Premiér před tribunálem

25.03. 12:00 | Autor:

svět Obžalovaní jsou kriminálníci v uniformách, prohlásila hlavní žalobkyně del Ponteová, a na svých rukou mají krev Srbů, Romů a Albánců, kteří nepodporovali Kosovskou osvobozeneckou armádu.

Ramush Haradinaj (38), jeden z klíčových mužů správy kosovských Albánců, Idriz Balaj (35) a Lahi Brahimaj (37) byli obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Žaloba je v 37 bodech viní z vražd, vyhánění, únosů, mučení a znásilňování civilistů v okolí západokosovského města Dečani mezi březnem a říjnem roku 1998.

Tehdy byl Haradinaj velitelem operativní zóny Dukadjin, kde docházelo ke zločinům, které podle obžaloby měly na svědomí především jednotky Černých orlů pod Balajovým vedením. Brahimaj byl velitelem vězeňského tábora Jablanica, v němž svou smrt našlo mnoho civilistů. Obžalovaní vinu odmítají a tvrdí, že vedli čestnou válku za svobodné Kosovo.

V případě Haradinaje však tyto zločiny představují jen dílčí část jeho biografie. Podle údajů německé výzvědné služby BND je Haradinaj jedním z nejmocnějších kmotrů albánské mafie v Kosovu. Jeho klan ovládá třetinu Kosova a je zapleten do nelegálního obchodování s drogami a zbraněmi, kradenými auty, ale i „obyčejnými“ cigaretami a pohonnými hmotami.

Miláček diplomacie
Haradinajovci se podílejí na pašování drog do západní Evropy včetně Německa a většina jejich obchodů probíhá přes „firmy existující jen na papíře“. Podle údajů KFOR klan také zcela ovládá rozdělování humanitární pomoci, která míří do Kosova.

Západ ale Haradinaje miluje. Anebo přinejmenším velmi velkoryse přehlíží jeho „výstřelky“ v zájmu zachování stability v Kosovu. Je považován za osobu s velkým vlivem na extremistické skupiny kosovských Albánců, a tak mezinárodní společenství nedělá v podstatě nic, co by mohlo zásadně poškodit pověst hrdiny kosovarské osvobozenecké války.

Před odchodem do Haagu k mezinárodnímu soudu (ICTY) se přes důrazný protest žalobkyně Carly del Ponteové (ve funkci od roku 1999) setkal s vedoucím mise UNMIK Joachimem Rückerem. Rückerův předchůdce Sőren Jessen-Petersen dokonce označil Haradinaje za svého „blízkého přítele“. Při incidentu z června 2000 jeho klan zaútočil na dům rodiny Musajovy. V přestřelce byl zraněn i Haradinaj, jak uvádí zpráva Central Intelligence Unit (CIU), výzvědné služby OSN, případ však nebyl nikdy zcela objasněn.

Hra o Kosovo
Ve stejném roce založil Haradinaj Alianci pro budoucnost Kosova (AAK) a sto dnů (prosinec 2004 až březen 2005) byl kosovským premiérem. Když byl v březnu 2005 tribunálem ICTY obžalován z válečných zločinů, rezignoval a dobrovolně odešel do Haagu. Nejdříve prohlašoval, že mu James Rubin, mluvčí ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové v letech 1997–2000, „něco přislíbil“ jménem své nadřízené, pokud se vzdá mezinárodnímu soudu. Na nátlak USA mu bylo dovoleno pobývat na svobodě až do začátku procesu, který běží od počátku března.

V balkánských válkách 90. let minulého století se na všech stranách zrodilo velmi mnoho nebojácných „hrdinů“ a „vlastenců“ s bohatou kriminální minulostí, kteří vraždili, drancovali a znásilňovali ve jménu národa (viz TÝDEN č. 26-29/06). Ramush Haradinaj, někdejší barový vyhazovač a „absolvent“ francouzské cizinecké legie, je klasický vůdce banditů, warlord, stejně jako například zavražděný srbský mafián Željko Ražnjatović Arkan (viz TÝDEN č. 12/03).

Carla del Ponteová (60) bude čelit neustálému zastrašování svědků a mezinárodnímu politickému tlaku na osvobození Haradinaje, o čemž se zmiňovala ve své úvodní řeči. Kromě toho má už plné zuby života v neustálém doprovodu ochranky. Koncem ledna oznámila, že se chce vrátit k normálnímu životu do svého rodného Lugana.

Autor: Uroš Lazarević, publicista