Staré Oslo se mění. Dostává jednotný globalizovaný kabát

Norská metropole Oslo je městem vikinské historie, zasněžených lesů, rybolovu a ropného průmyslu. Největší norské město je však v současné době také nejrychleji rostoucí evropskou metropolí a prochází největší a nejkontroverznější změnou od 17. století. Píše o tom zpravodajský server BBC News.

Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008 po sporech kolem jejího ultramoderního designu a ceny 835 milionů dolarů. Od té doby se díky bezplatnému přístupu veřejnosti na její svažitou střechu stala Opera oblíbenou atrakcí, která nabízí panoramatický výhled na okolní kopce a fjord.

V současnosti se toto panorama rychle mění. Na jedné straně se rýsuje řada zářících mrakodrapů známých jako Barcode (Čárový kód). Otočíte-li se o 90 stupňů, spatříte stavební dělníky, kteří pracují na výškových obytných budovách a nahrazují staré silnice podzemními tunely.

"Před pár lety jsme měli město s nízkými domy a věžemi několika kostelů," říká architekt Geir Haaversen, který stojí za projektem Barcode. "Musíme si ale zvykat na změnu, protože v Oslu nyní žije a pracuje mnohem víc lidí. Stromy jsou tady posvátné - Norové milují výlety do krajiny - a tak jedinou možností je hustší osídlení a stavění do výšky," dodává.

Růst populace v metropoli přesahuje v posledních letech dvě procenta a počet obyvatel podle očekávání stoupne z 624 tisíc v roce 2013 na 832 tisíc v letech 2040-2050, uvádí norský statistický úřad.

Tato skutečnost je částečně důsledkem zvyšující se porodnosti a prodlužování života občanů. Důvodem je však také rekordní imigrace.

Norsko od konce 60. let, kdy ho objevy ropy v Severním moři posunuly mezi nejbohatší země světa, přitahuje nekončící proud přistěhovalců. V současnosti největší skupinu nových imigrantů tvoří podle BBC Poláci a Litevci, sílí také přistěhovalectví ze zemí jižní Evropy zápolících s ekonomickou krizí.

"Vydělávám tady třikrát víc než doma, a to ještě nepočítám spropitné," říká třiadvacetiletý Vasco Raposo, který se do města přistěhoval v říjnu 2012 a vede tady bar. "Společnost je tu nastavená tak, že nikdo není ve skutečnosti chudý, ať už dělá jakoukoli práci," dodává.

Norsko stojí podle institutu Legatum již pět let v čele žebříčku bohatství a blahobytu, který zahrnuje 110 států.

S 10 tisíci novými byty plánovanými pro norskou metropoli v příštích 15 letech není divu, že mnoho imigrantů, kteří se stěhují na sever, jsou stavbaři a architekti. Norsko se nedávno v hlasování stalo nejlepším místem na světě pro mladé architekty, kteří hledají práci.

Šest minut jízdy tramvají od Opery se nachází nejluxusnější nové předměstí Osla Tjuvholmen aneb Ostrov zlodějů. Na tomto místě se v 18. století popravovali lupiči, ale před pár lety se sem nastěhovali soukromí developeři.

V roce 2012 sem bylo přemístěno muzeum moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano, který je rovněž autorem slavného Pompidouova centra a londýnského mrakodrapu Shard (Střep).

Naproti se tyčí první pětihvězdičkový hotel postavený v Oslu za více než 100 let, který vlastní jeden z nejbohatších Norů, miliardář Petter Stordalen.

"Jsme součástí měnící se tváře Osla," prohlašuje v hotelové lobby zaplněné sametovými pohovkami a zahraničním uměním. "Toto město už nejsou jen ryby a ropa. Stáváme se architektonickou supervelmocí a cílem cest za kulturou a obchodem. Kdo byl v Oslu naposledy před deseti lety, bude při návratu v šoku," dodává.

Rychlý rozvoj města ale vyvolal na některých místech silnou kritiku. V průzkumu veřejného mínění deníku Aftenposten se 71 procent respondentů vyjádřilo proti projektu mrakodrapů Barcode. "Máme tady všechny tyto výškové budovy, které vyčnívají a jsou možná věhlasné, ale plánovači moc nemyslí na to, aby město zlepšili pro typické obyvatele," říká Lars Röde, historik architektury a bývalý ředitel Muzea města Osla.

 

Podle něj hrozí, že město ztratí svou severskou identitu. "Dalo by se říct, že jsme měli víc peněz než rozumu, a skončilo to tak, že jsme zničili obraz města, na který jsme zvyklí a který se nám líbí," dodal.

Pro jiné diskuse kolem měnícího se obrazu Osla souvisí s širší politickou debatou o národnostně stále pestřejší populaci Norska. Dva roky poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí v centru Osla a na nedalekém ostrově Utöya, protiimigrační strana, již kdysi podporoval, vstoupila do vlády jako součást kolice vedené novou konzervativní premiérkou Ernou Solbergovou.

"Ve východním Oslu žijí imigranti a obyvatelstvo bílé pleti tam tvoří menšinu," vysvětluje jeden z norských taxikářů. "Elegantní budovy jsou v bohatých čtvrtích. Jsou symbolem rostoucí propasti mezi bohatými a chudými a nedostatečné asimilace. Obávám se, že bychom mohli být v budoucnu svědky nepokojů, které zažil Stockholm či Paříž," dodává.

Geir Haaverson ale tvrdí, že cílem plánovačů a architektů je vytvořit jednotnější město. Jeho firma vyhrála šest soutěží za sebou vypsaných na návrh nových projektů, včetně několika na východě Osla. Haaverson se soustřeďuje na vytváření "společenských prostor" jako náměstí a hřišť, kde se mohou prolínat různé národnosti a jejichž zelené plochy ztělesňují norskou lásku k přírodě.

"Oslo může využít tohoto růstu ku svému prospěchu či naopak. Je to příležitost. Jsem přesvědčen, že začínáme dostávat Oslo na přední stránky z dobrých důvodů," konstatuje.

Čtěte dále

další zprávy