Pirátství a finanční krize. Dvě metly řeckého loďstva

25.11. 10:50 | Autor: AFP

Po letech rozkvětu je řecké obchodní loďstvo, jež je největší ve světě, konfrontováno s dvojím hlavolamem: na jedné straně je ohrožuje finanční krize, na druhé straně rozmach pirátství.

"Finanční krize stačí, piráty už opravdu nepotřebujeme," vzdychá Jorgos Vakirtzis, generální ředitel lodní společnosti PolemBros Shipping Ltd.

"Přemýšlíme o tom, zda by nebylo lépe vyhnout se Adenskému zálivu a obeplouvat celou Afriku," prohlašuje. "To znamená nejméně dva týdny plavby navíc, tedy značné náklady, my ale musíme dbát na bezpečnost posádek," dodává.

Podle Mezinárodního úřadu pro námořní dopravu (IMB) od ledna zaútočili somálští piráti v Adenském zálivu a v Indickém oceánu na 94 lodí. Z toho 38 plavidel bylo uneseno a 17 z nich je stále v rukou pirátů i se 250 členy posádek.

Mezi unesenými loďmi jsou nejméně tři řecké, které piráti zajali v září. Jednu z nich, MV Genius s 19 námořníky na palubě plující pod liberijskou vlajkou, piráti propustili v pátek. Loď pak vyplula ze Somálska do Saúdské Arábie.

Lodi pod řeckou vlajkou vyplouvají do nebezpečných mezinárodních vod. "Byli jsme zvyklí, že piráti vnikli na palubu a ukradli peníze a další cennosti, ale nyní se situace zásadně změnila," poznamenává šéf Řeckého svazu kapitánů (PEPEN) Jorgos Vlachos.

Zajetí velkého saúdskoarabského tankeru z minulého týdne potvrdilo odvahu pirátů a vedlo k větší mobilizaci mezinárodního společenství, které začalo do zóny posílat válečné lodě.

Na žádost řeckých loďařů, kteří zemi loni přinesli 16,9 miliardy eur (425 miliard Kč) a jejichž flotila tvoří 44 procent loďstva Evropské unie a 15 procent loďstva na světě, již řecká vláda vyslala do zóny jednu fregatu a přislíbila i vrtulník.

Avšak v přístavu Pireus, který je spolu s Londýnem základnou řecké námořní moci, je tato odpověď považována za nedostatečnou. "Pravidla pro nasazení válečných lodí jsou příliš přísná, máme co do činění s jakýmsi partyzánstvím, potřebujeme vhodnější prostředky," stěžuje si technický ředitel společnosti Primera Dimitris Vidzilaios.

Nepřichází v úvahu, aby za bezpečnost platil sektor, protože, jak zdůrazňuje Svaz řeckých rejdařů, spadá do kompetence států. Jakékoli vyzbrojování posádek nebo přibírání bezpečnostních týmů na lodě svaz odmítá.

Finanční krize snižuje objem obchodů. Kontejnerová doprava zadrhává. V současné době je ekonomický dopad pirátství na loďařství minimální, protože je jím dotčeno jen malé procento sektoru, vysvětluje Vidzilaios. Podle něho je pravou hrozbou, byť méně hrozivě vypadající, snižování úvěrů.

S finanční krizí má sektor, který dosud utěšeně vzkvétal, nůž na krku. V poslední době sice žádná řecká společnosti nezkrachovala, a to díky obrovskému kapitálu nahromaděnému za poslední roky, ale je jisté, že ne všechny firmy přežijí, upozorňuje Vidzilaios.

"V červnu vydělávala velká loď 120 tisíc až 140 tisíc dolarů (2,4 až 4,8 milionu Kč) denně, zatímco dnes to je tři až sedm tisíc dolarů," vypočítává ředitel námořní zprostředkovatelské společnosti Michalis Kokkinis.

Zprostředkovatelské firmy podle Kokkinise nemají hotovost už ani na to, aby mohly zajistit likvidaci nejstarších lodí, jejichž provoz se přestal vyplácet.

Řecké obchodní lodi v přístavu Pireus. Řecké loďstvo zatím prokázalo schopnost udržet se nad vodu. Generální ředitel finanční poradenské firmy Petrofin Ted Petropulos spatřuje v krizi "pozitivní podnět".

Mnoho lodí, které byly objednány v euforii posledních let, nebude podle něj postaveno, jiné budou rozebrány, a to je jen dobře v době, kdy sektor směřoval k přebytečné nabídce.

"Loďařství bude potřebovat čas, aby se znovu postavilo na nohy, ale je to příležitost udělat v něm tak trochu pořádek," přitakává Vakirtzis z firmy PolemBros.

Foto: Reuters, archiv

Autor: AFP