Řekové málo prodávají své zázračné termální prameny

19.04. 15:10 | Autor: ČTK , AFP

Herkules zde znovu nabíral síly, nejslavnější lékař starověku Hippokrates chválil jejich blahodárné účinky. Vyznavači stovek termálních pramenů vyvěrajících v Řecku se dnes jmenují Evangelos či Stelios a jsou přesvědčeni o tom, že pravidelné omývání v těchto zřídlech působí příznivě na organismus.

Evangelos Kiriazis už dlouho nenavštívil lékaře. Šedesátník s klenutým hrudníkem a opálenou tváří má vlastní recept na detoxikaci organismu, úpravu krevního tlaku, pročištění krve, uvolnění svalstva, okysličení těla, posílení kostí, zklidnění nervů a dokonce i vybělení zubů.

Termální prameny v řeckých horách. Magický lék vyvěrá z hory ve středním Řecku, nedaleko města Thermopyly, řítí se ze skály, zklidňuje se od jedné nádrže po druhou a stéká k moři zanechávaje ze sebou sirný zápach a mraky páry, jimiž prosvítají sluneční paprsky.

Evangelos si sám předepsal 300 půlhodinových koupelí ročně. Voda má mezi 30 a 40 stupni Celsia.

Není sám. Onoho dubnového jitra se ve zřídle šplouchají jednasedmdesátiletý Stelios Joannidu, jenž je prameni věrný už 30 let, Paraskevi, který si sem přišel léčit svůj revmatismus, mladý manželský pár na dovolené a Alfred Weigel, důchodce z jižního Německa, Mekky evropských léčivých koupelí, který nicméně přísahá jedině na Thermopyly.

"Voda mi vyléčila bolesti v kolenou a zádech. Je to tu více přírodní než v Německu," říká.
Abyste se dostali na místo, musíte projet kolem opuštěné benzinové pumpy, dešifrovat téměř nečitelné značení, minout dvacet let zavřený hotel, převléci se ve voze do plavek a překonat kývající se dřevěný můstek. Vstup je však zdarma a lokalita je přístupná v kteroukoli hodinu.

Žádná cedule tu ovšem nevysvětluje, že thermopylský pramen je jedním z nejstarších, o němž píší starověcí historici, že se tu podle mytologie osvěžoval mezi svými dvanácti úkoly Herkules nebo že tu byla svedena slavná bitva řeckých vojáků proti vojsku perského krále Xerxe I., v níž Řekové podlehli perské přesile.

Lázně na ostrově Rhodos. "Máme výjimečné bohatství, ale špatně ho využíváme," říká generální tajemník Svazu řeckých lázní Markos Danas. Thermopyly totiž nejsou jediným termálním zřídlem.

Tektonická a vulkanická aktivita v Řecku obohatila zemi asi o 700 termálních pramenů s léčivými účinky.

Jen necelou stovku z nich lidé využívají. Mnoho těchto zřídel je volně přístupných, leží ve volné přírodě nebo je jejich okolí jen minimálně upraveno. A to dokonce i na tak turisty oblíbených ostrovech, jako jsou Santorini, Kos nebo Mylos, kde pramenů využívají především místní.

Méně než desítka pramenů má dobrou infrastrukturu, jak z hlediska terapeutického, tak turistického, konstatuje Markos Danas. "Prameny po léta spravují obce a to omezuje možnosti jejich rozvoje," soudí.

Časy se však mění. "Řecko vynalezlo léčbu termálními prameny před tisíci lety. Ještě v období před Kristem byla zřídla místem, kde se lidé setkávali, a to jak za léčebnými, tak náboženskými i společenskými účely," vysvětluje profesor hydrogeologie na soluňské univerzitě Zisis Aggelidis. Hippokrates (460-377 př. n. l.), zakladatel moderního lékařství, byl prvním, kdo studoval účinky hydroterapie.

Zbytky starověkých lázní. V moderní době se zrodila některá známá lázeňská města, jako je Lutraki nedaleko Korintu nebo Edipsos na ostrově Euboia, kde se v pramenech koupal podle Plútarcha římský generál Sulla.

V posledních pěti letech však kvůli ekonomické krizi poklesl počet návštěvníků lázní, zejména proto, že pobyty už nehradí pojišťovna. Podle studie Svazu lázeňských měst klesla návštěvnost o polovinu.

Aby obce přilákaly investory, sázejí na nedávno přijatý předpis Evropské uniek, podle něhož lze platit léčbu v zahraničí. V rámci rozsáhlého privatizačního programu bylo dáno do prodeje několik řeckých termálních zdrojů. O Thermopyly dosud nikdo zájem neprojevil.

Foto: Shutterstock , ČTK

Autor: ČTK , AFP