Přijdou evropští Trumpové?

20.11. 19:02 | Autor: Tomáš Vlach, Jan Brodníček

Hlas lidu, vzpoura proti globalizaci a nový světový řád - těmito slovy přivítali zvolení Donalda Trumpa představitelé evropské krajní pravice. Patří mezi ně Norbert Hofer, Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Frauke Petryová. Nástup nového prezidenta USA je bezesporu posílí. Vykročila Evropa do nové éry?

Po amerických volbách se objevil nový pojem - Trumpův efekt. Může doslova za všechno, ovlivňuje světové burzy, trhy s realitami, kvůli němu formují muslimské a židovské organizace v USA nové aliance. Trumpův efekt se objevuje také v souvislosti s Evropou a těmi, kteří zvolení svérázného miliardáře nejvíc aplaudovali - krajní pravici či lídrům s autokratickými sklony, jako je ruský prezident Vladimir Putin nebo maďarský lídr Viktor Orbán. A pokud Trump bude měnit Ameriku, Trumpův efekt změní i Evropu.

Rakousko

Nejblíže nakročeno k tomu mají v Rakousku. Tamní Ústavní soud zrušil kvůli chybám při otevírání obálek s hlasy výsledek prezidentských voleb vyznívající velmi těsně pro nezávislého kandidáta Alexandera Van der Bellena. Druhé kolo se bude opakovat 4. prosince a podle průzkumů má větší šance uchazeč FPÖ Norbert Hofer. Do uzávěrky Týdne byly k dispozici pouze průzkumy provedené před zvolením Trumpa, ten poslední z Gallupova institutu dával 51 % Hoferovi a 49 % Van der Bellenovi. Podle jiného, už aktuálního průzkumu se 58 % oslovených Rakušanů domnívalo, že Trumpovo vítězství Hoferovi pomůže, podle 14 % pak naopak zmobilizuje příznivce jeho protikandidáta.

Itálie

Ve stejný den jako rakouské prezidentské volby se bude konat referendum o změně ústavy v Itálii. Lidé budou hlasovat o tom, zda se ze Senátu stane nevolená komora, jež už nebude mít stejnou váhu jako Poslanecká sněmovna, či o vymezení pravomocí regionálních vlád. Drobný problém spočívá v tom, že podle průzkumů Italové plán smetou ze stolu. Odpůrci reformy začali převažovat v létě a výzkumníci jim dávají náskok několika procentních bodů. Krach vládního projektu nicméně může vyústit v předčasné volby. Euroskeptické Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla by v nich atakovalo první místo. Regionalistická Liga Severu, jež se tvrdě staví proti přijímání uprchlíků, by pak mohla překonat hranici deseti procent hlasů a zaznamenat nejlepší výsledek ve své historii.

Nizozemsko

Jedním z prvních evropských politiků, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických volbách, byl Nizozemec Geert Wilders. "Američané si vzali svou zemi zpět," prohlásil. Parlamentní volby se v Nizozemsku konají 15. března a Wildersova Strana pro svobodu (PVV) má skutečně šanci je vyhrát. Reklamou je pro něho v jistém smyslu i soudní proces, v němž čelí obvinění z diskriminace a podněcování k rasové nenávisti. Wilders se podle prokuratury provinil v březnu 2014, kdy na setkání s voliči před místními volbami prohlásil, že se zasadí o snížení počtu marockých přistěhovalců. Wilders také v minulosti oznámil, že pokud by se PVV dostala do vlády, usilovala by o konání závazného referenda o vystoupení z EU.

Marine Le Penová a Geert Wilders.

Francie

Totéž slíbila i vůdkyně francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Pokud může s Evropskou unií příští rok něco zamávat, tak výsledek prezidentských voleb, které se budou konat 23. dubna a 7. května. Případné vítězství krajní pravice by bylo po brexitu a zvolení Trumpa zřejmě rozhodujícím momentem současné antiliberální kontrarevoluce. Očekává se, že Le Penová postoupí do druhého kola, kde by se mohla utkat s Alainem Juppém (středopravicoví Republikáni pořádali v neděli první kolo primárek, v němž byl Juppé hlavním favoritem před Nicolasem Sarkozym, viz TÝDEN č. 47/16). Hlavní otázkou nyní je, jestli by se proti ní spojili voliči kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupili.

Německo

Na podzim pak čekají parlamentní volby Německo a už 12. února volí 1260 členů spolkového shromáždění prezidenta. V kampani se vymyká pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Je ve své kategorii zřejmě nejmladší stranou, vznikla v únoru 2013 kvůli nesouhlasu s pomocí Řecku a snaze o záchranu eura. Příznivce jí však přineslo hlavně vymezení se proti přijímání běženců během loňské migrační vlny. Trumpa AfD otevřeně podporovala: "Problémy, které rozhodly, proč mu americká střední třída dala hlas, jsou stejné, jako máme v Evropě," řekla šéfka strany Frauke Petryová. Průzkum společnosti INSA ze 14. listopadu dává AfD 14,5 %, v porovnání s výsledky vydanými o týden dřív o jeden procentní bod více.

Maďarsko, Řecko a Švédsko

Výjimkou, která možná potvrzuje pravidlo, je maďarský Jobbik. Ke Trumpovi se staví rezervovaně: "Trump je nepředvídatelný a napůl blázen," řekl o něm mluvčí strany Ádám Mirkóczki. Premiér Viktor Orbán, jehož konzervativní vláda razí silně protiimigrační politiku a stále se hádá s Bruselem, totiž do značné míry převzala agendu krajní pravice, a tak má Jobbik v mnohém prázdné ruce. Je to vítězství sil, které bojují proti globalizaci, ilegální migraci a favorizují etnicky čisté země," řekl agentuře Reuters mluvčí strany Zlatý úsvit, třetí nejsilnější partaje v Řecku. Pravicově-populističtí Švédští demokraté, s preferencemi 21,5 %, jsou druzí nejsilnější, volit se bude na podzim 2018. Podle jejich lídra Jimmieho Akessona vítězství Trumpa ukazuje, jak mají voliči po krk politiků klasického střihu: "Je to proces namířený proti stávajícímu establishmentu jak v USA, tak v Evropě."

* Nepřinese zvolení Donalda Trumpa naopak výhodu oponentům krajní pravice, kteří zmobilizují síly proti "společnému nepříteli"?