Rakušané našli von Braunovy nákresy nacistických raket

17.08. 14:25 | Autor: - red -, APA , ČTK

Nacisté doufali, že raketami V2 ještě zvrátí vývoj války.

Rakouští badatelé našli válečné plány německého konstruktéra raket Wernhera von Brauna na testovací zařízení raketových motorů v podzemní továrně u Zipfu nedaleko Lince.

Wernher von Braun (v saku) měl hodnost majora SS. Braun byl od roku 1937 do roku 1945 technickým ředitelem a šéfkonstruktérem nacistického raketového programu v Peenemünde na pobřeží Baltského moře, a když spojenecké nálety tuto základnu poničily, byly vývoj i výroba raket rozloženy na několik míst ve vnitrozemí. V jednom z nich, v Zipfu v předhůří rakouských Alp, Braun osobně navrhl konstrukci testovacího stanoviště raketových motorů pro V2 - "zázračnou zbraň" nacistické třetí říše.

Ve 20 krabicích zpřeházených dokumentů, které američtí vojáci po válce v Zipfu zabavili a jež teprve nedávno vrátili, našli badatelé záznam z 31. srpna 1944, v němž Braun dává přesné pokyny ke stavbě nového rozsáhlého a kapacitního testovacího zařízení. To pak u podzemní továrny v Zipfu, která za války nesla krycí název Vorwerk Schlier, pod dozorem SS vystavěli civilní zaměstnanci a vězni z koncentračního tábora Mauthausen.

Dělníci z koncentráku

Braun se v konstruování nového testovacího komplexu začal angažovat poté, co exploze jednoho z testovaných motorů předchozí zařízení zničila a zabila 27 osob, mezi nimi i teprve dvacetiletou Ilse Oberthovou, dceru průkopníka německé raketové techniky Hermanna Obertha.

Test rakety V2 v Peenemünde, 1942. Braun to nesl velmi těžce, protože Obertha považoval za svého "duchovního otce" a učitele. Tragická smrt Oberthové zasáhla Brauna i proto, že dívka byla v den výbuchu v práci naposled - měla být na přání otce přeložena na bezpečnější pracoviště. Braun se proto osobně zapojil do návrhu lépe dimenzovaného a bezpečnějšího testovacího zařízení.

K výstavbě podzemní továrny a vlastní výrobě raketových motorů byla od roku 1943 zřízena v Zipfu pobočka koncentračního tábora Mauthausen, kde žilo a za tvrdých podmínek pracovalo na 2300 vězňů. Z nich podle dosažitelných údajů nejméně 266 přišlo o život. Nejsou doklady o tom, že by se o osud vězňů konstruktér zajímal.

Von Braun (1912-1977) vedl mimo jiné technický vývoj velké balistické rakety na kapalné palivo pod krycím názvem Agregát 4 (A4). Od roku 1943 byla raketa vyráběna sériově a po prvním hromadném použití k bombardování Londýna byla propagačně pojmenována Vergeltungswaffe 2 (Zbraň odplaty 2, zkráceně V2).

S celým týmem se von Braun vzdal Američanům v květnu 1945. Měla to být jedna ze zázračných zbraní třetí říše, která by přinesla zvrat ve válce. Toto očekávání bylo přehnané, ničení Londýna ani strádání jeho civilních obyvatel nemohlo zastavit rozjetou válečnou mašinerii spojenců na frontách. I tak si vydobyl hodnost sturmbannführera SS (odpovídá majorovi) a Válečný záslužný kříž.

Prominentní přeběhlík

Úspěchy nacistické raketové techniky však zajímaly spojence natolik, že se hned po skončení bojů snažili získat maximum informací o nich a ukořistit co nejvíce vyrobených raket.

"Věděli jsme, že jsme stvořili nový válečný prostředek. Otázka, kterému státu, kterému vítěznému státu jsme hodlali svěřit toto naše duchovní dítě, byla především morálním rozhodnutím," řekl von Braun novinářům záhy po zadržení Američany začátkem května. "Chtěli jsme svět ušetřit dalšího konfliktu, jakým Německo právě prošlo, a cítili jsme, že nejbezpečnější pojistkou bude vydat takovou zbraň lidem, kteří se řídí biblí." Dobře si ale s celým týmem uvědomoval, s jakou krutostí končili zajatí Němci u Rudé armády.

Von Braun skončil u NASA, podílel se na raketě Saturn V. Američané z von Brauna udělali šéfkonstruktéra svého programu vojenských balistických raket. Později přešel do civilního sektoru k NASA a měl hlavní podíl i na obří raketě Saturn V, která v rámci programu Apollo dopravila americké astronauty na Měsíc.

Jedna testovací stolice raketových motorů z průkopnické doby, navržená Wernherem von Braunem, ještě existuje. Rakouské sdružení Schlier, pojmenované po podzemní továrně, chce zachované štoly a bunkry změnit v muzeum a zpřístupnit je veřejnosti. Dochované dokumenty mají být součástí expozice.

Foto: Wikimedia Commons , Bundesarchiv, archiv vlády USA

Autor: - red -, APA , ČTK