Tvrdý brexit: 80 tisíc Čechů v nejistotě. Nervozita stoupá

Přestože Velká Británie již za půl roku vystoupí z Evropské unie, stále není jasné, za jakých podmínek k tomu dojde. Ve hře je nadále takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod bez uzavření jakékoli dohody mezi Londýnem a Bruselem, jež by zmírnila dopady britského opuštění unijních struktur. V nejistotě zůstává i přibližně osmdesát tisíc Čechů, kteří dnes ve Spojeném království žijí.

Brexit, k němuž dojde 29. března, zasáhne v Británii přes tři miliony občanů Evropské unie. Kvůli mnoha nevyjasněným bodům mezi Británií a EU však zatím nikdo netuší, do jaké míry se jich změny vlastně dotknou. Neustále proto roste počet těch, kdo kvůli tomu ostrovy raději opouštějí. Loni jich bylo 130 tisíc, což je nejvyšší číslo za posledních deset let, jak uvedl britský statistický úřad.

Poté co britská premiérka Theresa Mayová připustila odchod "natvrdo", se dá očekávat, že jich bude přibývat. Nedostatek informací na druhou stranu odrazuje i ty, kteří přemýšlejí o tom, že by se do Británie přestěhovali.

Pomalé britské úřady

Češka Eva Kubíčková Rodrigues, žijící v Německu, dnes zvažuje, že by se vrátila do Londýna, kde dříve strávila osm let. Kvůli nejasnostem kolem brexitu z toho má však značné obavy. "Nevím, zda bych si musela zažádat o povolení k trvalému pobytu či rovnou o britský pas. Na základě mých předchozích zkušeností s britskými imigračními úřady se bojím, že při náporu podobných žádostí by jeho vyřízení mohlo trvat velice dlouho," říká. S britskou byrokracií, která bude po brexitu podobnými žádostmi zavalena, má totiž špatné zkušenosti.

"Netuším, zda by mi úředníci nezadrželi pas na několik měsíců, jako to dříve udělali v případě mého manžela, který je z Brazílie. A pro mé povolání je cestování nutností," tvrdí.

Třiatřicetiletá fotografka navíc upozorňuje na další aspekty, které její rozhodování ovlivňují. "Vzhledem k tomu, že jsem v Londýně dříve pracovala téměř osm let, uvažuji samozřejmě také o tom, jak se bude v budoucnu přistupovat k otázce důchodů a zda by se mi do něj vůbec roky strávené v Británii započítávaly," říká.

Do jaké míry odchod "natvrdo" situaci občanů Evropské unie žijících v Británii zkomplikuje, si zatím netroufá odhadnout ani český velvyslanec v Londýně Libor Sečka. "Tato otázka se samozřejmě intenzivně řeší. V této chvíli jde těžko předpovědět, co všechno by to obnášelo. Těch variant je celá řada," řekl. Dodal, že v současnosti již probíhají jednání s britskou stranou o vytvoření aplikace, která by umožnila Čechům zaregistrovat se do systému, jenž by jim zajistil právo na ubytování a následně automatickou možnost podání žádosti o britské občanství.

Kámen úrazu na irské hranici

Londýn a Brusel původně chtěly dohodu o podmínkách brexitu vyřídit ještě před summitem EU, který se bude konat 18. října, aby ji následně stihl ratifikovat britský i evropský parlament. V posledních dnech obě strany nicméně připustily, že by se jednání mohla odložit až na listopad, případně že by k žádné dohodě vůbec dojít nemuselo.

Hlavním kamenem úrazu při jednáních zůstává především hranice mezi Severním Irskem (které je součástí Spojeného království) a Irskou republikou (jež zůstává na rozdíl od Británie členem EU). Od Velkopáteční mírové dohody z roku 1998, která ukončila desetiletí trvající násilné střety mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku, tato hranice prakticky neexistuje. Panují obavy, že zavedení hraničních kontrol by znovu mohlo letité spory rozdmýchat.
Evropská unie proto navrhuje, aby Severní Irsko zůstalo součástí celní unie, zatímco Anglie, Wales a Skotsko by ji opustily. To Londýn odmítá. Britská premiérka Theresa Mayová na počátku července navrhla, aby vznikla zóna volného obchodu s EU pro průmyslové a zemědělské výrobky, která by však nezahrnovala výměnu služeb. Tím by si Británie částečně udržela přístup k jednotnému evropskému trhu, aniž by musela přijmout veškeré z toho plynoucí povinnosti, a zároveň by zabránila narušení své územní celistvosti. Nápad se ovšem nelíbí hlavnímu vyjednávači EU Michelu Barnierovi, jenž ho odmítl s tím, že by znamenal "konec jednotného trhu a evropského projektu".

Česká eurokomisařka Věra Jourová upozorňuje, že britská strana má především obavy z toho, že pokud ustoupí, nebude moci uzavírat s neunijními státy obchodní dohody zcela podle svých představ. "Do vyřešení otázky této hranice ale bylo v minulosti investováno obrovské množství energie a peněz, takže opětovné zavedení hraničních kontrol je těžko představitelné. Hlavně pro lidi, kteří tam žijí a přes tuto hranici každý den oběma směry pendlují," upozorňuje Jourová.

V současnosti překročí pět set kilometrů dlouhou hranici mezi Irskem a Severním Irskem denně asi 30 tisíc osob.

Lepší žádná než špatná dohoda

Výsledek jednání mezi Londýnem a Bruselem bude zcela zásadní pro další budoucnost premiérky Theresy Mayové, jež na jedné straně čelí kritice opozičních labouristů usilujících o setrvání Británie v evropské celní unii a zároveň i silným tlakům ze strany zastánců co "nejtvrdšího" odchodu z EU ve vlastních řadách. Někteří poslanci Konzervativní strany pohrozili, že budou hlasovat proti případné dohodě o brexitu, což by mohlo vést až k pádu vlády.

Informace o tom, že část konzervativců se Mayovou snaží připravit o premiérské křeslo, se objevují ve sdělovacích prostředcích pravidelně od loňských červnových předčasných voleb, které britská premiérka vyvolala právě ve snaze o upevnění své pozice při jednáních o brexitu, což se jí zjevně nepodařilo. Volby dopadly pro konzervativce neúspěchem a Mayová musela vytvořit menšinovou vládu s podporou severoirské Demokratické unionistické strany. Proto si dnes opoziční labouristé troufají předpovídat, že vláda padne do Vánoc, a Mayová se tak brexitu ve funkci premiérky vůbec nedočká, jak prohlásila poslankyně Emily Thornberryová.

Sama ministerská předsedkyně neustále opakuje, že pokud se Britové s Bruselem nedohodnou a odejdou "natvrdo", nebude to žádný konec světa, protože "žádná dohoda je lepší než špatná dohoda". Těmito slovy reagovala mimo jiné na prohlášení ministra financí Philipa Hammonda, který se obává, že tvrdý odchod by výrazně poškodil veřejné finance Spojeného království.

Sebevražedná vesta

Kvůli neshodám ohledně konečné podoby britského vystoupení z EU už začátkem července podali demisi ministr pro brexit David Davis a šéf britské diplomacie Boris Johnson. Ten prohlásil, že plány premiérky Mayové otevřely cestu k "nekonečnému politickému vydírání" Británie ze strany Evropské unie. "Oblékli jsme britskou ústavu do sebevražedné vesty a rozbušku předali do rukou hlavního vyjednávače Evropské unie pro brexit Michela Barniera. Je to ponižující. Vypadáme jako čtyřicetikilová padavka, kterou komicky vyřídí dvousetkilová gorila," citovala ho tehdy média.

Odstupující ministr kritizoval složité plány, které by nutily Velkou Británii opustit celní unii, ale zároveň by nadále počítaly s tím, že se bude chovat podle jejích pravidel, což označil za nemožné. Návrh EU na vyřešení problému na irských hranicích Johnson označil za "pokus o anexi Severního Irska Evropskou unií" a celou záležitost uzavřel s tím, že Brusel Londýn prostě šikanuje.

Jen žádnou paniku

Přestože není vůbec jasné, jak to celé vlastně dopadne, britská vláda již horečně připravuje nouzová opatření pro případný odchod "natvrdo". Konzervativní kabinet začal občany ujišťovat, že zaručí dostatečné zásoby jídla, zároveň však varuje před vyvoláváním paniky. "Lidé by se rozhodně neměli znepokojovat přípravami, které provádíme. Protože však nevíme, jak jednání dopadnou, chceme být připraveni na všechny možnosti," prohlásila premiérka. List The Guardian ihned přispěchal s připomínkou, že Británie vyprodukuje pouze polovinu potravin, které zkonzumuje, a čtyřicet procent ovoce a zeleniny musí dovážet z Evropské unie. Svým čtenářům proto radil nakoupit dopředu dostatek kvalitních kontinentálních produktů, jako jsou například olivový olej, těstoviny, rýže, luštěniny, sardinky a rajčata v konzervě.

Vláda postupně odhaluje i další nouzové plány. V příštích týdnech hodlá zveřejnit sedmdesát krizových opatření a rad pro firmy a domácnosti, jak se na eventualitu tvrdého brexitu připravit. Ministr zdravotnictví Matt Hancock uvedl, že jeho úřad chystá zásoby léků a zdravotnických potřeb. Ministerstvo dopravy se zase připravuje na dlouhé fronty na hranicích po znovuzavedení celních kontrol.

Britský ministr pro brexit Dominic Raab však všechny podobné katastrofické scénáře rezolutně odmítá. "Nehodlám se vyžívat v pesimismu, pokud jde o stav této země. Do těchto jednání jdeme s ekonomickým sebevědomím a politickými ambicemi. Nedovolím, abychom se kvůli strachu z vlastního stínu nechali zahnat do kouta," zdůraznil.

Další referendum nebude

Britové se dostali do postavení, kdy si odhlasovali brexit, a teď to vypadá, že nevědí, co si s ním počít. Stále více obyvatel si tak přeje rozhodnout o konečné podobě opuštění Evropské unie v dalším referendu. Podle výzkumu deníku The Times z konce července tento názor v zemi převažuje a nový plebiscit podporuje už 42 procent Britů, včetně londýnského starosty Sadiqa Khana. Osmnáct procent obyvatel však zatím stále není rozhodnuto, jak se k celému problému postavit, a Theresa Mayová konání dalšího všelidového hlasování rozhodně odmítá.

Výzkum také ukázal, že tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že britská premiérka si při jednáních o brexitu vede špatně, zatímco její postoje hodnotí kladně pouhých 14 procent obyvatel. Navzdory tomu už její Konzervativní strana ve volebních preferencích nedávno dohnala opoziční labouristy vedené Jeremym Corbynem. Obě strany by v současnosti volilo přibližně 38 procent obyvatel.

Dnes by brexit neprošel Britové si odhlasovali odchod z Evropské unie těsnou většinou 52 procent hlasů v referendu konaném v červnu 2016. Podle nedávného průzkumu institutu NatCen by však dnes 59 procent Britů hlasovalo proti odchodu Británie z EU. Důvodem je především jejich rostoucí strach z toho, že brexit poškodí národní hospodářství. Zpráva Mezinárodního měnového fondu uvádí, že pokud by Británie zůstala v EU, její hrubý domácí produkt by se zvýšil o 1,75 procenta. Navíc upozorňuje, že vývoj britské ekonomiky bude výrazně lepší, pokud země opustí Evropskou unii po dohodě s Bruselem. V tom případě její hospodářství vzroste příští rok o 1,5 procenta, zatímco bez ní zaznamená pokles. Usedlíci versus neusedlíci Podle předběžného plánu na cestování, pobyt a práci pro občany EU v Británii se po brexitu nemá nic změnit až do konce roku 2020, dokdy by mělo platit přechodné období. Ti, kdo zůstanou i po jeho vypršení, se pak budou muset v zemi zaregistrovat. Kdo bude žít v Británii v době brexitu déle než pět let, získá automaticky nárok na takzvaný imigrační status usedlíka (settled status), jenž mu umožní zůstat v zemi natrvalo a bez jakýchkoli omezení za předpokladu, že splní podmínku trestní bezúhonnosti. Kdo bude tou dobou v Británii žít méně než tři roky, bude si ovšem muset navíc zažádat o dočasné povolení k pobytu. Jak to bude s případným získáváním britského občanství, však bude jasné, až budou jednání mezi Londýnem a Bruselem definitivně u konce.

Čtěte dále

další zprávy