Situace kolem otevření hranic Německa uprchlíkům je nejasná

22.09. 11:11 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 22.09. 14:04

Uprchlíci nedaleko srbského města Preševo. Snímek je z roku 2015.

Ani dva roky poté, co německá vláda umožnila uprchlíkům uvázlým na takzvané balkánské stezce vstup do země, není jasné, na jakém právním základě tak učinila. Vyplývá to z posudku právníků Spolkového sněmu, o kterém v pátek - dva dny před německými parlamentními volbami - informoval list Die Welt. Podle posudku měly úřady na podzim 2015 na základě tehdy platného práva uprchlíky přicházející z bezpečného Rakouska na hranicích spíše odmítnout. Mluvčí německé vlády ale odmítl, že by kabinet jednal v rozporu se zákonem.

V závěru kampaně před nedělními parlamentními volbami je posudek Vědecké služby - oddělení Spolkového sněmu, které je přísně apolitické - značně výbušným, poznamenal list Die Welt. Liberální Svobodná demokratická strana (FDP) i protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD), které po volbách pravděpodobně usednou v parlamentu, již dříve oznámily, že podpoří vznik parlamentního vyšetřovacího výboru k migrační politice vlády kancléřky Angely Merkelové.

Podle právních expertů vláda dosud nevysvětlila, na jakém právním základě se na podzim 2015 rozhodla vpustit do země statisíce uprchlíků. Upozornili zároveň, že v "zásadních" oblastech je povinen rozhodovat parlament. Otázku, zda bylo přijetí migrantů, kteří uvázli v Maďarsku, zásadním rozhodnutím, ale posudek jednoznačně nezodpovídá. Upozorňuje nicméně na rozhodnutí ústavního soudu, z něhož podle listu Die Welt vyplývá, že o rozhodnutí vpustit uprchlíky do Německa měl parlament hlasovat.

Ve skutečnosti ale "otevření hranic" pro uprchlíky na balkánské stezce 4. září 2015 nařídila kancléřka Angela Merkelová pouze po dohodě s jednotlivými ministry. Parlament o tom nikdy nehlasoval, a to ani dodatečně. Vláda podle Vědecké služby parlamentu přitom nevyužila ani jiné právní normy, které by jí zmiňovaný krok umožnily v souladu s právem učinit.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes upozornil, že posudek výslovně neříká, že by vládě chyběl právní základ k dotyčnému rozhodnutí nebo že by chybělo zapojení parlamentu. Podle něj posudek situaci analyzuje, nedochází ale k jednoznačnému závěru. Na řešení migrační krize se parlament navíc obšírně podílel, dodal Seibert. Podle mluvčího ministerstva vnitra vláda dokonce právní základy, o které opřela své rozhodnutí, už několikrát představila.

Posudek vznikl už v květnu letošního roku. Proč se dostal na veřejnost až dva dny před volbami, není jasné. DPA rovněž uvedla, že parlamentní právníci v posudku představili různé právní názory, žádnou jednoznačnou pozici ale nezaujali. V posudku uvedli mimo jiné výčet argumentů obou stran.

Poslankyně strany Levice Sevim Dagdelenová, která vypracování posudku parlamentním právníkům zadala, vyzvala kancléřku, aby se k jeho závěrům vyjádřila. Bylo správné uprchlíkům pomoci, posudek ale ukazuje, jak "bezohledně" tehdy Merkelová a vicekancléř Sigmar Gabriel jednali, uvedla Dagdelenová. "Bohužel do rozhodování nezapojili ani parlament, ani sousední země," dodala. Podle ní to posílilo především pozice protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD).

Foto: Karel Šanda

Autor: ČTK