Mezinárodní premiérou belgického snímku Žádný člověk není ostrov sám pro sebe začal v Praze festival dokumentů o lidských právech Jeden svět, jehož hlavním tématem je hledání domova. Příběh Tunisana Omara a Adama z Ghany, kteří se dostali na italský ostrov Lampedusa, pořadatelé nabídli divákům hned na čtyřech místech najednou.

Řecko plánuje zajistit 17 400 nových ubytovacích míst pro uprchlíky do konce týdne, a to pro ty, kteří čekají na vstup do Makedonie na hraničním přechodu v Idomeni. Úřady se zároveň snaží přesvědčit masy uprchlíků, kteří uvízli v oblasti, aby přijali dočasné náhradní ubytování, dokud nebude jejich záležitost vyřízena

Turecko potřebuje kapacity Severoatlantické aliance a pomoc Evropské unie, aby se zabránilo proudu dalších uprchlíků směřujících přes Egejské moře dál do Evropy, řekl turecký premiér Davutoglu.

Maďarsko plánuje výrazné omezení finančních výdajů spojených se současnou uprchlickou vlnou a snížení počtu míst v zařízeních určených pro migranty. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zveřejněného vládního návrhu normy, která mimo jiné krátí lhůtu pobytu uprchlíků v táborech na maďarském území ze dvou na jeden měsíc.

Po společném obědě, kde turecký premiér své partnery s novými návrhy seznámil, nyní o věci diskutují unijní lídři už bez něj. Svůj pohled by mu následně měli oznámit na společné večeři. Summit se tak podle všeho protáhne.

"Premiér Davutoglu přišel s novými tureckými návrhy. Je evidentní, že si ještě vyžádají obsáhlou diskusi," poznamenal na twitteru český premiér Bohuslav Sobotka.

Davutoglu také podle dostupných informací nabídl, že Turecko začne z řeckých ostrovů přebírat zpět migranty, kteří tam nelegálně dorazili. Podmínkou je rozhodnutí unie spustit rozsáhlý projekt přesídlení syrských občanů s právem na azyl EU přímo z Turecka.

V reakci na dokumentární pořad dánské stanice TV2 s názvem Mešity za závojem rozpustili muslimové v severodánském Aarhusu svou komisi pro šaríu, která rozhodovala, zda se páry podle islámského práva mohou rozvést. Pořad si již dříve podle serveru The Local vzal na mušku i místní kontroverzní mešitu, jejíž imám obhajoval ukamenování jako správný trest za nevěru.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu požádal Evropskou unii o další tři miliardy eur (přes 80 miliard korun) do roku 2018 ke stejné částce, domluvené už loni v listopadu. Za intenzivnější tureckou pomoc s řešením evropské migrační krize žádá údajně také uvolnění vízové povinnosti do letošního června a otevření nových přístupových kapitol.

Na pět let do vězení poslal soud v Rostocku dva muže, kteří se pokusili v severním Německu podpálit ubytovnu pro uprchlíky. V zařízení bylo v době útoku 38 lidí, z toho 18 dětí. Oba muži se k činu přiznali, rozhodli se k němu, protože nesouhlasili s příchodem cizinců do Německa.

Za přítomnosti silné policejní ochrany začal po víkendové přestávce druhý týden likvidace části tábora migrantů u severofrancouzského města Calais. Podle úřadů byla doposud vyčištěna necelá třetina plánované plochy, z níž mají zmizet nuzné přístřešky.

Do Německa za loňský rok přišlo přes 1,1 milionu žadatelů o azyl. Po uzavření makedonských hranic se v severním Řecku nachází přes 13 tisíc běženců.  

Původně dohodnutý rozpis jednání na summitu EU se změnil. Turecký premiér Davutoglu totiž hodlá svým partnerům předložit určité "nové návrhy", o kterých pak lídři osmadvacítky chtějí diskutovat sami mezi sebou. Údajně turecká strana nabízí i žádá více, než se dosud diskutovalo.

Francie kritizovala Turecko za páteční převzetí tureckého opozičního deníku Zaman. Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault krok tureckých úřadů označil za nepřijatelný, podle prezidenta Françoise Hollandea musí Evropská unie zůstat bdělá k dodržování svobody slova v Turecku i přes její potřebu spolupracovat s Ankarou na omezení proudu migrantů do Evropy.

Maďarsko a Chorvatsko znovu otevřou tři železniční pohraniční přechody, které byly uzavřeny kvůli uprchlické krizi.

V Bruselu začal mimořádný summit Evropské unie a Turecka, který se bude věnovat hlavně otázce migrace. Unie od Ankary žádá především výrazné snížení počtu migrantů, kteří připlouvají do Řecka, ale také, aby Turci začali rychle a ve velkých počtech brát zpět ty, kdo na azyl v EU nárok nemají.

Francouzský prezident François Hollande zdůraznil, že je třeba, aby skutečně začal fungovat program přesídlování uprchlíků z Řecka a Itálie mezi ostatní země unie.

Maďarský premiér Viktor Orbán po příchodu na jednání označil plán německé kancléřky Angely Merkelové o přesídlování azylantů do zemí EU za "přilévání oleje do ohně".

Evropská unie by měla upravit svůj rozpočet, aby měla dostatek peněz na řešení migrační krize. Je o tom přesvědčen šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který je také pro záložní plán, který počítá s přísnou regulací západobalkánské migrační trasy.

Německá kancléřka Angela Merkelová před dnešním summitem EU-Turecko zdůraznila potřebu spolupráce s Ankarou v oblastech jako je ochrana hranic či boj s nelegální migrací.

Evropská unie dala za pravdu státům visegrádské skupiny (V4), když mezi závěry dnešního summitu s Tureckem zahrnula také uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci. Řekl to premiér Bohuslav Sobotka.

Německý prezident Joachim Gauck kritizoval hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), které se vymezuje proti uprchlíkům přicházejícím do Německa a proti muslimům. Podle něj jsou to právě stoupenci Pegidy, kdo zrazuje západní hodnoty.

Švédský imigrační úřad předpokládá, že v nadcházejících třech letech zmizí z dohledu úřadů a přejde do ilegality 46 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl. Informoval o tom portál The Local.

Organizace Amnesty International před pondělním summitem EU-Turecko věnovaným migrační krizi obvinila evropské politiky, že se tlakem na Ankaru snaží vyhnout své odpovědnosti za uprchlíky. Toto jejich úsilí přitom organizace označila za "nebezpečnou a záměrnou lest".

Dohodu na výrazném snížení počtu migrantů, kteří každodenně připlouvají do Řecka, čeká od dnešního summitu EU s Tureckem řecký premiér Alexis Tsipras. Novinářům při příchodu také řekl, že jednání unijních premiérů a prezidentů by mělo také přinést shodu na zrychlení procesu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní státy EU, na kterém se osmadvacítka dohodla loni.