Strache a strach. Politik s českými kořeny dobývá Rakousko

Kdyby se dnes v Rakousku konaly parlamentní volby, měl by Heinz-Christian Strache slušné šance stát se kancléřem. Jeho Svobodná strana Rakouska (FPÖ) by podle některých průzkumů získala asi 25 procent hlasů - nejvíce ze všech. Do pravidelných voleb jsou ale ještě tři roky a tak FPÖ zatím sklízí úspěchy "jen" na zemské úrovni. Nejnovější v Horním Rakousku. Už 11. září by chtěl Strache dobýt Vídeň.

Jeho Svobodní, které část domácích médií obvykle označuje za pravicové populisty, v nedělním hlasování téměř zdvojnásobili své volební zisky. A profitovali tak především z krize kolem migrantů alias uprchlíků.

Stracheho modří se v Horních Rakousích (Oberösterreich) dostali s 30,4 procenty hlasů na druhé místo za Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), která si na své konto připsala 36,4 procenta hlasů.

Třetí příčku obsadila Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) se ziskem 18,4 procenta.Pro ÖVP i SPÖ to znamená výrazný propad oproti předchozím volbám. Domácí média mluví o historickém debaklu. 

Heinz-Christian Strache s oblibou zdůrazňuje svou roli týmového hráče, a tak se zveřejňováním prvních sečtených výsledků hlasování ihned na Twitteru gratuloval svým zemským partajním kolegům. Ve skutečnosti jde ale především o jeho triumf.

Že Svobodné čeká další velký úspěch, tentokrát ve spolkové zemi s 1,4 miliony obyvatel, se rýsovalo výrazně už předem. Obdobně jako u jeho sousedů, také v Rakousku určují už týdny politickou debatu stupňující se krize a napětí kolem migrantů.

Rakušany sice nepostihuje tak výrazně jako sousední Němce a v současném stěhování národů se stali jen jakousi průchozí stanicí, "sympatickou pauzou na svačinu", jak to formulovala známá publicistka Sibylle Hamannová, ale přesto je počet žadatelů o azyl v alpské zemi tak vysoký jako nikdy předtím.

U mnoha politiků všech barev tak začaly narůstat obavy, že rozsáhlou kulturu vítání migrantů začínají vytlačovat rostoucí obavy občanů z nich. Svou roli v tom hraje i relativně vysoká nezaměstnanost 8,4 procenta.

Svůj kurz k migrantům aktuálně přitvrdila konzervativní ÖVP. Takzvaný "Aktionsplan Asyl" lidovců předkládá mimo jiné pouze dočasné udělování azylu, v jehož rámci by se měl každý jednotlivý případ posuzovat po třech letech znovu. Reinhold Mitterlehner, vicekancléř a šéf ÖVP, například prohlásil, že je proti "azylu à la carte". "Právo na ochranu neznamená, že si člověk může vybrat nejatraktivnější zemi."

Rakousko se posouvá dále doprava.

Také hornorakouský volební boj se točil prakticky jen kolem migrantů, všechna ostatní témata ustoupila více či méně do pozadí. To nejlépe zužitkovali právě Svobodní, pro které jsou ostré tóny vůči cizincům součástí jejich agendy. "Abychom si dobře rozuměli, bez němčiny žádná sociální podpora," zní jedno z jejich prohlášení.

Zatímco socialisté a lidovci ztrácejí a pozice šéfa SPÖ a rakouského kancléře Wernera Faymanna se po debaklu v Horních dále o trochu zhoršila, pro Stracheho a jeho FPÖ je tamní triumf už třetím volebním úspěchem během několika měsíců - po zemských volbách v Burgenlandu a Štýrsku (Steiermark).

A už 11. října chce FPÖ znovu bodovat. Strache je jejím kandidátem na úřad starosty Vídně, které už tradičně ovládají sociální demokraté. V čele hlavního města sedí už od roku 1994 Michael Häupl (SPÖ). Na svých volebních plakátech Svobodní troubí k "říjnové revoluci". 

Svržení socialistů se sice nezdá moc pravděpodobné, ale přesto může mít Strache ve Vídni už za necelé dva týdny důvod bouchat šampaňské. Dle prognóz ho čeká skvělý výsledek a téměř jistě dále posílí své postavení v rakouské politice. Když v čele radnice neusedne on, posadí tam zřejmě jako vicestarostu svého muže Johanna Gudenuse.

Politika, jemuž kritici přisuzují, že nese značnou odpovědnost za pravicově extrémní charakter své strany.

V minulosti zaujal třeba tím, že už je na čase vzít na všechny podvodné azylanty, ilegály a islamisty obušek. Rád připomene obléhání Vídně Turky (což je nicméně trvalé memento pro celý Západ) a v souvislosti s rostoucím počtem udělování rakouského občanství přišelcům použil historicky zatížený výraz "Umvolkung", což lze přeložit jako přenárodnění, národnostní přesun (také u Hitlera a Čechů).

Pokud jde o volební hlasy, chce Strache ve Vídni výrazně překročit dvacetiprocentní hranici a dát pořádně na pamětnou socialistům. To by podle aktuálních průzkumů neměl být problém, Svobodní by měli získat nejméně čtvrtinu všech hlasů a více. Není ani vyloučeno, že krize kolem migrantů by je mohla katapultovat až na první místo.

Strache a jeho věrní jsou si už svým úspěchem tak jistí, že ani nemusejí v předvolebním boji pouštět na migranty, které považuje za problém stále větší počet Rakušanů, žádnou agresivní slovní kanonádu. Nynější napjatá situace pracuje za ně. FPÖ považuje za řešení stále vyšší počet voličů.

Strachemu se sice čerstvě zalíbila idea plotů na rakouských hranicích podle maďarského vzoru, ale jinak se v uplynulých týdnech vžíval pro veřejnost více do role přemýšlivého a vyzrálého politika, kterému nejsou ani ve vypjaté situaci cizí umírněné tóny.

Ostatně, jeho partajnící sice demonstrují před azylovými zařízeními, ale současně zdůrazňují, že migrantům chtějí pomáhat a že nikoho nevylučují. Jak řekl Strache čerstvě v rakouské televizi Ö1, Rakousko by mohlo ročně přijmout 10 až 15 tisíc uprchlíků, aby byla zaručena "udržitelná integrace". FPÖ podle něj nyní dokonce podporuje politický azyl, ovšem s upřednostněním křesťanů a Židů.

Na webových stránkách Svobodných mimo jiné stojí, že strana požaduje přísné kontroly na hranicích proti pašerákům lidí a zločincům, důsledné odsouvání rádoby azylantů, skutečným azylantům poskytnout ochranu jen dočasně, žádné ubytovávání žadatelů o azyl proti vůli občanů nebo řešení humanitárních problémů na tom kterém kontinentu.

Ve videoposelství, které Strache adresoval v půli září svým milým Rakušankám a Rakušanům a v němž jim nabídl zásadní prohlášení na téma azylové krize v zemi, se šéf FPÖ stylizuje do pózy vysokého státníka.

Sedí za stolem s lesklou deskou, na níž se odráží jako v zrcadle, na stole jsou květiny a v pozadí rakouská vlajka. Na klip klikly téměř dva miliony lidí, což je ohromné číslo, zvážíme-li, že Rakousko má 8,5 milionu obyvatel.

Strache na cestě do křesla kancléře?

Za své expozé v prezidentském stylu sice sklidil od svých odpůrců zčásti posměch, ale Strace dobře ví, proč to a to činí. Chce na svou stranu získat co nejvíce těch, kteří dosud volí jiné strany.

Strache, kterého se řada jeho kritiků snaží natlačit do hnědé části politického spektra, sám sebe občas označuje za zdařilý příklad integrace cizince v zemi. Jeho prarodiče totiž přišli do Rakouska z Československa a Německa.

Rodina z otcovy strany pocházela z Liberce (Reichenberg) v českých Sudetech. Jak uvádí vnuk, prarodiče studovali zprvu na Karlově univerzitě v Praze, ale poté je vyhnali a utekli do Vídně.

Někteří jeho příbuzní sloužili za třetí říše v armádě, dědeček z matčiny strany přišel jako voják wehrmachtu do Rakouska, kde si našel nevěstu.

Strache opakovaně vysvětloval, že jeho příjmení bez "e" na konci znamená v češtině "strach" (Die Angst). Nedávno zinscenoval píárový gag, při kterém se na policii dožadoval, aby ho jako cizince odsunuli zpátky do České republiky.

Už prý měl plány, co by v Česku dělal. Stal by se tam prý politikem, s pomocí obrazů nepřítele ponoukal k občanské válce a pak by v Rakousku požádal o politický azyl.

Čtěte dále

další zprávy