Před 230 lety padla Bastila. Ukrývala střelný prach i zvrhlého šlechtice

14.07. 06:20 | Autor: -jan-

Francie si dnes připomíná 230 let od dobytí Bastily, tedy události, která je ve francouzských dějinách považována za konec starého režimu a začátek Velké francouzské revoluce. Přestože tehdy ukrývala pouze sedm vězňů, symbolizovala diktaturu francouzské monarchie. Mimo jiném byl za jejími zdmi vězněn také francouzský šlechtic a autor pornografických knih Markýz de Sade. Co však zapříčinila jedna z nejznámějších událostí v dějinách Francie?

Nepokoje probíhaly v Paříži už od července 1789, kdy docházelo ke stále častějším potyčkám mezi buržoazií a chudšími vrstvami obyvatelstva. Na jedné straně buržoazie vkládala velké naděje do jednání generálních stavů, na druhé straně byly chudší vrstvy ohrožovány hladem kvůli vysokým cenám chleba. Král Ludvík XVI. navíc 11. července odvolal ministra financí Jacquese Neckera, který byl mezi lidmi velmi oblíbený, jelikož soucítil s nižší společenskou vrstvou. Občané města cítili toto rozhodnutí jako další krok proti Národnímu ústavnímu shromáždění.

Z obavy, že budou Pařížané napadeni královskou armádou, vyrazili na Invalidovnu, aby získali zbraně. Po překonání příkopu a mříží skladu se davu podařilo ukořistit kolem 30 až 40 tisíc mušket, kolem 20 kanonů a jeden minomet. Nikdo jim nebránil a očitý svědek, publicista Camille Desmoulins si poznamenal: "Sotva získali zbraně, táhlo se k Bastile." Jediné, co postrádali, byl střelný prach, který byl uskladněn právě v Bastile. Údajně ho tam bylo kolem 13,5 tuny. Více než 900 francouzských řemeslníků, obchodníků a měšťanů, dva oddíly osobní stráže a vojáci občanských milicí zaútočili na nenáviděné státní vězení.

Obránci Bastily - 80 invalidů a 30 vojáků švýcarské gardy - se postavili na odpor. Po tříhodinovém obléhání se brána pevnosti nakonec otevřela. Dav se vřítil dovnitř, odzbrojil posádku, zabil velitele a poté osvobodil vězně. Při útoku zemřelo 83 lidí a 88 utrpělo zranění. Guvernér Bastily Bernard René markýz de Launey, čtyři další důstojníci a tři členové švýcarské gardy byli zabiti rozlíceným davem.

Zvrhlý šlechtic za mřížemi

Dle některých zdrojů byl Markýz de Sade, francouzský šlechtic a autor řady zčásti pornografických knih, jedním ze sedmi vězňů, kteří byli osvobozeni. Avšak ve skutečnosti byl dvanáct dní před dobytím Bastily převezen do blázince v Charenton-le-Pont, tudíž se tam během incidentu už nenacházel.

Osvobozeni byli nakonec jen čtyři padělatelé bankovek, kteří podvedli bankéře z Paříže. Dále Pařížané osvobodili dva blázny, kteří však byli následně přemístěni do stejného ústavu, kam byl převezen i Markýz de Sade. Posledním vězněm byl jistý šlechtic, který byl v pevnosti uvězněn na žádost příbuzenstva, jelikož se dopouštěl incestu.

Po úspěšném ataku na Bastilu ji revolucionáři úplně srovnali se zemí. Jestliže tedy chcete vidět proslulou pevnost, musíte se spokojit buď s vyznačeným půdorysem na dlažbě Náměstí Bastily nebo si prohlédnout několik kamenů na zastávce metra. To, co z ní zbylo, bylo totiž použito na výstavbu pařížského mostu Pont de la Concorde.

Ihned po pádu se ustavila Národní garda pod vedením markýze de La Fayette. Rovněž byla zrušena funkce prévôta, kterého nahradil starosta a Pařížská komuna, která sehrála v počáteční fázi revoluce významnou roli. O rok později, 14. července 1790, se na Martových polích konal Svátek federace, při kterém král a zástupci všech stavů a departementů přísahali věrnost národu.

Zásadní mezník Velké francouzské revoluce však představuje poprava Ludvíka XVI. a jeho ženy Marie Antoinetty. Král byl popraven gilotinou 20. ledna 1793 a jeho manželka ho následovala o několik měsíců později. V tuto chvílí je vyhlášena republika a prostý lid si začíná vládnout sám. Moci se však ujímají nekompromisní jakobíni, kteří pronásledují všechny odpůrce revoluce. Během let 1793 až 1794 ukončí gilotina nejméně 15 tisíc životů. Na venkově vypuknou povstání a počet obětí se blíží genocidě - přes sto tisíc mrtvých. Revoluci definitivně uzavře až Napoleon Bonaparte, když se nechá v katedrále Notre-Dame korunovat císařem.

Foto: ČTK , Neznámý

Autor: -jan-