Pryč z přízemí. Kdo bydlí ve vyšších patrech, žije déle

15.05. 13:00 | Autor: - pp -

Zapomeňte na sport a biopotraviny? To určitě ne. Ale abyste se ze světa vezdejšího těšili delší dobu, k tomu může přispět i výběr správného bytu. Vyplývá to alespoň z nové švýcarské studie. Lidé, kteří bydlí ve vyšších patrech, mají nejen lepší výhled, ale žijí také déle než jejich sousedé v etážích nižších.

K tomuto podivuhodnému poznatku dospěli experti Bernské univerzity. Studie Institutu sociální a preventivní medicíny nabízí nápadné rozdíly v úmrtnosti těch nahoře a dole.

Ve srovnání s těmi, kdo žijí v osmém patře a výše, je prý riziko úmrtí na rakovinu plic o 22 vyšší u těch, kdo obývají přízemní byt. U onemocnění srdce a krevného oběhu činí tento rozdíl dokonce 35 procent. A u chorob dýchacích cest až 40 procent.

Zdravější životní styl "horňáků"? Muži si při čtení studie můžou s úlevou vydechnout přinejmenším v otázce rakoviny prostaty. U ní se diference mezi "dolňáky" a "horňáky" zjistit nepodařilo. Alespoň stran prostaty jsou si tedy všichni sousedé rovni.

Výzkum se opírá o data půldruhého milionu lidí, kteří žijí(li) ve Švýcarsku v domech o čtyřech patrech a vyšších. Výzkumný tým vedený profesorem Matthiasem Eggerem a Radoslawem Panczakem bádal nad údaji o úmrtích v letech 2001 až 2008. Movitějších lidí žijících ve vlastních vilách a domech se následující informace netýkají.

Pro delší život nehraje zásadní roli třeba dýchání zplodin z aut v suterénu, jak by si leckdo mohl myslet, ale experti si "metuzalémy" z vyšších pater vysvětlují hlavně tím, že byty v nich bývají dražší. Bydlí v nich tedy většinou ti, kterým se ekonomicky a sociálně daří lépe a dbají také více na zdravý životní styl.

Výzkumníci nevylučují, že častější chození po schodech snižuje riziko skonu na srdeční nebo plicní chorobu.

Obyvatelé nižších pater prý tíhnou k sebevraždě oběšením. Dříve než však čtenář pozoruhodné studie začne balit a psát výpověď z nájmu bytu v nižším patře, měl by si ji přečíst od A do Z.

Jde o sebevraždy. Ve sledovaném období si ze zmíněného 1,5 milionu lidí sáhlo úspěšně na život 2697. Smrtnost při sebevraždách je sice ve všech patrech přibližně stejná, avšak existují rozdíly ve způsobu odchodu ze světa.

Podle studie dávají obyvatelé nižších pater přednost oběšení, zatímco jejich sousedé nahoře volí dvaapůlkrát častěji skok z výšky.

Foto: Lucie Pařízková, Karel Šanda, Profimedia

Autor: - pp -