Polsko: další NE lisabonské smlouvě na obzoru

01.07. 11:56 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 01.07. 21:30

Poněkud studenou sprchu připravily Česko a Polsko Francii, která dnes převzala předsednictví Evropské unie mimo jiné s cílem popohnat ve zbytku členských zemí ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě institucí unie. Proti dokumentu, který Irsko v červnovém referendu odmítlo, se totiž postavili český prezident Václav Klaus a jeho polský protějšek Lech Kaczyński.

Kaczyński dal dnes najevo, že podle něj je po neúspěšném irském referendu otázka smlouvy bezpředmětná. Klaus jej podpořil vyjádřením, že "pokračovat dnes v ratifikaci Lisabonské smlouvy je věc nemožná". Český prezident dodal, že "názor prezidenta Kaczyńského na lisabonskou smlouvu pokládá za velmi rozumný a blízký svému vlastnímu."

Francouzi se dnes ujali předsednictví EU. Uspěje za nich reforma? Kaczyński svoje stanovisko zdůvodnil prohlášením, že si jeho země váží Irů, a to je prý důvod, proč on zatím smlouvu nepodepíše. "Pokud Irové změní názor (ve věci ratifikace), nikoliv však pod nátlakem, ale z vlastní vůle, nebude v Polsku žádný problém (s ratifikací)," řekl dnes polský prezident, který je na návštěvě Gruzie.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy poté prohlásil, že si nedokáže představit, že by Kaczyński dokument nepodepsal. Připomněl, že přece právě polský prezident osobně lisabonskou smlouvu odsouhlasil ve chvíli, kdy se jednalo o její konečné podobě. To Kaczyńskému dnes předeslala i Evropská komise. Lech Kaczyński a jeho bratr Jaroslaw, šéf největší opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a tehdejší premiér, dokonce označovali podobu nové smlouvy EU za velký úspěch pro Polsko do doby, než loni v říjnu PiS prohrála v parlamentních volbách.

Polský premiér Donald Tusk označil postoj prezidenta Kaczyńského za nešťastný, protože podle něj by Polsko mělo smlouvu ratifikovat co nejrychleji. Obě komory polského parlamentu už smlouvu schválily na počátku dubna a chybí jen prezidentův podpis.

V Česku novou smlouvu EU posuzuje ústavní soud a až teprve po jeho verdiktu o ní chtějí rozhodovat zákonodárci.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Sarkozy potvrdil odhodlání snažit se vyřešit problémy kolem ratifikace ještě za francouzského předsednictví. Musel také ale připustit, že do předání štafetového kolíku Česku, které se ujme vedení EU za půl roku, nemusí být Paříž s úkolem vyřešení ratifikační otázky zcela hotova.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso při setkání se Sarkozym dnes podotkl, že by si samozřejmě přál "jasnější horizont", ale uznal, že právě za nynějších okolností je Francie pro Evropu šancí. Připomněl, že lisabonskou smlouvu podepsalo všech 27 členských zemí unie, takže všech 27 by také mělo dokončit proces její ratifikace.

Barroso dnes také zdůraznil nutnost politické odvahy, což prý mimo jiné znamená nepodléhat pokušení činit Brusel odpovědným za každý neúspěch. Sarkozy v pondělí obvinil eurokomisaře Petera Mandelsona z ochoty obětovat zájmy evropského zemědělství v rámci Světové obchodní organizace a již dříve na jeho vrub přičítal irské fiasko.

Francouzská diplomacie dala Praze a Varšavě pro začátek najevo, že bez nové smlouvy nemůže být ani řeči o dalším rozšiřování unie, o které zvlášť tyto dvě středoevropské členské země stojí. Česku podle agentur EFE a DPA dokonce pohrozila, že se dost dobře může během svého předsednictví ocitnout v izolaci, pokud ratifikační proces zmrazí. Francie patrně soudí, že zůstane-li Irsko ve svém nesouhlasu osamoceno, bude možné ho snáze přesvědčit, aby se smlouvou znovu zabývalo.

Reformu EU mohou zabrzdit neposlušní Češi. Sarkozy chtěl o této problematice hovořit během vrcholné schůzky EU-Středomoří v Paříži 13. července přímo s Klausem, který se ale jednání nezúčastní. Stále ještě totiž podstupuje rehabilitaci po operaci kyčelního kloubu. Nahradit by ho měl premiér Mirek Topolánek.

Nejmenovaný vysoký představitel francouzské vlády řekl, že rozšíření unie v roce 2004, kdy do ní vstoupily mimo jiné Česko a Polsko, ještě před reformou jejích institucí byla velká chyba, která se prý nebude opakovat.

Proces ratifikace se zastavil také v Německu. Německý prezident Horst Köhler zatím smlouvu nepodepsal, protože čeká na vyjádření ústavního soudu, na který se s žádostí o prozkoumání lisabonské smlouvy obrátilo několik poslanců. Německý parlament však už smlouvu schválil.

Foto: AP

Autor: ČTK