Slovensko bude od pátku předsedat Evropské unii

Slovenská republika v pátek přebírá od Nizozemska roli předsednické země EU v neobyčejně napínavé a pro další integraci Evropy klíčové době. Poté, co se před týdnem Britové v referendu vyslovili pro odchod z unie, je zřejmé, že zemětřesení, které tento nečekaný krok vyvolal, bude do velké míry formovat i příštích šest měsíců dění v Evropské unii.

Zásadním bodem slovenského předsednictví tak nepochybně bude zářijový bratislavský summit EU27 - tedy akce, která ještě počátkem tohoto týdne vůbec neexistovala.

Premiéři a prezidenti těch sedmadvaceti zemí, které po brexitu v unii zůstanou, by ale na základě své dohody ze středy měli po prázdninách ve slovenské metropoli na neformální schůzce zformulovat zásadní vizi dalšího směřování Evropské unie.

Takové unie, která se poučila z chyb, jež vedly k rozhodnutí Britů odejít. Takové unie, která skutečně a účinně reaguje na potřeby a obavy občanů svých zemí. A koneckonců také takové unie, která je schopna své úspěchy "prodat" stále skeptičtější evropské veřejnosti.

Alespoň to je plán výsledku výjimečného jednání, jehož intenzivní přípravou nejspíš slovenská vláda a její diplomaté ve spolupráci s kolegy z dalších členských zemí unie stráví letní měsíce.

"Uteče to velmi rychle," komentoval začátek slovenského půlroku v čele unijní stále ještě osmadvacítky tento týden po summitu unie v Bruselu slovenský premiér Robert Fico.

Slovensko bude předsedat společenství poprvé od května roku 2004, kdy společně s Českem a dalšími státy střední a východní Evropy vstoupilo do unie. Česká republika již předsedala EU v první polovině roku 2009.

Slováci už dopředu tušili, že podobu jejich předsednického působení budou vnější faktory ovlivňovat velmi silně. Dosud však slovenští diplomaté zmiňovali především migrační krizi, kde Bratislava patří spolu s dalšími zeměmi ze středu a východu Evropy mezi ty státy EU, které se velmi skepticky a odmítavě stavějí k plánům jiných unijních institucí na nejrůznější přerozdělování žadatelů o azyl a vůbec k dosud prosazované podobě migrační politiky. A mezi aktuálními návrhy je na pořadu plán Evropské komise na reformu dublinského systému, kde je přerozdělování v případě krize přímo zakotvené.

Úkolem předsednické země je ale být "nestranným arbitrem" sporů mezi ostatními státy v Radě. A tak Slováci svým partnerům už dopředu signalizovali, že se například právě v migraci hodlají soustředit spíš na ty části projednávané agendy, kde panuje shoda a je možné se skutečně posunout vpřed směrem k přijetí. A návrhů, kde se země shodují, je i v otázkách migrace dostatek.

Přesto si v Bruselu pamatují Ficovy výroky o tom, že islám nemá na Slovensku místo, či slovenské rozhodnutí soudit se kvůli způsobu, jak loni bylo přijato rozhodnutí o jednorázovém přerozdělení žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní unijní země.

Slovenský premiér však míní, že EU musí svůj přístup k migraci zásadně přehodnotit, a doufá, že k tomu využije právě také debatu o dalším směřování unie na neformálním bratislavském summitu.

Na rozdíl od jiných předsednických zemí v minulosti si vzhledem k rychlému vývoji dějin nechávala Bratislava čas až do poslední chvíle na schválení konkrétního programu svého předsednictví.

Známé - a v Bruselu s pochopením přijímané - jsou slovenské priority. Proti snaze soustředit se na otázky hospodářského růstu, prohloubení měnové unie a podporu investic, posilování jednotného trhu, včetně trhu digitálního či budování energetické unie, v zásadě nikdo nic nenamítá.

V otázkách energetiky mají ostatně Slováci silného spoluhráče přímo v Evropské komisi, kde za energetickou unii odpovídá její místopředseda Maroš Šefčovič.

V ekonomické oblasti stojí před slovenským předsednictvím také revize stávajícího víceletého finančního rámce EU, tedy zjišťování, zda jsou na ty správné priority z evropských peněz vynakládány ty správné prostředky.

Slovákům, kteří sami platí eurem, bude jako předsednické zemi patřit významná role při posilování bankovní unie a obecně dokončování EMU nejen jako měnové, ale také fiskální unie.

Brexit ovšem v této nabité předsednické agendě míchá kartami ještě jedním způsobem. Britové jsou totiž až do svého faktického odchodu z EU k zatím neurčenému datu plnoprávným členem unie a jako takoví vyjednávají o všech bodech, které jsou na jednání členských zemí předloženy.

Slovenští diplomaté už dávají najevo, že v této chvíli není jasné, zda se jejich britští partneři budou o další práci vůbec seriózně zajímat, či ji - v tom horším případě - nezačnou na pokyn z Londýna nějakým způsobem sabotovat. Předsednictví proto podle dostupných informací neformálně třídí agendu tak, aby se bylo možné v případě potřeby vyhnout tématům, která by britská strana mohla z nějakého důvodu chtít komplikovat.

Z některých jiných unijních zemí už navíc zaznívají také pochybnosti, zda Bratislava své předsednictví v daných komplikovaných podmínkách zvládne tak kvalitním způsobem, jak se to dařilo končícímu Nizozemsku.

Čtěte dále

další zprávy