Švédská koalice ztratila většinu, krajní pravici neosloví

20.09. 10:05 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 20.09. 13:57

Švédský ministerský předseda Fredrik Reinfeldt, který se prohlásil za vítěze nedělních voleb, odmítá jednat o příští vládě s nacionalistickou stranou Švédští demokraté, jež se do parlamentu dostala vůbec poprvé. Stejně jako Reinfeldtova středopravá koalice nehodlá s nacionalisty spolupracovat ani levicová opozice.

V nedělních volbách nezískal ani jeden blok demokratických stran ve švédském zákonodárném sboru, Riksdagu většinu. Dosavadní vládní koalici o ni obral právě úspěch nacionalistů. Reinfeldt chce podporu získat u opozičních Zelených, ti však zatím nesouhlasí.

Podle neoficiálních výsledků obsadí Reinfeldtova středopravá koalice 172 z 349 křesel, levicová opozice 157 křesel (z toho Zelení 25) a Švédští demokraté 20. Ti dostali historických 5,7 procenta voličských hlasů. Také pro Reinfeldtovu Umírněnou koaliční stranu je třicetiprocentní zisk dosud největším úspěchem, naopak pro sociální demokraty je výsledek 30,9 procenta obdržených hlasů největším debaklem v dějinách demokratického Švédska.

Premiér Fredrik Reinfeldt zřejmě v úřadu zůstane. "Pokud se tento výsledek potvrdí, budeme mít scénář, který si většina švédských voličů nepřála - tedy že xenofobní strana bude určovat rovnováhu moci," zhodnotil výsledky politolog z Göteborské univerzity Ulf Bjereld.

Experti se domnívají, že Švédští demokraté získali podporu hlavně mezi nezaměstnanými, jejichž řady rozšířila globální hospodářská krize. Silnou základnu mají na jihu Švédska, kde je velký počet přistěhovalců. Politolog Svante Ersson se domnívá, že voliči Švédských demokratů jsou často mladí muži, kteří se cítí být společností přehlíženi. "Nemusí být nutně nepřátelští vůči cizincům - může jít o způsob, jak se vymezit vůči establishmentu."

Ve stínu úspěchu nacionalistů se ocitl historický úspěch Reinfeldta, který se stal prvním pravicovým švédským premiérem, jenž dokázal obhájit předchozí vítězství. A to v zemi, jíž po většinu 20. století vládli sociální demokraté. Reinfeldt podle pozorovatelů těžil z rychlého zotavování švédské ekonomiky po hospodářské krizi.

Zelení jsou skeptičtí

Reinfeldt už v neděli zopakoval své odhodlání vyhnout se spolupráci s Švédskými demokraty. Prohlásil, že je připraven stanout v čele menšinové vlády, a také potvrdil, že se nejdřív pokusí získat podporu u opoziční Strany ochránců životního prostředí - Zelených.

Předsedkyně Zelených Maria Wetterstrandová spolupráci zatím odmítla s odůvodněním, že strana nepodpoří vládu, "která nemá jasnou strategii týkající se klimatu". "Za současné situace pokračujeme v červeno-zelené spolupráci," poukázala Wetterstrandová na tradiční spojenectví se Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou.

Voliči však v nedělních volbách podpořili spíš reformu sociálního státu a snižování daní, jak je prosazuje středopravá aliance složená z Reinfeldtovy Umírněné koaliční strany, Lidové strany - Liberálů, Strany středu a Křesťanskodemokratické strany.

Švédští demokraté. Nebo extremisté?

- Strana byla založena v roce 1988 a sama se označuje za nacionalistickou. Analytici však SD většinou označují za krajně pravicovou, ochránci lidských práv a levicovými formacemi je dokonce označována za neonacistickou. SD vznikla na základě hnutí "Nechte Švédsko Švédům", jež vzniklo v roce 1979.

- Hlavním bodem programu SD je snížení přistěhovalectví až o 90 procent. Nárůst švédské muslimské populace považuje za největší hrozbu od druhé světové války. Obvinění z rasismu odmítá. Velký rozruch vyvolal předvolební spot strany, v němž švédskou penzistku předbíhají ve frontě na sociální dávky muslimky v burkách a s kočárky.

Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson (31). - Strana vystupuje také proti homosexuálům, chce obnovit trest smrti a je pověstná svým euroskepticismem. Chce přehodnotit členství Švédska v EU a je zásadně proti členství Turecka.

- V posledních letech se SD snaží zbavit image extremistické strany, což zapříčinilo rozdělení strany na dvě frakce, krajní neonacisté si založili stranu Národní demokraté. I proto, že některá média odmítla straně zveřejnit inzerci a v roce 2007 žádný z hotelů a konferenčních zařízení nechtěl uspořádat celostátní sjezd strany.

- Do parlamentu se letos dostala poprvé, v minulosti bodovala v komunálních volbách. V parlamentních volbách v roce 2006 získala 2,9 procenta hlasu, v nedělních volbách získala podle zatím posledních informací 5,7 procenta, což jí zajistí 20 mandátů z celkem 349 křesel.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK