Politik Horáček získal nejvyšší sudetoněmecké ocenění

07.06. 15:17 | Autor: ČTK

Milan Horáček převzal od mluvčího sudetoněmecké národnostní skupiny Bernda Posselta nejvyšší sudetoněmecké ocenění, Evropskou cenu Karla IV.

Německý politik českého původu Milan Horáček v sobotu v bavorském Augsburgu převzal Evropskou cenu Karla IV. Sudetoněmecké krajanské sdružení mu své nejvyšší ocenění udělilo s odůvodněním, že celý život bojoval za lidská práva na obou stranách česko-německé hranice. Horáček podle sudetských Němců zosobňuje staletou tradici společného života Čechů a Němců v českých zemích, kterou rozbily až události druhé světové války.

Horáček si ocenění váží, vnímá ho ale i jako závazek. "Cena pro mě znamená posílení v tom, dál na poli lidských práv pracovat," řekl. "Je potřeba dál dělat na poli sociálním, na poli ekologie i na různých jiných věcech. Protože lidská práva neznamenají jenom bojovat o politické vězně," dodal.

Podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta má Horáček něco společného i s českým a německým králem a s římským císařem, podle kterého je ocenění pojmenováno. "Stejně jako Karel IV. je i Milan Horáček přesvědčený Evropan a usiluje o evropské sjednocení," řekl Posselt. Horáček také podle něj usiluje o právní stát a o dodržování lidských práv, za která bojoval v Německu i v Česku. Posselt ocenil, že se Horáček v Česku zastával sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vystěhováni z Československa.

Horáček podle sudetských Němců zosobňuje staletou tradici společného života Čechů a Němců v českých zemích. Horáček těmto slovům dostál v děkovací řeči, při níž vyzval, aby se sudetoněmeckých sjezdů v budoucnu účastnili i členové české vlády. "Bylo by normální, kdyby zde mluvil nějaký český ministr. A ještě lepší by bylo, kdybychom mohli uspořádat sudetoněmecký sjezd v Chebu, v Ústí nad Labem nebo v Liberci," řekl Horáček, za což ho publikum odměnilo hlasitým potleskem.

Podle starosty Chebu Pavla Vanouška (ČSSD) by ale taková prohlášení měl Horáček nejdříve konzultovat s českou stranou. "Obecně by to bylo asi možné, záleželo by na tom, jakou povahu by taková akce měla. Jestli by šlo o přátelský charakter, tak možná ano. Ale nejsem si jist, jestli jsou na to lidé už připraveni," uvedl Vanoušek.

Jak připomněl, Cheb má s německou stranou velmi dobré vztahy, založil společnou nadaci Chebský les, na chebském hřbitově jsou uloženy ostatky německých vojáků, padlých za druhé světové války v Česku. "A bylo by škoda, kdyby mnohaleté úsilí zničilo nějaké neuvážené gesto," dodal.

Horáček řekl, že nevidí důvod, proč by se čeští představitelé měli sudetským Němcům vyhýbat. "Když si vezmu všechny oblasti vztahu, ekonomické i jiné, tak Česká republika spolupracuje s Bavory, se Sasy nebo celkově s Němci normálně," řekl. Podle něj už se ale schyluje ke změnám a brzy by čeští ministři mohli na sudetoněmecké srazy jezdit.

"Já si myslím, kdyby bylo trochu jiné sestavení vlády, mohlo by to být už teď," podotkl Horáček. Připomněl, že ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) už v minulosti, před jmenováním do funkce, na sudetoněmeckých srazech byla. Úzké vztahy se sudetskými Němci udržuje podle něj i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Milan Horáček v roce 2009 neúspěšně kandidoval v evropských volbách za Stranu zelených.
Čeští zástupci jsou i na letošním sudetoněmeckém sjezdu. Do Augsburgu dorazili například místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková, předseda Strany zelených Ondřej Liška nebo poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Horáček pochází ze smíšené rodiny, jeho matka byla sudetská Němka, otec Čech. Už na úvod sjezdu proto od sudetoněmeckých představitelů zaznělo, že politik zosobňuje společnou historii Čechů a Němců na českém území.

"Společný život Němců a Čechů v zemích Koruny české má staletou tradici. Po většinu času se tito lidé vnímali jako společný český národ a zdůrazňovali solidaritu místo rozdílů," řekl předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler.

Bývalý europoslanec Horáček podle něj tuto tradici výborně zosobňuje. "V Evropském parlamentu bojoval za zájmy všech obyvatel Čech, Moravy a Slezska bez ohledu na to, jaká je jejich mateřská řeč. A bez ohledu na to, zda žijí ve své vlasti, nebo z ní byli vyhnáni," dodal Hörtler.

Horáček odešel z Československa do exilu v roce 1969. Patřil mezi zakládající členy německých Zelených, za které se v roce 2004 dostal do Evropského parlamentu. V roce 2009 neúspěšně kandidoval v evropských volbách za českou Stranu zelených.