Nizozemci přestávají věřit, že boeing sestřelili separatisté

Když se v půli července zřítil v Doněcké oblasti malajsijský Boeing 777, na jehož palubě zahynulo 298 lidí, začalo se hned obecně uvádět, že ho sestřelili tamní separatisté. V Nizozemí, z něhož pochází 196 obětí, se začala okamžitě vůči proruským domobrancům, potažmo Rusku šířit až nenávist. Nabyla takových rozměrů, že jedna z Putinových dcer, jež v Nizozemí bydlela, musela ze země fakticky utéci.

Postupně se ovšem začal pohled Nizozemců na masakr měnit. Jak na to, kdo může být jeho viníkem, tak na dění v oblasti, kam trosky zničeného letadla dopadly. Předchozí zpravodajství o tragédií nizozemská média zčásti korigují a na jejich diskusních fórech už převážily názory (pokud se dotyční vyjadřují k viníkovi), že stroj malajsijských aerolinií nejspíše nesestřelili separatisté. Že viníka je nutné hledat jinde, možná v Kyjevě.

Nizozemská média minulý týden mimo jiné uvedla, že s mrtvými se na jihovýchodě Ukrajiny zacházelo lépe, než se zprvu myslelo a jak to téměř hororovým způsobem líčily i nizozemské sdělovací prostředky.

Experti nizozemského forenzního týmu (LTFO), který těla a jejich zbytky už několik týdnů identifikuje, prohlašují, že s mrtvými se na území ovládaném povstalci zacházelo s větším respektem a ohleduplněji, než uváděly předchozí informace.

Dle šéfa LTFO (Landelikt Team Forensische Opspooring) Arie de Bruijna se s nalezenými těly zacházelo vzhledem k okolnostem dobře. K jejich konzervaci byl například použit formalín. "Vypadá to, že se věci účastnil profesionál," řekl de Bruijn.

Jeho tým v Hilversumu dosud identifikoval 173 těl (stav k 30. srpnu 2014), z nichž 72 se vrátilo blízkým. Forenzici jsou už v poslední fázi své práce. V první fázi se identita zjišťuje pomocí otisků prstů, ve druhé na základě existujících údajů o čelisti a ve třetí přichází na řadu DNA.

Tým, který pracuje na místě dopadu trosek boeingu, potřebuje dle svého vedoucího, policejního komisaře Joopa de Scheppera, ještě nejméně dva až tři týdny, aby našel zbylá těla, jejich části a osobní věci obětí katastrofy.

Většinu území, kde by mohli ještě něco objevit, nezávislí vyšetřovatelé dosud neprošli.        

Vláda v Haagu mezitím přiznala i další věc. Na místě tragédie totiž začalo po pádu boeingu pracovat asi 800 ukrajinských dobrovolníků, kteří hledali těla, trosky a důkazy příčin katastrofy. Sami separatisté našli černé skříňky, jež předali malajsijským vyšetřovatelům. Podle Haagu byla práce zmíněných dobrovolníků cílevědomější a profesionálnější, než se myslelo.

Stručně řečeno, situace v místě katastrofy byla jiná, než se zprvu uvádělo, než to líčily nizozemská vláda a nizozemská média. Mezery v informovanosti haagské vlády se vysvětlují i tím, že komunikovala prakticky jen s Kyjevem, který, jak známo, ze sestřelení boeingu obratem obvinil separatisty a dění na místě katastrofy v jejich režii líčil hrůznými barvami.

Na vládu příslušného regionu v Doněcku se nizozemské úřady obrátily přímo až 5. srpna, téměř tři týdny po katastrofě.

Členové nizozemského týmu, kteří pátrají v místě dopadu trosek letadla, také poděkovali místnímu obyvatelstvu za podporu a pomoc. Už spíše zapomenuty jsou články v médiích, které psaly o okrádání mrtvých, třebaže k němu v nějaké míře zřejmě došlo.

To je ovšem při podobných událostech obvyklé. Navíc v místě, kde zuří válka, kde každý den umírají nevinní lidé a kde tudíž neštěstí cizích ustupuje více do pozadí.   

Nizozemská média stále píší, že existují silné signály, že boeing sestřelili proruští domobranci, ale už to netvrdí tak kategoricky a připouštějí, že se nad katastrofou vznáší řada otazníků.

K ještě většímu posunu v názorech na viníka(y) katastrofy došlo však v minulých týdnech na diskusních fórech nizozemských médií a na sociálních sítích. Autor těchto řádků pročetl v uplynulých třech dnech bezmála tisíc diskusních příspěvků čtenářů ve dvou významných nizozemských periodikách (magazín Elsevier, deník De Telegraaf), dále napříč tištěnými médii a dospěl k následujícím poznatkům.

Předem je ještě vhodné konstatovat, že čtenářské diskuse v Nizozemí bývají nepoměrně kultivovanější a věcnější, než je tomu třeba v Česku. To nejméně dvojnásobně platí v případě, kdy se lidé vyjadřují k tragédii, jež má až národní charakter, ke katastrofě letu MH17.

Pokud se diskutující vyjadřují k možnému viníkovi sestřelení boeingu, většina začíná pochybovat o tom, že jde o dílo separatistů. Jeví se jim - podobně jako diskutérům v jiných zemích - mimo jiné velmi podezřelou rychlost, s níž se vina začala házet na domobrance, a současně se jim nelíbí, že Kyjev ani Západ toto obvinění stále nepodložil relevantními důkazy.

To budí podezření, že Západ utajuje fakta, která jsou pro něj nepohodlná. Mnozí diskutéři argumentují otázkou: "Cui bono?" V čí prospěch? A odpovídají si, že hlavní prospěch ze zničení boeingu má Kyjev, který tak může ještě více burcovat USA a EU k tažení proti Rusku a přijímání dalších sankcí vůči němu.

Část holandských diskutérů vyslovuje pochybnosti, že pravda o tragédii vyjde v nejbližší době najevo. Kyjev a Západ se podle nich budou snažit věc zahrát nějakým způsobem do autu nebo výsledky vyšetřování budou zmanipulované.

Objevují se názory, že Západ půjde přes mrtvoly, protože chce Ukrajinu vyrvat Rusům za každou cenu. Řada diskutujících také ostře kritizuje politiky a média za jejich výroky, postoje a informování o katastrofě. Pod nejtěžší palbou je nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans, jenž je označován za lháře i manipulátora.

Neprofesionální média

Nitka suchá nezůstává ani na veřejnoprávních (hlavně televize NOS) a dalších médiích. Opět se hovoří o až cílené manipulaci včetně účelového sestříhávání "nepohodlných" záběrů v televizi a podobně. Divákům utkvěl v hlavě například záběr na "zlého" separatistu, který se hrabal ve věcech mrtvých a držel v ruce plyšáka.

Televize NOS ho prý ukázala jen na moment a ustřihla ve chvíli, kdy se v jeho očích objevily slzy a pokřižoval se. Pakliže se někdo hrabal v zavazadlech mrtvých, tak to byli hlavně novináři, napsal jeden diskutér.

Některými pochybnostmi a otazníky kolem MH17 se minulý týden opět zabývala dolní komora nizozemského parlamentu. Velmi zajímavé jsou odpovědi šéfa diplomacie Timmermanse na dotazy sociálnědemokratické poslankyně (PvdA) Angelieny Eijsinkové, jež se ptala i na věci, jež trápí mnoho Nizozemců. Vždyť, jak už zmíněno, žádnou zemi neuvrhla tragédie malajsijského stroje do smutku tak, jako Holandsko.

Jde mimo jiné o informaci, jež vzbudila ve světě slušný rozruch. Podle ní země vyšetřující katastrofu (Nizozemí, Belgie, Austrálie a Ukrajina) se údajně dohodly na tom, že každá z nich může zablokovat zveřejnění výsledků vyšetřování.

Příslušnou dohodu, takzvaný "Non-disclosure Agreement", prý podepsaly 8. srpna.

Ministr Timmermans jako asi první oficiální činitel v odpovědi poslankyni uvedl, že takové utajení není možné. Poměrně zevrubně vysvětluje proč. Něco takového podle něj nelze už kvůli mezinárodním dohodám a pravidlům vyšetřování leteckých nehod. Nizozemí, jež vyšetřování vede, musí jeho výsledky zaslat navíc na několik míst, k nimž patří i výrobce havarovaného letadla.

Ministr však neuspokojil Eijsinkovou s další odpovědí, z níž se chtěla dozvědět, zda ukrajinské autority zabavily záznam rozhovoru mezi posádkou Boeingu 777 a řídicí věží v Kyjevě a jestli tento záznam mají vyšetřovatelé k dispozici.

Vzhledem k neukončenému vyšetřování (...) tento dotaz zodpovědět nelze, dozvěděla se poslankyně.

V září by Nizozemci a jejich partneři měli publikovat výsledky zkoumání černých skříněk boeingu. V uplynulých týdnech však několikrát zaznělo, že to bude hlavně technická zpráva a že na viníka v ní nikdo prstem neukáže. Nezbývá, než si na dokument počkat.  

Čtěte dále

další zprávy