Srbové objevili hromadný hrob kosovských Albánců

10.05. 10:05 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 10.05. 14:54

Hromadný hrob s ostatky asi 250 kosovských Albánců, kteří byli zabiti během konfliktu z let 1998 a 1999, byl objeven na jihu Srbska. Oznámil to srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčević na tiskové konferenci.

Podle zástupce jeho úřadu Bruna Vekariče leží těla u města Raška na jihozápadě Srbska, a to s největší pravděpodobností pod základy budovy a pod parkovištěm. Místo leží několik desítek kilometrů od kosovské hranice. Exhumace těl, jejichž množství bylo odhadnuto na základě získaných svědectví, by měla začít v nejbližší době. Místo, kde se masový hrob nalézá, bylo odhadnuto na základě série leteckých fotografií, z nichž jsou patrnější změny terénu.

"Znovu tím dokazujeme, že Srbsko se nesnaží vyhýbat temným kapitolám své minulosti a usiluje o to, aby před soud předstoupili všichni, kdo spáchali zločiny, bez ohledu na jejich národnost a postavení," podotkl předtím Vukčević.

ČTĚTE TAKÉ: Albánský mladík hledal svého otce. Nalezl masový hrob
V Bosně objevili další hrob muslimů ze Srebrenice

"Srbsko má demokratické schopnosti čelit tomu, co se stalo. Je to naší povinností vůči (příbuzným) obětí, kteří mají právo pohřbít mrtvé".

"Jsou to bolestné zprávy. Máme podezření, že v Srbsku je více kosovských obětí, o nichž Bělehrad vždycky věděl, ale které exhumoval selektivně, aby skryl rozsah zločinů spáchaných v Kosovu," reagoval Xhavit Beqiri, mluvčí kosovského prezidenta Fatmira Sejdiua.

Carla del Ponte, hlavní prokurátorka Haagského tribunálu, v Kosovu. Během konfliktu o Kosovo, při kterém se Srbsko násilně pokoušelo provincii obývanou ze zhruba 90 procent obyvateli albánské národnosti udržet před odtržením, speciální srbské jednotky zmasakrovaly stovky až tisíce civilistů. Jejich těla pak částečně odvážely do vnitrozemí Srbska, aby tak zakryly své zločiny.

Hlavním podezřelým z válečných zločinů je náměstek srbského ministra vnitra a šéf veřejné bezpečnosti z tehdejší doby Vlastimir Djordjević, který je od ledna 2009 souzen Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Je viněn z toho, že se podílel na "etnické čistce" civilního obyvatelstva v Kosovu. Djordjević se zodpovídá z vražd, vyhánění, nucených přesunů a persekucí z politických, rasových a náboženských důvodů.

Kromě zabití tisíců civilistů srbské ozbrojené síly během konfliktu také 800 tisíc lidí, tedy více než třetinu kosovských Albánců, z tohoto území vyhnaly.

Jde o šestý hromadný hrob válečných obětí z nedávné doby nalezený v Srbsku a pokud se potvrdí počet obětí, pak i o druhý největší.

V roce 2001 bylo nalezeno 830 ostatků kosovských Albánců ve třech srbských lokalitách, z toho více než 700 v Batajnici na severozápadním předměstí metropole Bělehradu. Pátrání po hrobech umožnil pád režimu prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 2000. Milošević zemřel v roce 2006 během soudního řízení ICTY v Haagu, kde byl obviněn z válečných zločinů.

Z období kosovské války se oficiálně pohřešuje přes 3000 lidí, z toho téměř 2500 jsou Albánci, zbytek tvoří Srbové a osoby dalších národností. Kosovo bylo od jara 1999, kdy NATO vyhnalo srbskou armádu z tohoto území, pod správou OSN a v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku pod názvem Republika Kosovo.

Ilustrační foto: Profimedia

Autor: ČTK