Papež v Albánii ostře odsoudil zneužívání náboženství k násilí

21.09. 14:51 | Autor: ČTK

Papež František v Albánii ve své dosud nejdůraznější kritice islamistických extremistů ostře odsoudil zneužívání náboženství k ospravedlňování násilí. Na své první evropské cestě papež ocenil vzájemný respekt a důvěru mezi lidmi různé víry v této převážně muslimské zemi, která v době komunismu zažívala brutální útlak náboženského života.

Jedenáctihodinovou papežovu návštěvu provázejí přísná bezpečnostní opatření kvůli zprávám o výhrůžkách radikálních islamistů, kteří se údajně do země vracejí z Iráku a Sýrie. Vatikán sice požadoval, aby se nepřijímala žádná mimořádná opatření, albánské ministerstvo vnitra ale přislíbilo "maximální ostrahu". Vláda posílila hlídky na hraničních přechodech a papežovu cestu střeží na 2500 policistů.

Hlavní ulici v Tiraně v neděli ozdobily albánské a vatikánské vlajky a obří portréty 40 katolických duchovních. Papežova cesta z letiště do centra Tirany byla také velmi odlišná od jeho předešlých návštěv v zahraničí. Jeho "papamobil" projel hlavním bulvárem a ani jednou nezastavil, aby mohl František podle svého zvyku pozdravit osobně věřící.

Ve svém prvním vystoupení, které se odehrálo v prezidentském paláci, František ostře kritizoval ty, kdo se podle něj neprávem považují za "boží zbroj" a přitom "plánují a vykonávají akty násilí a útlaku". "Nikdo nesmí využívat náboženství jako důvodu k činům proti lidské důstojnosti a proti nejzákladnějším právům každého člověka, především proti právu na život a náboženskou svobodu," řekl František v projevu před albánským prezidentem Bujarem Nishanim, dalšími státními činiteli a diplomatickým sborem.

Harmonické soužití různých náboženství v Albánii je podle papeže "inspirujícím příkladem" pro celý svět. "Atmosféra úcty a vzájemné důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je pro tuto zemi vzácným darem," řekl František. "Zvláště vzácným je v těchto dobách, kdy autentický duch náboženství zneužívají extremistické skupiny a kdy se náboženské rozdíly překrucují a používají jako nástroj k jiným cílům," dodal.

Návštěva Albánie je první papežskou cestou do převážně muslimské země od doby, kdy organizace Islámský stát dobyla rozsáhlá území v Sýrii a Iráku a začala tam zabíjet umírněné souvěrce a likvidovat či násilím nutit k přestupování na islám lidi jiné víry. Vatikán se vyjadřuje k tomuto dění se znepokojením a František v srpnu podpořil zásah mezinárodního společenství, který by zastavil tuto "nespravedlivou agresi".

Po vystoupení v prezidentském paláci sloužil František mši na náměstí Matky Terezy. Hlavní ulici v Tiraně v neděli ozdobily albánské a vatikánské vlajky a obří portréty 40 katolických duchovních, vězněných či popravených v éře stalinistického diktátora Envera Hodžy. Ten v roce 1967 prohlásil Albánii za první ateistický stát na světě a náboženství zakázal.

František těmto a dalším "mučedníkům víry" vzdal hold. "Připomínáme-li si desetiletí strašného utrpení a tvrdého pronásledování katolíků, pravoslavných a muslimů, můžeme říci, že Albánie byla zemí mučedníků: mnozí biskupové, knězi, muži a ženy víry, včetně laiků, zaplatili za oddanost víře svými životy," řekl.

Po vystoupení v prezidentském paláci sloužil František mši na náměstí Matky Terezy, pojmenovaném podle nejslavnější albánské katoličky. Mše se i přes deštivé počasí zúčastnily desetitisíce lidí. Poté má papež naplánována setkání se zástupci církví a náboženských skupin v zemi a před svým odletem navštíví děti, o něž pečují místní dobročinné organizace.

Katolicismus po pádu komunismu v Albánii znovu zapustil kořeny a katolíci mají nyní na albánské populaci podíl asi deset procent. Zhruba 60 procent Albánců se řadí mezi muslimy, ostatní jsou pravoslavní nebo bez vyznání. Papežská návštěva země se uskutečnila poprvé po 21 letech.

Foto: ČTK

Autor: ČTK