Srbové zatkli generála Mladiče, udal ho anonym

26.05. 12:33 | Autor: - mav -, ČTK | Aktualizováno: 26.05. 16:01

Srbská policie zadržela dlouho hledaného vojenského velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče. Mladić je podezřelý ze zločinů za války v někdejší Jugoslávii v 90. letech.

"Mladič byl zadržen na srbském území dnes časně ráno," potvrdil na tiskové konferenci srbský prezident Boris Tadić. "Proces jeho vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) již začal."

Mladić byl zadržen na základě anonymního udání v obci Lazarevo nedaleko Zrenjaninu na severu země. Při zatčení se vydával za Milorada Komadiče. Policie si však jeho totožnost ověřila podle vzorku DNA.

Karadžiče, Miloševiče a teď už i Mladiče se podařilo dopadnout. Americký plakát z roku 2000. "Doufám, že nyní budou pro nás dveře do EU otevřené," prohlásil prezident. Srbsko tím podle něj uzavírá jednu kapitolu svých dějin a osvobozuje se tak od velké zátěže. Evropská unie klade jako jednu z podmínek přijetí Srbska předání Mladiče před mezinárodní soud.

Posledním, po kom ICTY pátrá, je předák chorvatských Srbů Goran Hadžić; jeho dopadení a postavení před soud také patří k požadavkům mezinárodního společenství vůči Bělehradu.

Ratko Mladić (69) je u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii obžalován mimo jiné z genocidy či spoluúčasti na ní, perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti) či vyhlazování a vražd bosenských Muslimů (Bosňáků), Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků (válečný zločin). Obžalován je též z válečného zločinu braní rukojmí, což se vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.

Genocidy či spoluúčasti na ní se Mladić podle obžaloby dopustil záměrnou likvidací části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny, například v Banja Luce, Prijedoru, Ključi nebo Srebrenici.

Pro mnohé Srby je však stále hrdinou. Podle průzkumu z předminulého týdne byla pro zatčení Mladiče jen třetina Srbů, 78 procent by ho prý úřadům neudalo – i když za informace vedoucí k jeho zatčení přislíbila srbská vláda odměnu deset milionů eur, napsal web rádia Svobodná Evropa.

Deset let na útěku

Mladić za války nerespektoval ani mírové síly OSN. Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od podzimu 2001, kdy byl ICTY vydán srbský exprezident Slobodan Milošević, se Mladić skrýval. V roce 2001 byl podle telefonického rozhovoru lokalizován v oblasti Valjeva nedaleko hranic s Bosnou. Od roku 2002 už jeho stopu nikdo nezachytil a jako by se po něm slehla zem.

Letos v dubnu Mladičova manželka Bosiljka u soudu v Bělehradu naznačovala, že její muž je zřejmě mrtev. Během skrývání před policií podle ní přežil tři infarkty a nemohl už bez lékařské pomoci zůstat naživu.

S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN v Srebrenici. Mladičovy jednotky oblast chráněnou nedostatečně vyzbrojenými vojáky OSN dobyly a přítomné muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezly na několik míst, kde je v následujících dnech popravily. Počet muslimských obětí se odhaduje na osm tisíc.

Mapa

Mladić se narodil 12. března 1942 v Božinovići na jihovýchodě Bosny. Na konci druhé světové války zabili jeho otce příslušníci jednotek chorvatských fašistů (ustašovců). Možná právě tento zážitek přispěl k tomu, že Mladić později projevoval vůči Nesrbům fanatickou nenávist, která vedla až ke spekulacím o jeho duševním zdraví. Po absolvování střední vojenské školy a bělehradské vojenské akademie nastoupil Mladić v polovině šedesátých let jako četař u tankové jednotky dislokované v Makedonii. Jako důstojník působil delší dobu také v jihosrbském Kosovu.

Na počátku devadesátých let v sobě někdejší horlivý stoupenec Titovy komunistické Jugoslávie objevil pravověrného Srba a zapáleného propagátora myšlenky sjednocení všech Srbů v jednom státě. Názorový obrat mu spolu s pověstí schopného velitele pomohl k rychlé vojenské kariéře.

Padouch, nebo hrdina?

V roce 1990 byl Mladić převelen z Kosova do chorvatského Kninu, kde se v hodnosti plukovníka stal velitelem armádního sboru Jugoslávské lidové armády (JNA). V bojích s chorvatskými oddíly se osvědčil jako inteligentní, ale bezskrupulózní velitel.

Dodnes má nacionalistický generál řadu stoupenců. V květnu 1992 přišlo povýšení na generála a jmenování velitelem JNA na území Bosny a Hercegoviny. Vzápětí však byly federální jednotky z Bosny oficiálně staženy a Mladić se ujal velení ozbrojených sil bosenských Srbů.

Vrchním velitelem nově vzniklé bosenskosrbské armády byl Mladić jmenován v květnu 1993. Pro bosenské Srby byl vzorem vlastence, vojáci ho zbožňovali.

Během tažení získal renomé člověka, jenž se ve jménu ideje Velkého Srbska nezastaví před ničím, nevyjímaje etnické čistky, ostřelování civilních obydlí, znásilňování či zřizování koncentračních táborů. Jím vedená armáda dokázala obsadit téměř tři čtvrtiny bosenského území. Svého cíle, tedy dobytí celé Bosny, však nakonec nedosáhl. V listopadu 1995 válku ukončila daytonská mírová dohoda a o rok později byl Mladić z čela armády odvolán.

Foto: Profimedia

Autor: - mav -, ČTK