Primárky ve Francii napovědí, kdo by se mohl stát prezidentem

25.11. 22:15 | Autor: ČTK

Již tento víkend se rozhodne, kdo se příští rok na jaře nejspíš stane novým prezidentem Francie. Vítěz nedělního volebního duelu na závěr primárek francouzské tradiční pravice má totiž podle dosavadních průzkumů největší šanci vyhrát i prezidentské volby. Favorizovaný François Fillon nabízí radikální reformy a byl by vstřícnější k Rusku. Alain Juppé je pro mírnější vylepšování stávajících systémů ve Francii a zachování tlaku vůči Moskvě.

Fillon vyhrál první kolo minulou neděli s překvapivě velkým náskokem 15,6 procentního bodu. Získal pak i podporu více a významnějších osobností, především ze strany exprezidenta Nicolase Sarkozyho, který v prvním kole skončil až třetí a z volebního boje nečekaně vypadl. Fillon ve čtvrtek večer vyhrál podle ankety i důležitý televizní duel. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Opinionway, který se konal u 550 registrovaných voličů a jehož výsledky byly zveřejněny večer, by měl Fillon vyhrát s 61 procenty hlasů proti 39 procentům pro Juppého.

Mnohé komentáře ale varují, že v historicky prvních prezidentských primárkách francouzské pravice je těžké předvídat výsledek, jak ukázalo již první kolo. Není totiž jasná účast a politická motivace voličů. Primárky pořádá hlavní pravicová strana Republikáni, ale zúčastnit se jich může každý, kdo zaplatil manipulační poplatek dvě eura (54 Kč) a podepsal prohlášení, že sdílí politické hodnoty pravice a středu. Nemusí ale mít stranický průkaz, což otvírá možnost taktického hlasování voličů jiného politického zaměření.

Hlasovat budou i socialisté

Juppého by podle analytiků mohli dovést k vítězství levicoví voliči. Ti se mobilizovali v prvním kole a podpořili Juppého s cílem znemožnit návrat do čela země Sarkozymu, který je u nich neoblíbený. Ze čtyř milionů hlasujících v prvním kole bylo podle odhadů 15 procent levicových voličů. Zda se budou podobně mobilizovat proti většímu konzervativci Fillonovi i tuto neděli, ale není jasné. Fillon byl sice premiérem, když byl Sarkozy prezidentem, dařilo se mu ale držet si vlastní přístup a mimo jiné se zasadil o několik všeobecně vítaných reforem. Navíc by měl získat podporu části voličů krajní pravice.
Dvaašedesátiletý Fillon je pro liberálnější politiku po vzoru bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové a ve srovnání s jednasedmdesátiletým Juppém také zastává tvrdší přístup vůči imigrantům. Jako přesvědčený katolík chce omezit práva homosexuálů, především v otázce adopce. V Sýrii by se prý jako prezident ve jménu společného boje proti džihádistům nebránil spolupráci se syrským režimem, kterou praktikuje Rusko, zatímco Západ ji odsuzuje. Juppé se více než Fillon zaměřuje na sociální otázky a lidská práva, rozhodně je pro kontinuitu tvrdé politiky vůči Moskvě a Damašku.

Rovněž kandidát vládních socialistů vzejde z primárek. Ty se mají konat v lednu. Oslabený prezident François Hollande teprve v prosinci oznámí, zda se jich zúčastní, nebo zda podpoří jiného kandidáta.

Z hlavních kandidátů pro prezidentské volby 23. dubna a 7. května příštího roku je tak zatím jistá jen účast předsedkyně stále oblíbenější krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové. Za téměř jistý se považuje její postup do druhého kola. V něm by se měla utkat s kandidátem Republikánů. Levicový kandidát, ať to bude kdokoli, podle průzkumů z prvního kola tentokrát nepostoupí. V rozhodujícím kole však podle ankety porazí Le Penovou kandidát Republikánů, pro něhož by hlasovali vedle přívrženců umírněné pravice také levicoví voliči ve snaze zabránit krajní pravici v nástupu k moci.

Foto: ČTK , François Mori

Autor: ČTK