tohoto týdne, když Moskva vyhostila několik polských diplomatů jako odvetný krok za předchozí vyhoštění ruských diplomatů z Polska. Zatím není známo nic bližšího o tom, kdy a proč byli ruští diplomaté z Polska vyhoštěni. Důvodem ale byla "činnost neslučitelná s jejich statusem", čímž se obvykle rozumí špionážní aktivita.

Polská vláda také kvůli současné situaci oživila úvahy o stavbě kanálu, který by snížil její závislost na mocném sousedovi. Ten by prokopáním Viselské kosy propojil Viselský záliv s Baltským mořem, respektive Gdaňským zálivem. Bylo by tak zajištěno bezproblémové spojení přístavu Elblag se zbytkem světa. V současnosti totiž musejí lodě proplouvat ruskými vodami kolem přístavu Baltijsk, nejzápadnějšího sídla kaliningradské exklávy.

Čtěte dále

další zprávy