Stíhat nacistické zločince má smysl. Historik kritizuje justici

17.04. 18:50 | Autor: ČTK

Přísaha 52. oddílu SA na Staroměstském náměstí v Praze.

I sedmdesát let po skončení druhé světové války má stále smysl trestně stíhat lidi, kteří se podíleli na nacistických zločinech. Řekl to německý historik Andreas Sander. Německá justice však podle něj pojímá vyšetřování příliš úzce, když se zaměřuje pouze na bývalé dozorce v koncentračních táborech.

"Většina Němců vnímá současné procesy s devadesátiletými starci jako jistou nepříjemnost. A už od padesátých let měla veřejnost odpor k vyšetřování nacistických zločinů, byla snaha udělat za minulostí tlustou čáru," řekl Sander. Podle něj však má stát morální odpovědnost dohledat lidi, kteří se podíleli na masakrech, a jasně říct, že jejich chování nebylo v pořádku.

Podle historika je pozitivní, že se v posledních letech začaly německé soudy zabývat i případy dozorců v koncentračních táborech, u nichž není jednoznačně prokázáno, že osobně vraždili vězně. "K této změně pohledu došlo s příchodem nové generace právníků, která si uvědomila, že pokud se chceme se zločinnou nacistickou minulostí vypořádat, musíme to udělat co nejrychleji, protože jinak viníci zemřou stářím," uvedl.

Nyní se tak vyšetřovatelé dívají na dozorce jako na podílníky na masových vraždách, protože svou prací umožnili likvidaci tisíců lidí. "I tato perspektiva je ale podle mě příliš úzká," řekl Sander. "Vezměme si například pracovníky na železnici, kteří pomáhali organizovat transporty do táborů. Nebo zaměstnance ministerstva financí, kteří rozdělovali majetek zabavený zavražděným Židům. I oni měli na vyvražďování svůj podíl," prohlásil.

Sander také odmítá výhrady, že dozorci pouze plnili rozkazy a nemohou nést zodpovědnost. "Pracovníci v koncentračních táborech byli členové SS a do SS vstupoval každý dobrovolně," řekl historik. "Existoval navíc jasný pokyn od šéfa SS (Heinricha) Himmlera, že kdo nedokáže masové vraždění psychicky vydržet, může to ohlásit a bude převelen jinam," dodal.

Podle historika tak měl každý možnost vyhnout se podílu na vraždách. "Šlo jen o to, zda bude morálně silný a dokáže veřejně vystoupit se svým postojem při vědomí, že to patrně bude mít negativní dopad na jeho kariéru," řekl. Podle Sandera několik lidí skutečně práci ve vyhlazovacích táborech odmítlo a nečekal je žádný trest v podobě degradování, nebo dokonce vězení.

Sander se domnívá, že Německo má stále ještě morální dluh za nedostatečné potrestání nacistických zločinů. Německá justice kvůli nim vyšetřovala 170 tisíc lidí, z nich bylo jen necelých sedm tisíc odsouzeno. Naprostá většina případů se navíc týkala zločinů spáchaných na území Německa v hranicích z roku 1937. Jen sedm procent vyšetřovaných případů mělo souvislost s masovým vražděním Židů v koncentračních táborech.

Foto: ČTK

Autor: ČTK