O zákaz minaretů se přičinily levicové ženy

03.12. 07:30 | Autor: - pp -

Občasné tvrzení, že „multikulti" je hlavě dílem levice, dostalo ve Švýcarsku určité trhliny. Rozhodující pro to, že v referendu o uplynulém víkendu zvítězili odpůrci staveb minaretů v alpské zemi, byly totiž hlasy levicově smýšlejících žen.

Hlavním důvodem, proč se vyslovily proti minaretům, je podle švýcarských politologů snaha vyjádřit odpor, varování autoritativní kultuře islámu.

Už v den vyhlášení překvapivého výsledku lidového hlasování, v němž s 57,2 procent zvítězili odpůrci minaretů ve Švýcarsku, se svět ptal, kdo a jak v něm hlasoval.

Statisticky prokazatelný je u příznivců a odpůrců muslimských svatostánků s minaretem rozdíl mezi městem a venkovem. A podobně jako tomu bylo v Nizozemí nebo Belgii, největší odpor vzbuzují mešity tam, kde žije pouze málo švýcarských muslimů či dokonce žádní. Podle statistik jich je v zemi 380 tisíc.

Prezident švýcarské kampaně proti minaretům Wobmann. Největší podporu měla iniciativa za zákaz minaretů v čistě nebo převážně venkovských kantonech. Na špici „odmítačů" se umístil s 71 procenty kanton Appenzell-Innerrhoden. Ve všech velkých městech země, kde žije přes 90 procent mohamedánů, byl zákaz minaretů odmítnut.

Nejvýrazněji, více než 60 procenty, zavrhli iniciativu občané městského kantonu Ženeva (Genf), kde stojí jedna ze zatím čtyř švýcarských mešit s minaretem. Výrazné bylo odmítnutí i v Curychu (Zürich) a Wintherthuru, jež rovněž zdobí minarety. Jediným místem s minaretem, kde už další podobné stavby nechtějí, se stalo venkovské městečko Wangen u Oltenu.

Rozhodující pro triumf odpůrců minaretů byly ale ženy, které se označují za levicové či feministky, a které jsou zčásti aktivní u švýcarských sociálních demokratů nebo zelených. Podle politologů Michaela Hermanna a Reguly Stämpliové to bylo znamení nesouhlasu s kulturou, jíž povazují za autoritářskou, machistickou a agresivní.

Ve švýcarském Wangenu už další minarety nechtějí. Tyto účastnice referenda si s islámem spojují hlavně burku, šaríju, vraždy ze cti a další formy útlaku žen. Je to trochu překvapivé, neboť tyto aspekty islámu nehrají dosud ve Švýcarsku, kde jsou muslimové ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně dobře integrováni, významnější roli.

Ženy, které hlasovaly proti minaretům, přitom nejednou v průzkumech před referendech uváděly, že minarety podpoří. Je to Achillova pata švýcarských průzkumů veřejného mínění, které se většinou neuskutečňují anonymně, nýbrž po telefonu. V případě muslimů tak část respondentek odpověděla v telefonu „politicky korektně" NE, zatímco poté antiminaretovou iniciativu podpořila.

Rozdíl mezi průzkumem a výsledky byl v tomto případě propastný. Podle prognózy Clauda Longchampse mělo hlasovat proti minaretům pouhých 37 procent účastníků referenda.

Foto: ČTK/AP

Autor: - pp -