Rakousko povede 31letý kancléř, krajní pravice nejspíš druhá

15.10. 17:18 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 16.10. 05:58

V předčasných parlamentních volbách v Rakousku zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP) dosavadního ministra zahraničí Sebastiana Kurze. Podle předběžných konečných výsledků, které ale neobsahují hlasy z korespondenčního hlasování, získala 31,4 procenta. Na druhém místě podle těchto výsledků skončila protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a na třetím sociální demokracie (SPÖ) kancléře Christiana Kerna. Podle odhadů agentur SORA a ARGE se ale po započtení korespondenčních hlasů pořadí FPÖ a SPÖ otočí. Do parlamentu se zřejmě dostalo pět politických stran, ale nejspíš nebudou mezi nimi dosud parlamentní Zelení.

Podle předběžných konečných výsledků, které večer oznámilo ministerstvo vnitra, získala ÖVP 31,4 procenta, FPÖ 27,4 procenta a SPÖ 26,7 procenta hlasů. V těchto výsledcích ale není započítán rekordní počet zhruba 750.000 hlasů z korespondenčního hlasování, ani další desetitisíce hlasů voličů, kteří pomocí volebních průkazů hlasovali jinde než v místě svého bydliště. Volební účast vzrostla oproti předchozím volbám ze 75 na 80 procent.

Agentury SORA a ARGE shodně odhadují, že po započtení statisíců hlasů z korespondenčního hlasování, které se začnou sčítat až v pondělí, si FPÖ a SPÖ místa prohodí, a sociální demokraté tak nakonec skončí druzí. Podle agentury SORA by mohla nakonec ÖVP získat 31,7 procenta, SPÖ 26,9 procenta a FPÖ 26 procent hlasů. Čtyřprocentní hranici potřebnou pro vstup do Národní rady podle obou agentur překonají ještě liberálové z NEOS se zhruba pěti a Kandidátka Petera Pilze s o něco více než čtyřmi procenty hlasů. Zelení se podle SORA i ARGE do parlamentu zřejmě nedostanou. Podle předběžných konečných výsledků dostali pouze 3,3 procenta hlasů, tedy o 9,1 procentního bodu méně než v roce 2013.

Výsledek se započtenými korespondenčními hlasy by měl být znám nejpozději ve čtvrtek. Konečný úřední výsledek by mělo ministerstvo vnitra oznámit 31. října. Nový parlament se sejde 9. listopadu.

Jednatřicetiletý Kurz, který by se mohl stát nejmladším šéfem vlády v Evropě, v reakci na výsledek voleb řekl, že nastal čas na změnu. "Dnes na nás voličky a voliči vložili velkou zodpovědnost," prohlásil. "Já tuto zodpovědnost s velkou pokorou přijímám," ujistil.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen už oznámil, že pokud se potvrdí odhady výsledků voleb, pověří předsedu lidovců Kurze sestavením vlády. Tu by mohla tvořit podle analytiků koalice lidovců a Svobodných. Podle předsedy FPÖ Heinze Christiana Stracheho je ale stále možné, že bude v Rakousku dál vládnout velká koalice jako doposud.

Dosavadní rakouský kancléř Kern už oznámil, že se nechystá odstoupit z čela sociálních demokratů. Před svými příznivci řekl, že výsledek voleb není takový, jaký by si přál. Pokud se potvrdí odhady, dosáhli ale sociální demokraté lepšího výsledku, než jim předpovídaly předvolební průzkumy. Před volbami kancléř Kern ohlašoval, že jeho sociální demokraté odejdou do opozice, pokud neobhájí prvenství.

Smutek panoval ve volebním štábu Zelených. "Je to pro nás Zelené naprosto bolestná porážka," připustila volební jednička strany Ulrike Lunaceková. Straně nejspíš uškodil i její bývalý člen Peter Pilz, který do Národní rady kandidoval s vlastní Kandidátkou Petera Pilze a zřejmě uspěl.

Kurzovi k vítězství ve volbách stihlo už poblahopřát několik evropských politiků včetně německé kancléřky Angely Merkelové či italského ministra zahraničí Angelina Alfana. Pogratuloval mu také šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, který věří v pokračování výborných vztahů mezi oběma zeměmi. "Společně jsme zahájili renesanci česko-rakouských vztahů. Věřím, že ve výborných sousedských vztazích budeme pokračovat."

Svobodným poblahopřála k zisku více než čtvrtiny hlasů řada politiků z evropských protiimigračních a protiislámských stran včetně předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penové, předsedy nizozemské protiimigrační Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse či italských separatistů z Ligy severu. Podle Tomia Okamury, předsedy české strany SPD, voliči v Rakousku vyjádřili nesouhlas s tragickou imigrační politikou EU.

Obavy z posunu Rakouska doprava dnes vyjádřil například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Světový židovský kongres varoval před účastí FPÖ ve vládě. Jde podle něj totiž o "extremistickou stranu, která zvýhodňuje rasisty a antisemity".

Sebastian Kurz - nová hvězda rakouské politiky

Když v prosinci 2013 jmenovali Sebastiana Kurze (31) šéfem rakouské diplomacie, bylo mu pouhých 27 let. Nejmladší evropský ministr zahraničí však obstál na domácí i zahraniční scéně. Letos v květnu stanul v čele rakouských lidovců ÖVP a nyní má šanci stát se kancléřem, rovněž nejmladším v historii.

Výběr událostí z Kurzova života a kariéry:

27. srpna 1986 - Narodil se ve Vídni a vyrostl ve čtvrti Meidling, kde dodnes žije.

2004 - Po absolvování gymnázia nastoupil základní vojenskou službu. Poté začal studovat práva na Vídeňské univerzitě, která ale nedokončil a dal přednost politice.

2009 - Zvolen předsedou mládežnické organizace rakouských lidovců.

2010 až 2011 - Byl radním Vídně a zaměřil se na generační rovnost a záležitosti seniorů.

Duben 2011 - Jmenován do nově vytvořeného úřadu státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra. Zaměřil se na integraci přistěhovalců do rakouské společnosti, zavedl bezplatné jazykové kurzy pro muslimské náboženské vůdce a zřídil fórum pro dialog s islámem.

29. září 2013 - Ve volbách jej zvolili do parlamentu, když získal ze všech poslanců nejvíce přímých hlasů.

13. prosince 2013 - Jmenován do vlády, stal se nejmladším evropským ministrem zahraničí. Zaměřil se na to, jak uzavřít nejnebezpečnější nelegální migrační cestu světa přes Středozemní moře. Podle jeho plánu, inspirovaného úspěšnou snahou Austrálie, by migranti zachránění ve Středozemním moři byli rovnou přepraveni do táborů v Tunisku a v Egyptě.

25. února 2015 - Parlament schválil jím navrženou novelu zákona, zakazující financování mešit a muslimských spolků ze zahraničí, ale také zavádějící vysokoškolské teologické studium islámu v Rakousku, právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích.

Únor 2016 - Zahájil iniciativu, v jejímž důsledku zavřely své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, fakticky se tak zastavil tok uprchlíků a migrantů přicházejících do Evropy po západní balkánské trase.

1. července 2017 - Stal se předsedou rakouských lidovců s úmyslem stranu zreformovat a dát jí charakter hnutí otevřeného i nečlenům. Jako podmínku si stanovil širší kompetence, chtěl mít možnost omezit vliv zemských organizací strany. Posléze inicioval uspořádání předčasných voleb.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK