Obama chce uklidnit (neruské) Pobalťany. Prý se děsí Putina

02.09. 16:40 | Autor: - red -, ČTK , AFP

Obama je celkem slušný rétor (Ilustrační foto).

Ještě před čtvrtečním a pátečním summitem Severoatlantické aliance ve Walesu přijede americký prezident Barack Obama na návštěvu Estonska, malé pobaltské země, aby uklidnil obavy vyvolané počínáním Ruska na Ukrajině. V Tallinnu se má Obama ve středu kromě estonského hostitele setkat také s litevskou prezidentkou a šéfem lotyšského státu. Od první Obamovy návštěvy v Pobaltí se čeká projev, který už předem někteří komentátoři přirovnávají k berlínské řeči Johna Kennedyho za studené války.

Můžou to ale být přehnaná očekávání, jak dokládá řada dosavadních Obamovy řeči. Kennedyho projev v Západním Berlíně nebyl navíc ani zvlášť konfrontační, šlo spíše o hodnocení demokracie, svobody a komunistického režimu v podmínkách existence Spolkové republiky a NDR.

V lese číhá ruský medvěd. Estonští vojáci při manévrech. Z řeči JFK si svět zapamatoval hlavně výrok: "Jsem Berlíňan". Kenendy ho pronesl německy.

Možná že nynější šéf Bílého domu v Estonsku pronese: "Jsem Pobalťan." Něco takového by ale skrývalo menší zádrhel, neboť v Pobaltí má domov hodně Rusů.

"Obamovým cílem je varovat ruského prezidenta Vladimira Putina před pokušením zmocnit se byť i té nejmenší členské země aliance," poznamenala agentura AFP předpovídající, že 44. americký prezident v Tallinnu důrazně zopakuje ujištění o bezpodmínečném naplnění pátého článku washingtonské smlouvy, podle něhož členské země NATO přispěchají na pomoc napadenému státu aliance.

"Ve východní Evropě a v Pobaltí převládá pocit, že Putin představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i dlouhodobé nebezpečí pro NATO," soudí analytik Thomas Wright z Brookings Institution. A odhaduje, že nejlepší způsob, jak by Putin mohl zdiskreditovat celé NATO, by bylo předvést vyprázdněnost článku 5 na jednom z nejzranitelnějších členských států.

Estonsko chce na svém území trvalou vojenskou základnu Severoatlantické aliance (NATO). Dnes to řekl estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Cílem je podpořit obranu vůči sousednímu Rusku a zmírnit obavy, že by se tato malá pobaltská země mohla stát po Ukrajině dalším bojištěm.

Estonský prezident Ilves chce doma stálou základnu NATO. "Neměli bychom mít NATO se zeměmi na dvou různých úrovních - s trvalými základnami a bez nich.

To je špatný signál pro potenciálního agresora," prohlásil Ilves na návštěvě v norské metropoli Oslu.

Obama už v červnu ve Varšavě uklidňoval spojence, že nezůstanou sami. Mezitím se ale ukrajinská krize ještě zhoršila a NATO tvrdí, že na východě ukrajiny operuje více než tisícovka ruských vojáků.

"Rusko je ve válce s Evropou," hlásá litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová. Polsko a Pobaltí volají po zřízení aliančních základen v regionu, které by zviditelněním alianční přítomnosti odstrašily potenciálního útočníka.

Pobaltí prožilo téměř půl století pod sovětskou nadvládou, než trojice zemí opět získala svou nezávislosti v roce 1991. Do NATO a Evropské unie vstoupily Estonsko, Litva a Lotyšsko v roce 2004. Obavy z Ruska jitří i skutečnost, že Moskva využila pro své záměry na Ukrajině ruskojazyčnou menšinu, která v Estonsku tvoří čtvrtinu populace.

Vojáci USA na letišti v Rize. V Lotyšsku ruská menšina představuje bezmála 28 procent obyvatelstva a v Litvě zhruba šest procent.

"Chci, aby Estonci věděli, že dodržíme slovo a závazky (bránit spojence)," přislíbil Obama ještě ve Washingtonu. Varoval Rusy, aby ani nepřemýšleli o tom, že by se "dotkli" Estonska či jiných pobaltských zemí způsobem, jakým si počínají na Ukrajině.

Současně ale také upozornil, že USA nemají stejné závazky vůči Ukrajině, která není členem NATO. Tedy Washington, přes veškeré sympatie ke Kyjevu, neuvažuje o nasazení vojenské síly, aby ukrajinský problém vyřešil. Za "nájezdy" na východního souseda má Moskva pykat dalšími sankcemi.

Edward Lucas z washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) soudí, že cesta do Tallinnu skýtá Obamovi jedinečnou příležitost nakreslit čáru, kterou Moskva nesmí překročit. Inspirovat by se prý mohl slovy "Ich bin ein Berliner!", která jeho předchůdce Kennedy pronesl v roce 1963 v rozděleném Berlínu, aby dal najevo, že mu osud obyvatel města není lhostejný.

Obama a Porošenko v Bílém domě. "Obama už na Putina zkusil všechno. Snažil se být vstřícný i tvrdý, zkoušel ho ignorovat. Nechová o něm už žádné iluze," řekl tento expert a autor knihy nazvané The New Cold War (Nová studená válka).

Cesta do Tallinnu by prý mohla předznamenávat bod obratu, alespoň z hlediska přístupu Obamovy administrativy k Evropě, která až dosud nestála nijak vysoko na seznamu priorit. O tom podle Lucase svědčilo i opomíjení NATO.

"Symboly dejme stranou, Estonci se těší, že Obama oznámí významná a hmatatelná opatření," prohlásil v německém rozhlasu estonský komentátor Raimo Poom.

Foto: archiv Evropské komise , Bílý dům , NATO, Pentagon

Autor: - red -, ČTK , AFP