Referendum se blíží. Brexit bude mít dopad na Británii i EU

18.06. 05:35 | Autor: ČTK

Příští týden referendum rozhodne o setrvání Británie v EU.

Britové budou za týden hlasovat v referendu o setrvání v Evropské unii, které může mít dalekosáhlý dopad pro jejich zemi i pro celou EU. Síly obou stran se zdají vyrovnané, byť průzkumy v posledních dnech naznačují posilování stoupenců takzvaného brexitu. Pokud opravdu zvítězí, vstoupí Londýn i EU na neprobádanou půdu a všechny předpovědi charakterizuje jediné - nejistota.

Pokud budou Britové hlasovat pro EU, možná odstoupí někteří ministři podporující brexit. A i když bude výsledek zřejmě těsný a protiunijní strana se bude cítit posílena a frustrována, celá věc by měla být pro dohlednou budoucnost uzavřena.

V opačném případě by podle většiny předpovědí měl brexit krátkodobě ekonomicky negativní dopad na Británii i na EU. Padající kurz libry a propady na burzách potvrzují velkou nervozitu finančních trhů. Z dlouhodobého pohledu jsou ekonomické důsledky nejasnější.

Hlasovací lístek do referenda o setrvání či vystoupení Velké Británie z Evropské unie.

Předpokládá se, že dříve nebo později by musel odstoupit premiér David Cameron a možná by letos došlo i na předčasné volby. Brexit by ale mohl především ohrozit soudržnost Británie. Skotská vláda již uvedla, že pokud vyhraje brexit a Skotové budou přitom hlasovat pro EU, zorganizuje další referendum o samostatnosti, které by tentokrát mělo mnohem větší šanci než před dvěma lety. Oříškem by také bylo Severní Irsko, kde by mohly vzniknout přechody na hranicích s Irskou republiku a mohl by být ohrožen křehký klid v Ulsteru.

Podobná nejistota vládne kolem způsobu britského odchodu z EU. Jasné je jen to, že podle článku 50 by obě strany měly dva roky na jednání o desítkách smluv, jichž je Británie jako člen EU součástí. Je prakticky vyloučené, aby se to stihlo, jak naznačil i předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož bude třeba aspoň sedmi let.

Mezi zastánce setrvání Velké Británie v Evropské unii patří bývalý ministr financí za labouristy Gordon Brown.

K prodloužení lhůty je ale potřeba souhlas všech členských států. Nabízí se otázka, zda budou mít všichni zájem o hladký rozvod, nebo zda to bude chtít Brusel, tedy ostatní členské státy, Británii "osladit" - i proto, aby se další země nechtěly řídit britským příkladem.
Řešily by se i relativně podružné otázky - jak bude Británie vyjednávat v přechodném období na ministerských radách nebo vrcholných schůzkách EU, co se stane s britským předsednictvím v roce 2017, případně co bude s britskými europoslanci či zaměstnanci unijního aparátu.

Mnohem podstatnější je, co by bylo dál s unií, která prochází nejistým obdobím i bez brexitu. Bez Británie bude bezpochyby slabší a některé země se obávají dalšího posílení vlivu Německa a Francie. Kampaň Remain (Setrvání) tvrdí, že oslabena bude i Británie. Kampaň Leave (Odejít) se domnívá, že odchod uvolní zemi ruce a přinese jí opravdovou svobodu.

Především by ale hrozilo riziko další dezintegrace EU. Řada politiků na kontinentu varuje, že po brexitu budou referenda požadovat strany v dalších zemích.

Kampaň za vystoupení Velké Británie z EU postupně vrcholí.

Britové měli vždy vůči ostatní Evropě odstup, ale Evropská unie jako taková pro britské voliče nebylo podstatné téma. Mnohem více je nyní ovlivňuje imigrace, především z postkomunistických zemí EU, hlavně z Polska a Rumunska, ale i z ČR. Některé komentáře připomínají ironii toho, že Británie bývala donedávna stoupencem rychlého a širokého rozšiřování EU - právě kvůli tomu, aby se rozředil vliv Německa a Francie a oslabila se centralizace EU.

Referendum do značné míry vyplývá ze sporů v Konzervativní straně a podle Alastaira Campbella, poradce někdejšího labouristického premiéra Tonyho Blaira, vmanévrovala Camerona k referendu "série taktických a strategických přehmatů".

Evropa byla vždy pro torye ožehavým tématem. Stála v devadesátých letech u volební prohry někdejšího premiéra Johna Majora a pak byla dlouhá léta tabu. Ale dostihla i Camerona, který již při zvolení do čela strany v roce 2005 slíbil referendum k lisabonské smlouvě o reformě unijních institucí, ale slib už nestačil splnit a řadu euroskeptických spolustraníků tím popudil. A po vítězných parlamentních volbách v roce 2010 se dostala do Dolní sněmovny řada nových protievropských konzervativních poslanců. Kromě toho začala posilovat Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která bere hlasy hlavně toryům.

Podle posledních průzkumů začínají mít v chystaném referendu navrch zastánci takzvaného brexitu, tedy odchodu Velké Británie z EU.

Cameron poprvé oznámil úmysl uspořádat referendum před třemi lety a nakonec z něj loni udělal předvolební slib. Vyjednal pak v Bruselu nějaké dílčí ústupky a na jejich základě referendum vyhlásil.

Cameron vede kampaň ve prospěch Remain, ale protože před tím Brusel soustavně kritizoval, je pro mnoho voličů v nové roli nedůvěryhodný. Jeho někdejší blízký spolupracovník Steve Hilton dokonce napsal, že kdyby nebyl premiérem, Cameron by byl pro brexit.

Nejen probrexitová kampaň mu tento rozpor připomněla. Při jedné z televizních debat se ho moderátorka zeptala, proč tedy referendum vypisoval, když tvrdí, že brexit by mohl ohrozit mír v Evropě.

Vládě příliš nepomáhají ani opoziční labouristé, bez jejichž pomoci Británie v EU nezůstane. Strana je sice proevropská - mnohem víc než toryové - ale podle Financial Times (FT) až čtyřicet procent jejích voličů hodlá ignorovat stranickou linii a bude pro brexit.

Velkým zastáncem brexitu je předseda Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage. Ve čtvrtek uspořádal v rámci kampaně velkou plavbu po řece Temži v Londýně.

Většinou jde o voliče menších měst, kteří se cítí ekonomicky ohroženi, hlavně imigrací ze středoevropských zemí EU. Nový šéf Jeremy Corbyn byl vždy vůči EU vlažný, a i když teď podporuje Remain, dělá to podobně vlažně.

Brexitu pomáhá i obecné rozhořčení řady voličů vůči tradiční politice a sociálním poměrům. Podle institutu YouGov si jen jedenáct procent Britů myslí, že svět se stává lepším místem. "Je spousta lidí, kteří si myslí, že přišli zkrátka, a jsou kvůli tomu zatraceně naštvaní," řekl FT zástupce YouGov Anthony Wells.

Tento neklid se projevil v Británii už loňským zvolením outsidera Corbyna do čela labouristů. Je však patrný i jinde v Evropě a také v podpoře amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Podle bývalého britského ministra zahraničí Williama Haguea jsou stoupenci brexitu i Trumpova kampaň "transatlantickým zrcadlem" hněvu vůči cizincům a politikům. "Kampaň pro brexit je v podstatě Trumpova kampaň s lepším účesem," napsal Hague.

Foto: ČTK , imago stock&people/imago stock&people/Elisabeth Moseley/Philip Toscano/Peter Byrne/Lauren Hurley

Autor: ČTK