Slováci s eurem v kapse honí slevy v Polsku

04.03. 08:00 | Autor: - kpa -, Reuters

Polská vláda může vidět spásu před poklesem regionálních měn v přijetí eura, ale obyvatelé země vydělávají na slabosti zlotého.

Tradičně byly slovenské Tatry cílem Poláků ze severu, kteří přijížděli lyžovat a nakupovat levný alkohol. Od ledna, kdy Slovensko vstoupilo do eurozóny, je však provoz větší opačným směrem a Poláci si pochvalují příliv Slováků, které lákají výhodné ceny.

Polská, maďarská i česká měna ve stejném období oproti euru oslabila.

ČTĚTE TAKÉ: Eurozóna je před rozpadem, říkají úspěšní investoři
Slováci k nám vyrážejí na nákupy. Ušetří
Slováci platí už jen eurem

A na trh ve městě Nowy Targ nyní prý asi osmdesát procent zákazníků přichází ze Slovenska. Nakupují základní spotřební zboží, oblečení a nábytek. Podle Poláků však jižní sousedy láká i výhodný nákup aut. Vzhledem k síle slovenského automobilového průmyslu jde o ironickou situaci, říkají Poláci.

Zlotý, který poškodil odliv zahraničních investic kvůli finanční krizi, ztratil oproti rekordním hodnotám z poloviny minulého roku asi třicet procent své hodnoty vůči euru.

Slovenští zákazníci na polské tržnici nakládají nově nakoupené židle. Nyní je za jedno euro 4,7 zlotého, což je zhruba stejně, jako v roce 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie.

„Asi dvacet procent našich zákazníků jsou teď Slováci," říká Edward Kuchta, spoluvlastník prodejny aut v pohraničním regionu. Slabý zlotý je prý láká hlavně k nákupu škodovek.

„Pokud bude měna dále klesat, zájem slovenských zákazníků by mohl vyrovnat ztráty, které vznikají v důsledků krize," říká Kuchta.

Starosta města Nowy Targ, které má asi 35 tisíc obyvatel, očekává, že příliv eur nepřestane, ale ještě se zvýší.

„Obchod vzrostl asi o dvacet až třicet procent. Ale leden a únor jsou tu ty nejvíce klidné měsíce, takže s jarem očekáváme větší nárůst," říká Marek Fryzlewicz.

Až o čtyřicet procent levnější

Slováci se sdružují u stánku s jídlem na polské tržnici v Nowém Trgu. Historie trhu v Nowém Targu sahá do 14. století a podle Fryzlewicze město vždy prosperovalo díky tomu, že se nachází na severojižní obchodní cestě, kterou Polsko vyměňovalo sůl a ryby za maďarské víno.

Nyní jsou zde k mání modernější komodity.

„Mám malé dítě a věci pro miminka jsou zde levnější," říká Rastislav Kovalčik s novým kočárkem v ruce. „Nakupujeme zde také plenky a dětskou výživu. Některé věci jsou o čtyřicet procent levnější než doma."

Slovensko je šestnáctou zemí, která vstoupila do eurozóny, ale první z bývalého sovětského bloku.

Kvůli obavám o ekonomickou stabilitu země polská vláda loni na podzim vyhlásila, že hodlá přijmout euro už v roce 2012. Vzhledem k váhavosti západních trhů investovat nyní v zemích středovýchodní Evropy však padlo minulý měsíc rozhodnutí kontaktovat ihned evropské instituce s cílem navázat co nejdříve zlotý na euro pomocí Evropského mechanismu směnných kurzů.

Česká republika a Maďarsko také urychlily přípravy na vstup do eurozóny, ale jen málo ekonomů předpokládá, že se v některé z těchto tří zemí bude platit eurem dříve než v roce 2013.

Slovenské potíže

Polský premiér Tusk usiluje o brzké přijetí země do eurozóny. Stabilita, kterou euro přináší, má však i své stinné stránky. Podle slovenských úřadů se v turisty nejvyhledávanějších Vysokých Tatrách prudce snížil počet návštěvníků z Polska, České republiky a Maďarska.

„Všechny okolní měny od té doby, co platíme eurem, výrazně oslabily," říká Petr Chudý, výkonný ředitel regionální turistické asociace ve Vysokých Tatrách. „To znamená, že služby jsou nyní levnější v Polsku než na Slovensku. Pokud bude tento trend pokračovat, uvidíme meziroční pokles počtu návštěvníků o třicet procent."

Podle informací Slovenské agentury pro cestovní ruch navštívilo zemi v roce 2007 celkem půl milionu Čechů a asi 250 tisíc Poláků.

Kromě pohybů směnných kurzů prospívá přeshraničnímu obchodu i vstup zemí Visegrádu do schengenského prostoru a s ním spojený konec hraničních kontrol.

Prodavač preclíků v polské tržnici ve městě Nowy Targ. Maria Skorusová, která část svého domu ve slovenské příhraniční vesnici proměnila v malý krámek, kde prodává vše od zubních kartáčků přes alkohol po cukrovinky, konstatuje, že kvůli slabému zlotému její obchod nyní příliš neprosperuje.

„Poláci stále přicházejí, protože jsou zvyklí zde nakupovat. Ale pak si ceny přepočítají na zloté a dojde jim, že se to už nevyplatí," postěžuje si Skorusová.

Její jediný polský zákazník Miroslaw Jankowski říká, že už jen několik málo druhů alkoholu je zde levnější: „Koupil jsem si několik lahví piva a koňak, ale hlavně jsem přijel navštívit kamarády."

Foto: Reuters

Autor: - kpa -, Reuters