Vývoj postoje Německa k uprchlické krizi:

- Německá kancléřka Angela Merkelová je nejhlasitějším zastáncem pomoci uprchlíkům, za což ale sklízí kritiku i v Německu, kde na ni dokonce bylo podáno několik žalob za vlastizradu. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu běženců.

- Klíčovou událostí bylo kromě vstřícných výroků Merkelové její oznámení z konce loňského srpna, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Pozornost také vyvolalo vystoupení Merkelové z 31. srpna, kdy kancléřka označila uprchlickou vlnu jako velkou výzvu a kdy řekla, že "Německo to zvládne".

- Na konci loňského října německá vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů přidala balkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných států, jejichž občané nemají v Německu nárok na udělení azylu.

- Počátkem listopadu Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. Podle některých politiků a analytiků to znamenalo první velkou změnu ve vstřícném německém postoji k uprchlíkům.

- Tento měsíc bavorský zemský kabinet vyzval vládu Merkelové k dalšímu rozšíření seznamu bezpečných států; tato největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné státy nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko.

- Bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann tehdy také řekl, že by vláda měla rovněž uvážit změnu statusu Maroka, Tuniska, Alžírska, Beninu, Gambie, Mali a Nigérie.

- Dnes se šéfové německých vládních stran dohodli, že vláda na seznam bezpečných zemí zařadí Alžírsko, Tunisko a Maroko. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.

- Bavorsko také zavedlo opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi.

- Německá vláda rovněž chystá zákon, podle kterého cizinci, kteří budou odsouzeni za závažné kriminální delikty, mimo jiné za znásilnění, budou muset počítat s vyhoštěním. Opatření vzniká v reakci na události v Kolíně nad Rýnem a dalších městech, kde během novoročních oslav došlo k početným případům okrádání a sexuálního obtěžování žen. Podle svědků a předběžných závěrů policejního vyšetřování byli pachatelé arabského a severoafrického původu.