Studie: kritici islámu jsou pro EU rostoucím nebezpečím

Za zhruba půl roku se budou konat volby do Evropského parlamentu (EP). A v mnoha evropských zemích to vypadá, že se masově zvýší podpora tzv. pravicově a levicově populistických stran. Tyto partaje jsou pro Evropu rostoucím nebezpečím, stojí v čerstvé studii nadace Konrad Adenauer Stiftung (KAS).

Zmíněné strany by se za určitých podmínek mohly stát v novém europarlamentu určující silou, varuje studie KAS, která je blízká německým křesťanským demokratům (CDU). Nebezpečí pro Evropu spočívá hlavně ve směsici ideologií entievropanství a antiislámství, tvrdí autoři dokumentu Karsten Grabow a Florian Hartleb.

Pravicově populistické síly jsou podle nich mezitím tak silně rostoucím nebezpečím, že na ně etablované strany musejí reagovat. Zvláštní odpovědnost v boji s tímto fenoménem mají občanské konzervativní strany.

"Pravicově populistické strany se mezitím etablovaly v téměř celé Evropě jako relevantní politické síly a uplatňují svůj vliv jak ve svých domovských zemích, tak v evropské rovině."

Pozorovatelé odhadují, že při volbách do EP v květnu roku 2014 získají zmiňované strany přes 25 procent křesel.

V samotné Spolkové republice jsou doporučení Nadace Konrada Adenauera výbušná, protože křesťanské strany CDU a CSU se při dosavadních jednáních o velké koalici se sociálními demokraty (SPD) dohadují, jakou strategii použít v boji s euroskeptickou Alternativou pro Německo (AfD), jíž v podzimních volbách chyběly jen tři desetiny procenta hlasů k tomu, aby se dostala do Spolkového sněmu (Bundestag).

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že co se AfD nepodařilo jen o vlásek v Berlíně, mohlo by se jí splnit příští rok v Bruselu, kde ke vstupu do europarlamentu stačí překonat pouze tříprocentní bariéru.

Studie KAS předpovídá, že (tzv.) pravicové populisty v Nizozemí, Rakousku, Dánsku, Finsku a ve Švýcarsku už lze sotva vytlačit z politického spektra. Ale i ve velkých členských zemích EU, Francii a Británii, zažívají strany jako FNB (Fronta National) a UKIP (United Kingdom Independence Party) značný příliv voličů.

S fatálními důsledky. Dalším poznatkem studie je, že požadavky euroskeptiků ovlivňují další strany a jejich postoje. Výjimkou je Německo, kde euroskeptikům a kritikům islámu chybějí takové charismatické osobnosti, jako je Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV).

Současná síla pravicově a nacionálně populistických stran prý spočívá v rozšiřování jejich tradičních témat, nenávist k cizincům a kritika elit, o prostou mobilizační formulku: "NE takové Evropě!"

Rady, jak na ně

Autoři studie nabízejí několik rad, jak citovanému nebezpečí čelit. Je třeba brát vážně obavy občanů a zbavovat v přímých tematických střetech pravicově a nacionálně populistické partaje jejich kouzla.

Především konzervativní strany musejí více a srozumitelněji vysvětlovat složité souvislosti politiky EU, zdůrazňovat úspěchy ve stabilizaci eura a vyzdvihovat přednosti integrace pro jednotlivé občany.

Nadto je velmi důležité brát vážněji strach a obavy lidí ve vztahu k Evropě a jasněji analyzovat, proč se voliči zdají náchylní dopřávat sluchu heslům populistů.

K tomu patří i boj se sociálním ohraničováním, přísné dodržování existujících přistěhovaleckých předpisů a důsledné potírání kriminalisty.

Dlouholetý europoslanec za německou CDU, Elmar Brok, při představování studie KAS v Berlíně ze své zkušenosti konstatoval, že v kritice EU ze strany jeho poslaneckých kolegů jde stále znovu o jedno: "Skutečným tématem je migrace."

V uplynulých týdnech a měsících vzbudilo celosvětovou pozornost veřejné sbližování asi nejznámějšího antiislamisty na světě Geerta Wilderse s Marií Le Penovou, předsedkyní francouzské FN. Před volbami do Evropského parlamentu uzavřeli oba politici, inteligentní a schopní, spojenectví.

Doufají, že na svou stranu přitáhnou stejně smýšlející partaje z jiných evropských zemí a že v europarlamentu vytvoří společnou frakci. Tak silnou, aby mohla dorazit "monstrum jménem Evropa", jak Wilders nazývá Unii. Eurospketpičtí zahraniční kolegové se ale ke spolku Wilderse a Le Penové zatím nehrnou.

Některé průzkumy naznačují, že PVV, FN a UKIP by se ve svých zemích mohly stát ve volbách do Evropského parlamentu nejsilnějšími. Le Penové přisuzují prognózy zisk až 29 procent hlasů.

Ne islámu! Wilders u krajanů stále velké oblibě

Ve dva týdny starém apelu Wilders na svých webových stránkách vzývá nové eurovlastenectví a brojí proti eurokratům. EU je podle něj žalářem národních států a podobá se zaniklému SSSR. Zkušenosti z minulých let ovšem ukazují, že blonďákův náhlý agresivní protievropský kurz část jeho příznivců zaskočil až vystrašil. I pro jeho "romanci" s Le Penovou, jejíž stranu ještě před šesti lety zatracoval, nemá pochopení bezmála polovina Holanďanů.

Wilders naopak setrvale boduje se svou kritikou islámu a varováním před plíživou islamizací Evropy. Zde už má většinu Holanďanů déle na své straně.

Nizozemci jsou podle nedávných průzkumů většinově pro zastavení přistěhovalectví z islámských zemí (55%), pro stop výstavbě mešit (62%) či pro ústavní zákaz šaríji (73%). Nizozemci už mají slámu plné zuby. Zhruba tři čtvrtiny jsou přesvědčeny že islám není pro jejich vlast žádným obohacením.

Předseda PVV nadále patří k nejpopulárnějším politikům ve své zemi. Opakovaně byl na prvním místě. Kdyby se dnes konaly volby do nizozemského parlamentu, antislamistova PVV by je vyhrála.

Před několika týdny se objevily informace, že Wilders přesídlí z Haagu do Bruselu a Štrasburku, ale politik je popřel.

Cítí se prý dobře v parlamentu doma. Patří v něm k poslaneckým veteránům, sedí tam nepřetržitě už od roku 1998.

Čtěte dále

další zprávy