Polská spisovatelka: Příčinu tragédie se nedozvíme

18.04. 13:30 | Autor: - pp -

Celé Polsko je ještě zahaleno ve smutečním černém flóru. Kritika na adresu tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského se tudíž nevyslovuje nahlas, vysvětluje polská spisovatelka Magdalena Tulliová (Tulli) v rozhovoru s německým deníkem taz.

Když Kaczyński ještě žil, patřil v Polsku k nejméně oblíbeným politikům. Na otázku, proč dnes vůči němu cítí i jeho kritici vinu, Tulliová odpovídá: "Kaczyński zemřel na cestě do Katyně, kde chtěl uctít památku polských důstojníků, kteří se za 2. světové války stali obětí sovětského teroru.

Povinnost vzpomínat máme všichni. My jsme ale zůstali doma. Kaczyński a všichni na palubě havarovaného letadla tedy zemřeli zástupně za nás všechny. Proto se dnes omlouvají za svou dřívější kritiku Kaczyńského dokonce intelektuálové jako Adam Michnik."

Spisovatelka připomíná, že většina Poláků byla s Kaczyńským jako prezidentem nespokojená. Podruhé už by jej nezvolili. Když ho nyní pohřbívají v královské hrobce Wawelu v Krakově, řada jeho krajanů proti tomu protestuje. Být uložen vedle králů, svatých a národních hrdinů totiž vzbuzuje dojem, že i on měl podobné zásluhy.

"To ale není pravda," zdůrazňuje Magdalena Tulliová. Protesty ale nejsou moc hlasité, protože podle ní právě v čase státního smutku i kritici chtějí být dobrými Poláky a dobrými křesťany.

Podle Tulliové musejí být všichni Poláci připraveni zemřít za čest a vlast. "Tak si to žádá polské vlastenectví." Čím více tedy nyní Poláci smutní, tím většími jsou patrioty. "Přirozeně je to také lidská tragédie, ale stejně tak národní."

Rakev s tělem zesnulého prezidenta.

"I když také polská demokracie žije ze sporů, v zásadě jsme zajatci mýtu, z něhož se jen tak nedokážeme osvobodit. V našich dějinách jsme zažili tolik neštěstí, tolik nesvobody a ponížení, že role oběti se stala naší druhou přirozeností. Je to jako nevyléčitelná nemoc, vysvětluje Tulliová. "Poláci se nemohou jako jiné národy těšit ze svých úspěchů. Protože jen v neštěstí, jen ve smutku jsme jednotní."

Spisovatelka nevěří, že i kdyby měl na letecké katastrofě vinu Kaczyński, kdyby prezident přikázal přistát pilotovi u Smolenska za špatné viditelnosti, že se to národ někdy dozví. Taková verze by podle ní zůstala utajená a oficiálně se zůstane u verze chyby pilota.

V opačném případě byl měl na katastrofě Kaczyński spoluvinu. "To by bylo v rozporu s polským státním zájmem."

Pětapadesátiletá Magdalena Tulliová patří mezi přední polské literáty. Vystudovaná psycholožka debutovala roku 1995 poeticky laděným románem Sny a kamení (Sny i kamienie); byl nadšeně přijat kritikou a získal několik ocenění. Roku 1998 vyšel její román W czerwieni (V červeni; česky: Stehy), v roce 2003 Tryby (Shon) a zatím poslední v roce 2006 Skaza (Poskvrna). Tulliová patří k nejsvébytnějším, nejnezávislejším a nejdůležitějším hlasům na polské literární scéně.