Strach z Rusa. Estonci se hlásí do dobrovolnických jednotek

12.12. 06:25 | Autor: - bro -, DW

Stále více Estonců chce v případě potřeby bránit svou vlast.

Mít za souseda Ruskou federaci vám na klidu příliš nepřidá, zvláště pak po tom, co se v posledních měsících dělo a děje na jihovýchodě Ukrajiny. Mnoho Estonců je ze současného počínání Moskvy nervózních a v případě nebezpečí je ochotno svou vlast bránit. Do dobrovolnických složek armády se tak hlásí nebývalý počet lidí.

Když byl Alo Looke se svými spolužáky naposledy na kávě, debatě dominovalo jedno téma - ruská anexe Krymu a intervence v Donbasu. "Co bychom dělali, kdyby se totéž stalo v Estonsku?" ptal se. "Nemůžeme tady přece jen tak sedět a nic nedělat," rozohňoval se.

Přátelé měli pro třicetiletého zaměstnance Národní opery jednoduchou radu: "Přihlas se do obranné ligy." A on si ji vzal k srdci.

Ze cvičení Kaitseliit. Stal se tak jedním z asi tisíce lidí, kteří se letos stali členy Kaitseliit - Estonské obranné ligy. Jedná se o dobrovolnickou organizaci, jejímž cílem je zvýšit připravenost země k obraně pro případ válečného konfliktu. Její příslušníci doplňují pravidelnou armádu jakožto aktivní zálohy.

Kaitseliit vznikl v roce 1918 poté, co Estonsko získalo nezávislost na Rusku. Po obsazení země Sověty na základě tajného dodatku paktu Molotov-Ribbentrop v roce 1940 byla liga zrušena a obnovena byla až v roce 1991. Letos získala od té doby nejvíce nových členů, v porovnání s loňským rokem jde o dvojnásobek, informuje německá stanice Deutsche Welle.

Nejde přitom o žádný bezvýznamný spolek. Estonsko má pouze 3800 aktivních vojáků, dobrovolníků je však téměř 15 tisíc. Patří mezi ně i 140členná "kyber-armáda". Celkem je Kaitseliit organizován do patnácti místních skupin zvaných malevad.

K nárůstu členů dobrovolnických jednotek dochází i v okolních zemích - Litvě, Lotyšsku a Polsku. "Tento nával způsobila krize na Ukrajině," má jasno velitel Kaitseliitu Meelis Kiili. "My Estonci jsme velice mírumilovní, možná dokonce pacifističtí, ale lidé se začínají ptát, co mohou udělat pro svou zemi".

Estonská domobrana má téměř 15 tisíc členů. Nejde jen o Ukrajinu. Rusko během letošního roku opakovaně narušovalo nad Pobaltím vzdušný prostor a v Baltském moři pronikalo do cizích vod. Estonsko proto spolu s Litvou a Lotyšskem volá po zřízení stálé základny NATO v oblasti. Někteří občané ale chtějí k zajištění bezpečnosti přispět sami.

"Západoevropské státy žily dlouhou dobu v míru a bezpečí a mladí lidé to tam považují za samozřejmost. Zapomínají, jakou cenu demokracie, bezpečnost a mír mají," domnívá se Martin Hurt z tallinnského think-tanku Mezinárodní centrum pro obranná studia. " Lidé v Polsku a Baltských státech se o bezpečnost starají a chtějí se na ní sami podílet," dodává.

Spektrum dobrovolníků je široké. Jsou mezi nimi vysokoškoláci i třeba veteráni, kteří bojovali ještě v řadách sovětské armády v Afghánistánu.

"Naše nezávislost je velmi křehká a zranitelná, ale pro Estonsko velice důležitá," vysvětluje občanské uvědomění univerzitní profesor Linnar Viik.

"Být v obranné lize je prestižní záležitost," navazuje televizní legenda Raivo Tamm známá ve světě díky černé komedii Houbaření. "Pořád je tady hrozba z východu, nemůžu na to zapomenout."

Čerstvým členem dobrovolnických jednotek je i padesátiletý Andres Lehtmets, šéf Estonské psychiatrické asociace. "Historie nás bohužel naučila být připraveni," konstatuje.

Estonská policie zasahuje v dubnu 2007 při protestech v Tallinnu. Estonci se bojí především toho, že by Rusko mohlo využít jako pátou kolonu ruskojazyčnou menšinu v zemi. Ta tvoří třetinu z 1,3 milionu obyvatel. Třeba v Narvě, jež se nachází v samém severovýchodním koutu země, mluví rusky skoro všichni.

"Všichni to víme. Když se třeba Rus stane obětí násilného činu, Putin zasáhne s vysvětlením, že ruský občan byl zabit estonskou policií. V dnešním světě začínají války v médiích a lidské mysli," říká dvaadvacetiletý Mati Sild.

Členem domobrany se stal před sedmi lety, když ještě studoval na střední škole (Kaitseliit zahrnuje i ženské, chlapecké a dívčí oddíly, které mají celkem dalších asi osm tisíc členů). Důvodem byly nepokoje mezi ruskojazyčným obyvatelstvem, které vypukly v Tallinnu po přemístění památníku rudoarmějců v roce 2007 (takzvaná bronzová noc). Etničtí Rusové tehdy při protestech ničili veřejný majetek, zraněny byly desítky lidí. Viděl tehdy, jak členové dobrovolnických jednotek byli s to pomoci policii.

"Pokud se něco stane, chci být připraven," říká student biotechnologie. "Nechci být někým, kdo neví, jak držet zbraň, nebo musí utéct na Západ."

Foto: kaitseliit.ee

Autor: - bro -, DW