Slované v. Albánci. Makedonci volí a bojují o dvě města

24.03. 08:30 | Autor: - pp -

Makedonie jako nepříliš stabilní etnický slepenec.

V Makedonii (FYROM), kde se v uplynulých týdnech znovu rozhořely etnické vášně, se dnes konají komunální volby. Největší pozornost domácích se soustředí na dvě malá města na západě země. Jde totiž o multietnické obvody, kde nejde o politické postoje, ale hlasování se stalo bojem mezi etnickými Albánci a místními Slovany. Kdo s koho!

Také makedonská média píší o "bitvě o Kičevo a Strugu". Pokud jde o politiku, patří už sice dramatický jazyk k místnímu folklóru, ale tentokrát je ještě o něco vyostřenější. Bez servítků politické korektnosti nejde ve zmíněných obcích o nic menšího než o to, zda v nich povládnou Albánci či Slované.

Se zbraní vstup do volební místnosti zakázán. Personálně se po dnešku obmění úřady v osmi desítkách makedonských obcí. Téměř všude ale jde pouze o soupeření politických stran stejného etnika. Ve Struze a Kičevu jde však o boj kultur.

Struga, turistické místo u Ochridského jezera, a Kičevo, někdejší průmyslové město, mají dlouhou historii mírového soužití Makedonců a Albánců. Dokonce i roku 2001, během krátké války mezi albánskou UÇK a státními bezpečnostními silami, vládl v obou městech klid. Jejich obyvatelé si velmi dobře uvědomovali, jaké hrůzy by je v násilném etnickém konfliktu čekaly.

Především v Kičevu se však během uplynulých dvou desetiletí posunula dřívější rovnováha ve prospěch albánské národnostní skupiny. I proto, že Albánce postihl úpadek tamního průmyslu méně než makedonské Slovany. Spolu s okolními vesnicemi, jež byly mezitím správně přičleněny ke Kičevu, získali Albánci ve městě početní převahu.

Také ve Struze se Makedonci obávají, že novým starostou se stane Albánec. Zdaleka totiž nejde jen o politiku. Vítězové voleb v této části světa více než jinde rozdělují úřady a další lukrativní pracovní místa svým soukmenovcům. Volby tak mají pro občany i značný hospodářský dopad.

Eurokomisař Štefan Füle a makedonský premiér Nikola Gruevski. Před několika měsíci se nicméně objevily náznaky, že Albánci a Makedonci by se ve Struze mohli domluvit na etnické kolaci. To by byla malá revoluce v balkánské zemi, kde se partajní systém dělí přísně podle etnik.

Vývoj v uplynulých týdnech však myšlence etnického koaličního sbratření Stružských nebyl příliš nakloněn. Makedonci se bojí, že jestliže Kičevo padne, ocitnou se v albánských rukou všechna větší sídliště podél hranice hranice s Kosovem a Albánií.

Do bitvy o obě města se osobně zapojil i premiér Nikola Gruevski. Podle domácích médií dokonce na předvolebním shromáždění v Kičevu řekl, že Albánci, kterým se v Makedonii nelíbí, se můžou přestěhovat do Albánie.

Ani druhá straně si nebere servítky. Albánec, který v Kičevu kandiduje na post starosty, zveřejnil fotografii, na níž pózuje v uniformě UÇK. Jde šuškanda, že Albánci v Kičevu svolávají k hlasovacímu boji své soudruhy, kteří žijí za humny a dokonce jim platí dopravu. Jde o každý hlas.

Začátkem března vypukla v Makedonii nová vlna etnického násilí. V hlavním městě Skopje hořely automobily, autobusy a autobusová stanice. Při střetech, které rozdmýchávali hlavně mladí makedonští a albánští radikálové, utrpěly desítky lidí zranění.

Volby v Makedonii (ilustrační obrázek). Rozbuškou vlny nepokojů bylo rozhodnutí vlády postavit do čela ministerstva obrany etnického Albánce a politika koaliční Demokratické unie za integraci Talata Xhaferiho.

Jeho vadou na kráse je ale pro část Makedonců, hlavně válečné veterány, fakt, že jako bývalý důstojník jugoslávské a poté makedonské armády dezertoval k albánským povstalcům.

Zhruba čtvrtina obyvatel Makedonie jsou etničtí Albánci.

Mnoho Makedonců je roztrpčeno tím, jak se zdánlivě nekonečně vleče vše, co souvisí s jejich přáním vstoupit do Evropské unie. Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005. Poměrně rozšířený je názor, že Brusel celý proces brzdí. A že mu při tom přijdou vhod i letité tahanice o název země.