Politici se brání hospodám bez alkoholu

14.06. 20:10 | Autor: Marek Kerles

Ve Vídni přibývá tureckých restaurací, v nichž hosté nedostanou žádné alkoholické nápoje. Podle některých politiků to narušuje tradiční rakouskou kulturu. V každé hospodě by měl host dostat alespoň pivo.

I když se debata o alkoholu v restauracích může zdát jako zcela nepodstatná, opak je pravdou. Důkazem může být diskuse o tomto problému, kterou před početným publikem za účasti některých poslanců uspořádala v úterý večer vídeňská sociální demokracie. Množí se totiž stížnosti některých obyvatel Vídně, kteří si chtěli dát v turecké restauraci k jídlu pivo nebo skleničku vína, ale museli se spokojit jen s vodou nebo limonádou. A to i v restauracích, kde se až donedávna alkohol běžně podával.

"V některých případech se setkáváme s tím, že když starý turecký majitel předává restauraci synovi, ten na rozdíl do něj už nechce hostům servírovat nic s obsahem alkoholu," uvedl jeden z účastníků diskuse, politolog Thomas Schmidinger. Dochází tak možná k paradoxní situaci.

Alkohol nevytlačují z vídeňských hospod žádní noví muslimští přistěhovalci, ale Turci, kteří žijí v Rakousku třeba už několik generací. Místo toho, aby byli jako rodilí Rakušané v otázkách muslimské víry umírněnější než jejich rodiče a prarodiče, stává se často pravý opak. Mladí chtějí dodržovat pravidla islámu mnohem radikálně než staří.

Někteří restauratéři tak nejen dodržují zákaz pití alkoholu, vyplývající z Koránu, ale nechtějí jako praví muslimové s alkoholem ani obchodovat. A to včetně jeho prodeje v restauracích. Podle rakouského poslance za sociální demokracii Josefa Capa však nejde ani tak o alkohol, ale o možný nárůst radikalismu.

"Jestliže otec celá léta bez problémů prodával ve své hospodě alkohol a syn to najednou odmítá, pak tahle změna o něčem svědčí," uvedl Cap. Sám údajně napočítal v poslední době ve Vídni minimálně dvacet restaurací, které přestaly nabízet jakékoliv alkoholické nápoje. Zatímco v jiných městech by tahle skutečnost nevyvolala žádné pozdvižení, ve Vídni je to něco jiného.

Rakouská metropole je už celá desetiletí považována za vzor soužití různých kultur. To se projevuje mimo jiné tím, že díky politice místních radních nevznikají ve městě žádná "muslimská" ghetta ani čtvrti s výraznou převahou Turků či národnostních menšin. Ve Vídni neexistuje na rozdíl do Berlína, Paříže či Bruselu žádná čtvrť, která se sociálním a národnostním složením obyvatelstva výrazně odlišuje od jiných. Cap si přeje, aby to tak zůstalo.

"Jestliže by měly restaurace bez alkoholu být součástí strategie, jak by se mohla určitá skupina odlišit a dominovat ve společnosti, pak se proti tomu musíme jasně postavit," uvedl Cap. Nedokázal však říci, jakým způsobem by bylo možné mladé Turky donutit k tomu, aby začali ve svých restauracích zase prodávat alkohol. Těžko si totiž lze představit, že by parlament přijal zákon, nařizující restauratérům mít v nabídce alespoň jeden alkoholický nápoj, Cap tak doufá, že restauratéry přiměje k prodeji alkoholu ekonomický a společenský tlak ze strany zákazníků.

Snaha udržet "udržet alkohol" ve všech vídeňských hospodách údajně neznamená, že by nemuslimští obyvatelé Vídně neuznávali muslimskou kultury a nutili muslimy pít pivo či víno. Podle politologa Schmidingera by ale naopak turečtí restauratéři měli akceptovat kulturu svých nemuslimských zákazníků. "Nejde o podporu alkoholismu, ale prostě o možnost dát si k jídlu skleničku piva či vína," tvrdí Schmidinger.

Foto: ČTK/AP , Sojka Libor

Autor: Marek Kerles