Putin si mne ruce. V bitvě s EU o Ukrajinu vede na body

22.11. 10:15 | Autor: - red -, ČTK , Reuters, DPA

Eu a Ukrajina se dříve či později sblíží.

Ukrajinská vláda ve středu přerušila léta trvající snahy o sblížení s Evropskou unií. Po měsících diplomatických manévrů a jen osm dní před plánovaným podpisem asociační smlouvy Kyjev zatroubil k ústupu a pozastavil přípravu integrace s EU.

Pro mnohé překvapivé rozhodnutí padlo na zasedání kyjevského kabinetu, jehož předseda Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.

Příznivci asociace s EU demonstrují v centru Kyjeva. Dramatický zvrat je podle médií projevem obav, že kremelský trest za zradu historického spojence by ukrajinskou ekonomiku položil na lopatky. Rozhořčená opozice mluví o velezradě, EU je rozhodnutím Kyjeva zklamaná.

"Brusel nevyplatil Ukrajinu z ruského objetí," napsal dnes kyjevský list Ukrajinska pravda.

Vicepremiér Jurij Bojko na tiskové konferenci po schůzi vlády konstatoval, že jednání o přidružení k EU bude pozastaveno, dokud nebude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od unie za ztráty způsobené oslabením široké ekonomické spolupráce s Moskvou.

Podle výpočtu kyjevských ekonomů by výpadek obchodní bilance s Ruskem mohl činit až 500 miliard dolarů (10 bilionů korun).

Alternativa evropské integrace neexistuje, uklidňuje vášně prezident Janukovič při návštěvě Vídně. "Kdyby Ukrajina úplně otevřela své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní," komentoval ukrajinské rozhodnutí šéf Kremlu Vladimir Putin.

V ruském parlamentu vyvolal krok Kyjeva nadšený souhlas. Podle poslance Leonida Sluckého jde o vítězství zdravého rozumu, jímž Ukrajina posiluje vlastní svrchovanost, územní celistvost a nezávislost.

Rozvoji obchodních vztahů s Ruskem a ostatními postsovětskými státy teď hodlá ukrajinský kabinet věnovat zvýšenou pozornost. Vláda chce "obnovit aktivní dialog s Ruskem o oživení obchodních a ekonomických vztahů".

Zároveň vyzývá k vytvoření třístranné komise složené ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska, která by se zabývala řešením ukrajinských ekonomických problémů. Moskva už přislíbila účast, Brusel nereagoval.

Spoutat ruského medvěda nebylo nikdy snadné. Ve Vídni, kde se účastní podnikatelského fóra, se šok z vládního rozhodnutí snažil zmírnit prezident Viktor Janukovyč. "Alternativa evropské integrace neexistuje, dochází možná jen k dočasným komplikacím," řekl. "Občas zasáhne při stoupání na vrchol špatné počasí.

Jdeme ale dál po této cestě a směr neměníme," prohlásil ukrajinský prezident.

Doma ho po návratu čeká rozhořčená opozice, která hrozí soudem za vlastizradu. Opoziční poslanci chtějí Janukovyče i Azarova povolat do parlamentu, aby "nezákonné a neústavní usnesení" vysvětlili. Opozice ovšem nemá v parlamentu zastoupení dostatečné k tomu, aby silnější vládní blok přehlasovala.

Potvrdilo to i dnešní hlasování o textu zákona, který by vězněné expremiérce Juliji Tymošenkové umožnil léčit si záda v Německu. Právě na její osvobození, které bylo hlavním požadavkem Bruselu, se v poslední době zúžil problém ukrajinského přidružení.

Spokojený Putin. Příslušné návrhy dnes poslanci ukrajinského parlamentu už potřetí smetli se stolu.

Přestože optimisté hovoří o možnosti dalších zákulisních jednání, po vládním rozhodnutí o pozastavení integrace může být osud Tymošenkové zpečetěn.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová stejně jako evropští emisaři Pat Cox a Aleksander Kwaśniewski vyjádřili z kroku Kyjeva zklamání. Podle nich je povinností EU se dále zajímat o osud uvězněné Tymošenkové.

Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle po rozhodnutí ukrajinského kabinetu zrušil plánovanou cestu do Kyjeva.

Cox a Kwaśniewski, kteří fungovali jako zvláštní zmocněnci EU pro Ukrajinu, hodlají v pátek - možná naposledy - navštívit Tymošenkovou v nemocnici a pak podat zprávu vedení Evropské komise.
Brusel je v názoru na ukrajinský vývoj rozdělen.

Polský prezident (vpravo) a šéf Evropského parlamentu (uprostřed). Varšava má na sbližování s Ukrajinou velký zájem. Některé členské země, zejména Polsko, mají na přidružení Ukrajiny velký zájem a vidinu roztržky se snaží zahladit.

Na druhé straně stojí Švédsko, které trvá na respektování lidských práv a na skoncování s metodami "selektivní justice".

Ministr Carl Bildt dnes na svém twitterovém účtu napsal, že ukrajinská vláda se hluboce sklonila před Kremlem, jehož politika tvrdého nátlaku zjevně funguje.

Foto: ČTK , Profimedia , archiv

Autor: - red -, ČTK , Reuters, DPA