Stín pochybností. František prý kolaboroval s juntou

14.03. 16:20 | Autor: - red -, ČTK

Navzdory radostným oslavám u katedrály v Buenos Aires obestírají zprávu o prvním papežovi v Latinské Americe přetrvávající pochybnosti. Souvisí s obdobím, kdy byl nový papež František hlavou jezuitského řádu v Argentině. Podle mnohých tehdy kolaboroval s vojenskou juntou.

Římskokatolická církev a nynější papež František byli obviněni ze spoluviny minimálně za mlčení během "špinavé války" vražd a únosů, jichž se dopouštěla junta, která vládla v Argentině v letech 1976 až 1983.

Předkládané důkazy jsou nicméně útržkovité a zpochybňované. Mnoho dokumentů bylo zničeno a mnozí z těch, kteří byli oběťmi či pachateli, v následujících letech zemřeli. Morální argument je podle britského deníku The Guardian jasný, ale životní skutečnost z té doby dostala mnoho lidí do takzvané "šedé zóny".

Bergoglio vedl jezuitský řád v letech 1973 až 1979. Tehdy bylo nebezpečné mluvit, protože dotyčný riskoval, že bude označen za podvratný živel. Ale mnozí, včetně kněžích a biskupů, promluvili a následně zmizeli. Ti, kteří zůstali zticha, museli pak žít se svým svědomím a někdy s rizikem soudního postihu.

Chování tamější římskokatolické církve během tohoto období temna v argentinské historii bylo tak málo svaté, že se v roce 2000 rozhodla sama veřejně omluvit za neschopnost zaujmout odmítavý postoj k vojenské vládě. "Chceme se zpovídat před Bohem ze všeho, co jsme udělali špatně," oznámila tehdy argentinská biskupská konference.

V únoru argentinský soud konstatoval při rozsudku doživotního trestu vězení nad třemi bývalými vojáky za zabití dvou kněžích, že církevní aparát zavíral nad vraždou oči.

Členem této hierarchie byl i nynější papež František, který vedl jezuitský řád v letech 1973 až 1979, tedy v období, kdy širší církev podporovala vojenskou vládu a vyzývala věřící k vlastenectví, to je k věrnosti režimu.

Bergoglio odmítl dvakrát svědčit u soudu o svém působení v čele řádu. Když se nakonec v roce 2010 před soudcem objevil, právníci ho obvinili, že odpovídá velmi vyhýbavě.

Bergogliovi se klade za vinu role, kterou sehrál při únosu dvou jezuitských kněží Orlanda Yoria a Francisca Jalicse námořními důstojníky v květnu 1976. Duchovní byli zadržováni v nelidských podmínkách za trest za misijní práci, kterou vedli v tamějších slumech, což byla tehdy riskantní činnost.

Příliš tichý jezuita?

Novinář Horacio Verbitsky, autor knihy o církvi s názvem El Silencio (Ticho), Berdoglia obvinil, že zbavil kněží ochrany svého řádu. Tím dal prý armádě zelenou, aby je unesla. Tato tvrzení jsou založena na rozhovorech s Jalicsem, který se později přestěhoval do německého kláštera.

Bergoglio označil obvinění za pomluvu a prohlásil, že naopak ze zákulisí zachránil životy obou kněží a dalších, které tajně ukryl před "eskadrami smrti". V jednom případě prý dokonce dal svoje doklady disidentovi, který se mu podobal, aby mohl uprchnout ze země. Pro některé lidi to z něj dělá hrdinu, jiní mají pochybnosti.

Volba Bergoglia vzbudila nejrůznější reakce. "Bergoglio je muž moci a ví, jak se usadit mezi mocnými lidmi. Stále mám mnoho pochybností o jeho roli, pokud jde o jezuity, kteří zmizeli za diktatury," řekl Eduardo de la Serna ze skupiny levicově zaměřených kněží, kteří se věnují pomoci chudým.

Mnozí činitelé v církvi chtějí na období temna zapomenout. Říkají, že nový papež pomohl zahojit rány po špinavé válce a obnovit důvěryhodnost římskokatolického aparátu.

"Jako arcibiskup čelil obrovskému úkolu a byl dokonce obviněn ze spolupráce ve špinavé válce, což tvrdě popíral. A nakonec byl očištěn. Pokud se mu podaří obnovit důvěryhodnost církve (v Argentině), může zvládnout skandály, které postihly církev po celém světě, protože ví, jak jednat s lidmi," řekl teolog Ramón Luzárraga.

Je ale nepravděpodobné, že by se toto téma v dohledné době mělo rozplynout, a to zejména při procesech významných osobností, které stále probíhají. Tento týden soud v Buenos Aires uložil doživotní trest vězení "poslednímu diktátorovi" Reynaldu Bignonemu za zmizení 23 lidí, včetně dvou těhotných žen. Stalo se to v 80. letech, kdy byl u moci.

Foto: ČTK , Natacha Pisarenko

Autor: - red -, ČTK