Summit 27 zemí EU jedná o budoucnosti evropských peněz

Pro vyšší příspěvky členských zemí do rozpočtu Evropské unie po roce 2020 se před začátkem summitu 27 států v Bruselu vyslovil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Státníci, včetně českého premiéra v demisi Andreje Babiše, přibližně od 12.30 u pracovního oběda absolvují první orientační diskusi o dlouhodobém rozpočtu společenství po roce 2020. Podle litevské prezidentky Dalie Grybauskaitéové je rozhodnutí o velikosti rozpočtu, a tedy i příspěvků členských zemí především otázkou politické vůle.

"Myslím, že pokud chceme mít nové politiky a nemůžeme redukovat ty staré, tak země budou muset platit víc," podotkl Juncker při příchodu na summit. Právě jeho Evropská komise chce počátkem května, také na základě dnešní premiérské a prezidentské debaty, představit první návrh podoby unijních financí pro roky 2021 až 2027.

Britský odchod z unie na jaře 2019 bude znamenat každoroční propad příjmů rozpočtu možná až o 13 miliard eur (325 miliard korun), který - jak už dříve upozornil komisař pro rozpočet Günther Oettinger - nepůjde "zalepit" jen úsporami.

Unie chce přitom udržet či co nejméně snižovat tradiční výdaje jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy. Navíc se hodlá soustředit i na "nové výzvy", tedy řešení migrační problematiky, na lepší ochranu vnější hranice či společnou obrannou politiku.

Babiš po příchodu na summit novinářům řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů unie. Souhlasí s tím, že na počátku musejí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí Prahy. "O to více, že těch peněz bude stále méně a ten rozdíl mezi příjmem a výdajem nebude až zase tak veliký," uvedl s odkazem na výpadky britských příspěvků. Prohlásil také, že s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu nemá problém, za který naopak považuje migraci a kvóty.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová dnes zdůraznila, že rozhodnutí o velikosti budoucího víceletého rozpočtu bude politickou záležitostí. "Je třeba rozhodnout, zda zvýšit příspěvky a najít nové zdroje, nebo omezit některé starší programy," myslí si. Babiš k možnému navýšení rozpočtu řekl, že je o tom možné se bavit.

Čistí plátci, tedy země, které do rozpočtu EU odvedou více, než z něj mohou vyčerpat, zvýšení rozpočtu odmítají. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby možnému zvýšení odvodů do rozpočtu zabránil. Podobný názor zastává i jeho dánský protějšek Lars Lökke Rasmussen. "Vycházíme z toho, že musíme udržet rozpočet do jednoho procenta hrubého národního produktu," řekl Rasmussen.

Čtěte dále

další zprávy