Palermský prokurátor bojuje proti pašerákům migrantů

28.06. 05:46 | Autor: ČTK

Zlom v boji proti pašerákům lidí nastal po jedné z největších tragédií, k níž v souvislosti s migranty od počátku 21. století došlo: 3. října 2013 zahynulo u italského ostrova Lampedusa 368 lidí a dalších 20 bylo označeno za pohřešované.

Oběti, z nichž většina utíkala před režimem eritrejského diktátora Isajase Afewerkiho, zemřely méně než kilometr od svého vysněného cíle - italského pobřeží, kde tito lidé chtěli začít nový život. Moře bylo klidné a loď blízko břehu, ale na palubě vypukl požár. Více než 550 vyděšených pasažérů se vrhlo na jednu stranu lodi, která se převrátila.

Geri Ferrara, prokurátor působící na palermském ředitelství odboru pro boj s mafií, byl v Itálii jedním z prvních, kdo uznal, že v boji s těmi, kdo z pašeráctví lidí těží a jejichž přičiněním se ze Sicilského průlivu stal hromadný hrob, se musí a dá udělat víc. "Až do té doby se vyšetřování spojená s migranty omezovala na identifikaci pašeráků," řekl agentuře ANSA Ferrara.

"Vyslechl jsem si děsivá vyprávění přeživších, vylíčili mi všechny fáze cesty od překonání pouště až k libyjskému pobřeží i mučení a věznění před vyplutím na moře," vysvětluje Ferrara. "Zorganizoval jsem setkání vyšetřovatelů z různých zastupitelství, která už se migranty nějakou dobu zabývala. Zjistili jsme, že na základě podkladů, jež jsme dali dohromady, se můžeme k pašerákům dostat - objasnit, kdo za těmito cestami stojí."

Ferrara odhalil, že během vyšetřování obchodu s drogami, které vedl jiný prokurátor, byla zachycena konverzace jednoho z klíčových hráčů v převaděčské branži, Etiopana Ermiase Ghermaye. Díky monitorování Etiopanova telefonu se podařilo odhalit jeho podřízené a záhy vyšlo najevo, že se jedná o dobře strukturovanou organizaci, která se zabývá vším: od pašování lidí přes poušť - během něhož byla celá řada z nich unesena a propuštěna teprve po zaplacení výplatného - po jejich příchod do Libye, pobyty ve vězení a konečně i cestu přes moře.

Ferrara uvádí, že bezprostředně po tragédii z roku 2013 zatkly italské orgány díky svědectví jednoho z přeživších jistého Palestince a Somálce, kteří se podíleli na organizaci plavby přes Sicilský průliv, jež skončila ztroskotáním. Palestinec Attúr Abdalmanam byl odsouzen ke 14 letům vězení, zatímco Somálec Mouhamud Elmi Muhidin, jenž byl obviněn ze znásilnění několika žen cestujících z Libye a z obchodování s lidmi, byl odsouzen ke 30 letům vězení.

Vyšetřování vedené italskou státní policií a policisty ze sicilských měst Palermo a Agrigento ožilo v červnu 2014 po prvním úspěchu, operaci známé pod krycím jménem Glauco. Ve vězení se tehdy ocitli členové jedné z největších zločineckých struktur, která se pašováním lidí v Africe zabývá. Těm, kdo cestu přežijí, zařizuje pobyt v Itálii a případně i přesun do severní Evropy. Během této operace však spravedlnosti unikl "kmotr" všech pašeráků Ghermay.

Ghermay je chamtivý, cynický a bohatý. V jednom z odposlechů komentoval jednu z mnoha plaveb člunů, jež skončily špatně, následovně: "Loď nedoplula. Jsou mrtví." Mezníkem ve vyšetřování se stala další tragédie, k níž došlo v dubnu 2015. V Sicilském průlivu ztroskotala loď s více než 900 lidmi na palubě. Přes 700 z nich utonulo, nalezeno bylo jen několik desítek těl.

V tu chvíli se rozhodl promluvit Weahbrebi Atta, který byl zatčen během operace Glauco. "Už nemůžu vystát vršení obětí, za které nesu odpovědnost," řekl vyšetřovatelům. Attovo svědectví vedlo k operaci Glauco 2, během níž bylo identifikováno 24 podezřelých. Za mřížemi skončilo 16 z nich a osm včetně Ghermaye spravedlnosti uniklo.

Palermský prokurátor Francesco Lo Voi mezitím sestavil skupinu právních odborníků, kteří se začali zabývat výhradně vyšetřováním pašeráctví. Voi sám přispěl svou výjimečnou dovedností spolupracovat při vyšetřování na mezinárodní úrovni a také mnohaletou zkušeností z unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust.

Od roku 2013 zatklo palermské státní zastupitelství přes 200 členů zločineckého sdružení, které pašeráctví lidí řídí a vydělává na něm desítky milionů eur. "Vezměte si jen, že za každý člun, co vypluje, shrábne pašerák 80 tisíc až 100 tisíc eur (2,1 až 2,6 milionu korun)," říká Ferrara.

Prezident Súdánu Umar al-Bašír (vlevo) a eritrejský prezident Isaias Afwerki. Kromě toho, že sama zatčení byla zlomová, to podle Ferrary bylo poprvé, kdy obvinění ze zločinného spolčení za účelem pašování migrantů skončilo před italským soudem a vedlo k odsouzením. Díky výsledkům své práce byl Ferrara jmenován odborníkem Rady Evropy, nicméně připomíná, že je třeba vyřešit ještě mnoho problémů od těch zdánlivě "banálních", jako jsou tlumočníci, až po ty složitější, jako je mezinárodní spolupráce.

Vyšetřovatelé při odposleších často přijdou do styku s různými africkými dialekty - pro ty není snadné najít tlumočníky a ti, co by je přetlumočit mohli, mnohdy odmítají pomoct ze strachu. Co se týče mezinárodní spolupráce, státnímu zastupitelství se občas daří spolupracovat se zeměmi, s nimiž Itálie neuzavřela formální dohodu o spolupráci. Příkladem může být Súdán. Ten vydal Eritrejce Yehdegoa Mehaneho, který čelí obvinění z toho, že byl "pravou rukou" Ghermaye, a nyní s ním v Itálii probíhá soud.

Ovšem v zemích jako Libye, kde je situace nestabilní, se podle Ferrary nesnadno hledají odpovídající protějšky, s nimiž by bylo možné jednat. V jiných zemích může zase vyšetřování bránit nějaký konkrétní zákon. Jako příklad uvedl Ferrara Norsko, kde orgány musí vyšetřované osoby informovat, jestliže si žádají záznamy jejich telefonních hovorů, což, jak říká, vyšetřování "zjevně ohrožuje".

Problémy se též vynořují, pokud odposlechy vznikly mimo italské území a o pomoc je třeba žádat soudy cizích zemí. Kromě toho byl v Itálii nově zaveden zločin nelegální imigrace. "Migrant, který riskoval svůj život a zaplatil, aby se do Itálie dostal, je nakonec sám vyšetřován a nemůže být vyslechnut jako svědek. Zato potřebuje právního zástupce a může se odvolat na právo mlčet. A jeho případná výpověď bývá považována za méně spolehlivou než výpovědi svědků," rozvádí Ferrara.

Bezpochyby je třeba vykonat ještě spoustu práce, ale cesta byla vytyčena a míří do srdce pašerácké branže.

Foto: ČTK , Alessandro Fucarini

Autor: ČTK