Slovinci: Česko by mělo řešit náš spor s Chorvatskem

13.01. 08:49 | Autor: ČTK

Slovinsko vyzvalo české předsednictví v Evropské unii, aby bralo zřetel na jeho stanovisko v hraničním sporu s Chorvatskem a nepřehlíželo je, jako to činila v minulém půlroce předsedající Francie. "V opačném případě budeme muset trvat na svém vetu dalších vstupních jednání EU s Chorvatskem", říká premiér Borut Pahor.

"Vyzývám české předsednictví, aby nepokračovalo v přehlížení postojů Slovinska," řekl Pahor a narážel tak na neúspěšný pokus francouzského předsednictví slovinské námitky obejít. Lublaň poté v prosinci využila svého práva a vetovala deset kapitol z celkových 35 v rámci přístupového jednání Chorvatska o vstupu do EU.

Chorvatsko svými teritoriálními nároky prakticky zbavuje Slovinsko přístupu na volné moře, součástí sporu jsou i některé úseky pozemní hranice mezi oběma bývalými jugoslávskými státy. Pro Lublaň je vyřešení tohoto problému zásadní otázkou a dává najevo, že nátlaku na údajnou potřebu rychlého přijetí Chorvatska do EU neustoupí.

Slovinští vojáci v Kosovu. Slouží jich zde kolem čtyř stovek. "Bylo by zcela falešné se domnívat, že tlak na Slovinsko může přinést nějaké dobré řešení," prohlásil Pahor v rozhovoru se zahraničními novináři. "Naši kolegové v Záhřebu podceňují pevnost našeho postoje," dodal.

Chorvatsko podle něj "zřejmě nechce nahlédnout, že Slovinsko už je členem EU, a že tedy s ním jako s takovým musí jednat". Reagoval tím na skutečnost, že chorvatský premiér Ivo Sanader se s ním chtěl sejít jen za přítomnosti dalších zástupců EU. Představitelé unie by podle Pahora mohli stejně podpořit pouze stanovisko Slovinska jako člena společenství.

Pahor v tom vidí příznak, že problém nebude rychle vyřešen. "Těším se na iniciativu českého předsednictví" v této záležitosti, řekl. Chorvatsko by mělo předložit jiné dokumenty ke zmíněným deseti vstupním kapitolám. Ty současné by podle Lublaně mohly předurčovat vedení společné hranice mezi oběma zeměmi tak, jak si to představuje Záhřeb. "Náš postoj v tomto ohledu zůstává neměnný. Nikdo by od nás neměl čekat jinou pozici," dodal.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg již v prosinci předem odmítl jakoukoli rozhodčí roli Česka v tomto sporu. Protichorvatský protest na jaře minulého roku v Lublani. Již tehdy ale panoval dojem, že česká diplomacie se aspoň na zprostředkovatelské úrovni bude muset v době předsednictví otázkou zabývat.

Ve sporu jde především o mořskou hranici. Slovinsko má asi jen 40 kilometrů pobřeží Jadranu, které přitom od severu omezují rybolovné nároky Itálie a od jihu stejné nároky Chorvatska. Slovinské lodě by tak musely zejména z Piranského zálivu vyplouvat přes chorvatské vody, což by v případě vyhrocení sporů či konfliktu (jaký na Balkáně vůbec nelze vyloučit) mohlo znamenat, že Záhřeb může slovinský lodní provoz zablokovat.

Slovinská vláda přitom již v 90. letech dojednala s chorvatskou volný koridor přes chorvatské vody za ústupky v jiných částech sporné pozemní hranice. Slovinský parlament dohodu schválil, chorvatský po odkladech nakonec nikoli. Od té doby se situace vyhrotila a v Lublani převládl dojem, že Záhřeb se chová mocensky arogantně: považuje slovinské ústupky na zemi za "hotové" bez ohledu na to, že sám na moři ustoupit nehodlá. Lublaň nyní chce řešení dosáhnout blokádou vstupu Chorvatska do EU. Unie dosud vyžadovala, aby kandidátské státy své případné územní spory vyřešily před vstupem do společenství, aby do něj nezatahovaly své rozepře.

Foto: Reuters

Autor: ČTK