Svatým snadno a rychle? Jan Pavel II. šampionem kanonizací

Vatikán má za sebou rušný víkend, kdy papež František poslal mezi šiky svatých další dva významné muže. Své předchůdce na Petrově stolci Jana Pavla II. a Jana XXIII. Prvně jmenovaný  šlápl ve Vatikánu ohledně kanonizací pořádně na plyn. Původem polský papež svatořečil více lidí, než všichni svatí otcové před ním dohromady. Stal se v této disciplíně vpravdě světovým rekordmanem, nejednou sporným. Pokusí se ho František trhnout?

Zástupy svatých jsou už nějaký čas trochu nepřehledné, dělá to jisté problémy i církevním historikům. Jsou vůbec v oficiálním seznamu světců uznávaných římskokatolickou církví, Římském martyriologiu (Martyrologium Romanum) všichni? Nu, bůh ví...

Římští katolíci mají přes sedm tisíc svatých a blahoslavených - a stále jich přibývá. Z nich 144 z nich stojí stráž v podobě  soch na Svatopeterském náměstí ve Vatikánu.

Skoro se zdá, že když byl římským biskupem Jan Pavel II. (pontifikát 1978 až 2005), jednoho dne si řekl, že na jednom či dvou svatých už nesejde, a rozjel to ve velkém. Žádný jiný papež před ním nesvatořečil a neblahořečil takové davy lidí jako on. Objevují se různá čísla, ale podle tiskového úřadu Vatikánu jich je přesně 1820, z nich 1338 blahoslavených a 482 svatých.

Čeští zástupci Anežka Česká, Zdislava z Lemberka a Jan Sarkander se ve svatém moři téměř ztrácejí. V kanonizačním klání má Jan Pavel II. před všemi svými předchůdci dohromady obrovský náskok; měřeno od roku 1588, kdy složitý beatifikační a kanonizační proces dostal jasná pravidla.

Až daleko za ním se umístili Pavel VI. (84 svatořečení), Pius IX. (52), Pius XI. (34) a Pius XII. (33). Pět svatých otců se opravdu nepřetrhlo a mají na kontech jen po dvou kanonizacích.

Jan Pavel II. tak, s trochou nadsázky, drží v kanonizacích světový rekord. Ústředním předpokladem pro svatořečení a  blahořečení jsou zázraky, po kterých se většinou až křečovitě pátrá. Ve většině případů jde o uzdravení údajně nevyléčitelně chorých.

Přísná pravidla kurie si žádají něco jako kvadraturu kruhu. Nadpřirozeno se musí prokázat a zdokumentovat přesnými nástroji vědy.

Posměváčkové označovali Vatikán za Jana Pavla II. továrnou na svaté. Co však mohlo na první pohled vypadat náhodně a neplánovitě, mělo svou logiku. A kalkul. V čase globalizace, kdy je stará Evropa unavena náboženstvím a ztrácí o něj zájem, hledal papež zářné příklady lidství a křesťanských hodnot v dalekých krajích.

Třeba v Africe a Latinské Americe, kde ještě víra řízená Vatikánem dokáže vyvolat velké city a nadšení, kde je po svatých, po místních hrdinech a vzorech, řekněme, stále velká poptávka.

Jan Pavel II. jim vyšel vstříc. Výběr kandidátů na svaté byl ale nejednou dosti sporný. Třeba v případě italské pediatričky Giannny Beretty Mollové, jež donosila dítě, třebaže měla nádor dělohy a lékaři jí naléhavě radili potrat. Po porodu zemřela, byl to "život za život". Zesnulá se stala mučednicí mateřské lásky, nositelkou hodnot křesťanství.

Už její blahořečení roku 1994 vyvolalo spor mezi Vatikánem a OSN o správné rodinné politice. Na papeže to neudělalo dojem a o deset let později italskou lékařku kanonizoval.

Dosti kontroverzní byl i případ Josemaríi Escriveho, zakladatele ultrakonzervativního tajného spolku Opus Dei, jemuž bývá vytýkáno konspirativní a sektářské chování. Eskrivá nijak neskrýval obdiv ke španělskému diktátorovi Francovi a ještě krátce před smrtí obhajoval svržení a zabití chilského prezidenta Allendeho a postup Pinocheta jako nutné krveprolití. Nebyly to žádné úlety, nýbrž církevní politika.

Původem polský papež blahořečil i svého arcikonzervativního předchůdce v úřadě Pia IX. (zemřel 1878), který svolal První vatikánský koncil (1869 až 1870), jenž vyhlásil dogma o papežské neomylnosti. Pius IX. zatracoval pokrok a neskrýval svůj antisemitismus.

Jan Pavel II. by si ušetřil dost nepříjemností, kdyby se držel doporučeními Druhého vatikánského koncilu (1962 až 1965), který chtěl tehdy rázně seškrtat přetékající kalendář svatých.

Jan Pavel II. však nabral opačný kurz a začal zástupy svatých mocně posilovat.

Jestliže byly kdysi ke svatořečení nutné čtyři zázraky, Polák stanovil, že napříště stačí jen jeden. Potřebné procedury byly výrazně zkráceny. Zmíněného zakladatele Opus Dei tak roku 1975 kanonizovali už 27 let po jeho smrti. Tehdy šlo o rekord.

V budoucnu mělo jít mnohé ráz na ráz. Papež si tak připravil půdu také pro své spěšné svatořečení - šupito presto. Stalo se minulou neděli

Za Benedikta XVI. bylo svatořečeno pouhopouhých 45 lidí. Tedy zhruba jedenáckrát méně než za jeho předchůdce. Polák válcuje Němce.

Jaké skóre bude mít František, o to je zatím předčasné spekulovat. Už je ale jasné, že celý proces bude levnější, František je spořivý. Jeden rekord už ale Argentinec drží. Loni v květnu doslova jedním mávnutím svatořečil 800 mučedníků z italského Otranta, kteří se koncem 15. století nechali pro víru popravit od muslimů.

Nutno ovšem dodat, že František jen dokonal dílo započaté jeho stále žijícím předchůdcem Benediktem XVI.

Jak se proslýchá z Vatikánu, šou kanonizace papežů by mohla pokračovat ještě v tomto roce.

Na seznamu čekatelů svatořečení jsou úplně nahoře svatí otcové Jan Pavel I. (zemřel 1978), jemuž se říkalo "smějící se papež", a Pavel VI. (zemřel 1978).  Druze jmenovaný by se mezi svaté mohl zařadit už letos říjnu.

Turbokanonizace pokračují.

Čtěte dále

další zprávy