Těžit, či netěžit? Zlaté dilema řeší nejen ve Španělsku

13.10. 06:31 | Autor: - bro -

Těžba zlata je (nejen) ve Španělsku citlivou otázkou (ilustrační foto).

V malebném asturijském městě řeší dilema. Zda souhlasit s těžbou v jednom z posledních významných ložisek zlata v Evropě, či nikoliv. Celá věc dělí obyvatele města na dva znesvářené tábory. Jedni věří, že by projekt přinesl prosperitu, druzí se obávají, že přinese jen škody a že na město ležící na jedné z tras Svatojakubské cesty zanevřou turisté. Zlato by se ovšem nehodilo jen Španělsku, ale celé Evropě.

Kanadská společnost Astur Gold by ráda nedaleko městečka Tapia de Casariego ležícím na Kantaberském pobřeží vytěžila až dva miliony uncí drahého kovu. Alespoň takové jsou odhady. Ubezpečuje, že místní v podstatě nic nepoznají a slibuje vytvoření 200 pracovních míst během osmi let.

V Tapii žijí asi čtyři tisíce lidí. Většina si vydělává na živobytí farmařením, rybařením nebo prací v turistickém ruchu. Dost místních ale také patří mezi čtyři a půl milionu španělských nezaměstnaných. Záměr Astur Goldu je tedy rozděluje. A to už několik let. Jak píše deník El País, někteří například odmítají nakupovat v obchodech, jejichž vlastník dal najevo ať už pozitivní či negativní postoj k celému problému.

Důl má být umístěn asi 300 metrů od skalnatého pobřeží v lokalitě zvané Salave. Aby vše tak nebylo do očí, společnost navrhuje, že vyrazí 2,2 kilometru dlouhý tunel, kterým se pracovníci k ložiskům dostanou. Většinu zdejších zásob už kdysi vytěžili Římané.

Pobřeží poblíž Tapie. Nejde však jen o to, jak ke zlatu získat přístup. Z vytěženého granodioritu je třeba oddělit síru či arsen. Odpadní materiál má být skladován na ploše deseti hektarů. Hlavní inženýr projektu José Valdés ale ujištuje, že v potaz byly vzaty všechny možné environmentální dopady a vypouštěná voda bude vhodná k pití.

Farmář Jesús, který chová dobytek kvůli mléku, jež je pak používáno pro dětskou výživu, má ale strach. Bojí se, že jeho produkt v budoucnu neprojde přísnými kontrolami. "Těžební firma se snaží vydělat na lidském zoufalství a všechny tu rozdělila," tvrdí. Rybáři, kteří sklízejí svijonožce, zase tvrdí, že voda tekoucí do moře mořský život poškodí, i když třeba nebude obsahovat vyloženě jedy.

700 metrů odsud navíc stojí škola pro mentálně handicapované děti. Její součástí je devítihektarová farma, na níž je pěstována organická zelenina. Ročně jí tu sklidí 25 tun. V případě otevření dolu by musela být uzavřena.

Zastánci projektu jsou logicky převážně ti, kteří nejsou v úplně dobré finanční situaci. Astur Gold tvrdí, že už obdržel téměř 12 tisíc žádostí o zaměstnání. Nezaměstnaná Magdalena Gómezová vede iniciativu podporující projekt, kvůli čemuž ji mnoho místních nemůže přijít na jméno. tvrdí ale, že nemá na vybranou.

Přípravy těžby. "Nejsme blázni, víme, že společnosti nemůžeme věřit na 100 procent. Pokud ale dodrží zákony, měla by dostat povolení. Doufám, že úřady učiní správní rozhodnutí," říká.

Asturisjká vláda by měla o projektu definitivně rozhodnout v listopadu. Astur Gold už avizoval, že pokud ho shodí ze stolu, požene věc k soudu a bude požadovat kompenzaci. Pokud ho naopak schválí, na soud se zase obrátí nespokojení místní. Jeden jejich argument na konec - sama firma přiznala, že pokud by cena zlata v budoucnu prudce klesla, musela by důl zavřít.

V současnosti nicméně cena drahého kovu na světovém trhu zůstává na relativně vysoké úrovni. Nečiní už sice 1900 dolarů za unci jako během ekonomické krize v roce 2011, nynějších 1200 dolarů je ale stejně více než kdykoli před ní.

I proto Evropská unie v roce 2011 přijala novou surovinovou strategii, která obsahovala mimo jiné právě cíl zajistit větší část poptávky z vlastních zdrojů. Těžba zlata sem patří také.

Loňské protesty proti těžbě v Rumunsku. Španělsko je pak jednou z mála evropských zemí, ve kterých lze ještě nějaké zlato nalézt. Co se týče produkce, je po Švédsku, Bulharsku, Dánsku, Rumunsku a Polsku na šestém místě. Navíc, jak již bylo naznačeno, investoři si jsou vědomi nelehké ekonomické situace, v níž se země nachází. Snaží se pak působit jako dobrodinci nabízející práci. To je i případ rovněž kanadské společnosti Edgewater, která chce těžit v sousední Galicii.

Vůbec největší zlatý důl v Evropě měl vzniknout v Rumunsku u města Rošia Montana. Vláda Victora Ponty ale projekt před rokem po rozsáhlých protestech veřejnosti odmítla. Argumenty obou stran byly v zásadě stejné jako ve Španělsku. V rumunském případě se však navíc počítalo s odstraněním čtyř hor.

A pokud se vrátíme k firmě Astur Gold, nesmíme zapomenout, že zlato by ráda těžila i v České republice, konkrétně u středočeského Mokrska, kde se údajně nachází jedno z největších ložisek ve střední Evropě. Také zde místní proti projektu protestují (viz ZDE).

Foto: Shutterstock , ČTK/ZUMA/Jonathan Nicholson, asturgold.com

Autor: - bro -