Perišić odmítá žalobu před tribunálem v Haagu

03.10. 18:30 | Autor: ČTK

Za ojedinělý případ v dějinách válečného práva označil dnes bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Momčilo Perišić obžalobu, které čelí u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Podle ní má na svědomí válečné zločiny v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině.

"Ještě nikdy nebyl vinným prohlášen velitel nebo náčelník generálního štábu za zločiny, které spáchali příslušníci ozbrojených sil jiného státu," cituje Perišiče agentura APA. Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Mark Harmon ve čtvrtek, kdy proces začal, prohlásil za "lež" tvrzení, že se Srbsko nepodílelo na válce v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku.

Jugoslávské ozbrojené síly, v jejichž čele Perišić stál, podle Harmona etnické čistky v Bosně podpořily, když bosensko-srbským jednotkám dodávaly zbraně. Pomáhaly jim prý i jinak. Bělehrad také nepodnikl nic pro to, aby osoby odpovědné za válečné zločiny v Bosně a Chorvatsku byly potrestány, uvedl žalobce.

Perišić se tribunálu dobrovolně vzdal v roce 2005. Čtyřiašedesátiletý srbský exgenerál, který se tribunálu vzdal dobrovolně v roce 2005, se má zodpovídat ve 13 bodech obžaloby, mezi nimiž jsou i obvinění z napomáhání a usnadňování vražd či pronásledování civilního obyvatelstva. Žalobci ho viní mimo jiné z toho, že se podílel na plánování a realizaci dělostřeleckého ostřelování Sarajeva, při němž zahynuly tisíce civilistů, a že nezahájil vyšetřování svých podřízených, kteří se mohli podílet na ostřelování Záhřebu. Penzionovaný generál rovněž čelí obvinění, že napomohl přípravě zločinů spáchaných na muslimském obyvatelstvu Srebrenice.

Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až doživotní trest.

Perišić byl náčelníkem generálního štábu armády srbsko-černohorské Jugoslávie od srpna 1993 do listopadu 1998. Na začátku 90. let také patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, pak se ale přidal na stranu opozičního hnutí, které Miloševiče v roce 2000 odstavilo od moci. Ve vládě Zorana Djindjiče později zastával post vicepremiéra, z nějž odstoupil v roce 2002 kvůli podezření ze špionáže ve prospěch USA.

Foto: profimedia.cz, wikipedia.org

Autor: ČTK