Švédsko schválilo lisabonskou smlouvu

21.11. 08:42 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 21.11. 10:47

Švédský parlament schválil ve čtvrtečním hlasování ratifikaci lisabonské smlouvy. Jedinou zemí Evropské unie, v níž se zatím zákonodárný sbor k dokumentu nevyjádřil, tak zůstává Česká republika.

"Lisabonská smlouva je, podle názoru parlamentu, lepší než současná smlouva a posiluje EU v důležitých oblastech," stojí v prohlášení švédského parlamentu (Riksdag), ve kterém zasedá 349 poslanců. Pro hlasovalo 243 zákonodárců, proti 39, 13 se zdrželo a 54 při hlasování chybělo.

Ratifikační proces zatím dokončilo 22 zemí EU, Švédsku k tomu zbývá pouze formální krok v podobě oficiálního uložení listin. V Německu a v Polsku smlouvu schválily parlamenty, chybí jen podpisy prezidentů. Německý prezident Horst Köhler odmítl dokument podepsat, dokud tamní ústavní soud nerozhodne o stížnosti odpůrců lisabonské smlouvy. Polský prezident Lech Kaczyński ve středu prohlásil, že smlouva není pro Polsko ideální, ale slíbil pod ni svůj podpis připojit.

ČTĚTE TAKÉ: Bém odmítá Lisabon. Chce jiný text
Lisabonskou smlouvu nechce 55 procent Čechů

Také v České republice závisí schvalování lisabonské smlouvy na rozhodnutí ústavního soudu, který posuzuje, zda je dokument v souladu s českým právním řádem. Její přezkoumání navrhl Senát. Konkrétně senátoři chtěli, aby soud projednal šest oblastí smlouvy. Jde například o předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost Irské NE bude Lisabonskou smlouvu i nadále blokovat. měnit způsob rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový, čímž by členské státy ztratily právo veta, a způsob uznání Listiny základních práv EU a její právní závaznost pro Česko. Ústavního soudu bude o smlouvě rozhodovat 25. listopadu.

Jedinou zemí, která dokument odmítla, je Irsko. Přibližně 53 procent irských voličů hlasovalo 12. června v referendu proti přijetí.

Smlouva by měla přinést unii potřebné reformy institucí a rozhodování. Sníží se počet záležitostí, v nichž mají státy právo veta. Vzniknou i nové funkce: předseda evropské rady či faktický ministr zahraničí unie, ač formálně se tak jmenovat nebude.

Aby smlouva vstoupila v platnost, musejí dokument přijmout všechny státy sedmadvacítky.

Foto: profimedia.cz, Reuters

Autor: ČTK