Německo uctí oběti ultralevicového teroru

21.02. 09:10 | Autor: ČTK

Třicet let po vrcholu ultralevicového teroru Frakce rudé armády (RAF) na západě Německa chtějí letos na podzim němečtí politikové připomínat desítky tehdejších obětí. Mezi nimi byl i kontroverzní šéf svazu podnikatelů Hanns Martin Schleyer, který patřil k vysoce postaveným nacistickým činitelům a za válečného působení v Praze se podílel na drancování českého průmyslu a posílání lidí na nucené práce.

Ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová v listu Bild uvedla, že se vláda chystá na vzpomínkové akce, i když jejich podoba ještě není jasná. Jako termín označila polovinu října. Právě na říjen připadá 30. výročí vraždy uneseného Schleyera, jehož úloha za války dodnes nebyla v Německu objasněna. Své vlastní akce chystají také justice a hospodářské svazy.

V říjnu 1977 vrcholil "německý podzim", ve kterém se teroristé takzvané druhé generace RAF pokoušeli vynutit si osvobození vězněné první generace únosem Schleyera a za pomoci palestinského komanda také únosem letadla Lufthansy. Rukojmí se podařilo německému protiteroristickému komandu osvobodit v somálském Mogadišu; jeden z pilotů únos nepřežil. Teroristé pak zastřelili Schleyera, čemuž předcházelo zabití generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a šéfa Dresdner Bank Jürgena Ponta.

Plány na vzpomínání podporuje většina stran napříč politickým spektrem. Poté, co minulý týden justice rozhodla propustit na svobodu teroristku Brigitte Mohnhauptovou po 24 letech věznění, řekl bavorský ministr vnitra a budoucí zemský premiér Günther Beckstein (CSU), že se "příliš mluví o nárocích teroristů a jen málo o pocitech rodinných příslušníků obětí". V Německu se debatuje také o propuštění nebo omilostnění dalších teroristů Christian Klara a Evy Hauleové. Všichni se podíleli na vraždách roku 1977.

Média připomínají, že vzpomínky na politicky motivovaný teror 70. a 80. let budou komplikované. Jednak nelze přetěžovat pozůstalé po obětech, ale na druhé straně se bude třeba vyrovnávat s touto kapitolou. RAF útočila nejen na prominenty politické a hospodářské sféry, ale také vysoce postavené osoby, které byly do značné míry spjaty s nacistickým režimem. Při atentátech v období 1971 až 1993 přišlo o život nejméně třicet lidí.

Kariéra za všech režimů

Ve Schleyerovi viděla RAF odpudivý příklad kariéry činitele, který se dostával do popředí už za nacismu a po válce se vyšvihl do demokratických struktur. Podle médií jako 18letý vstoupil po nástupu nacistů k moci v květnu 1933 do elitních oddílů SS. V roce 1941 byl jako vedoucí nacistického studentského svazu v Praze pověřen poněmčováním studentského života. Pak jako vedoucí úřadu průmyslového svazu pro Čechy a Moravu byl zapleten do "germanizace" a "arizace" české ekonomiky včetně posílání lidí na nucené práce. Brzy po válce už byl činný v koncernu Daimler-Benz a nakonec to dotáhl na funkci předsedy svazu zaměstnavatelů SRN. Podle dostupných informací Československo po válce nežádalo jeho vydání. Nemělo to smysl, neboť SRN tak podle svých zákonů nečinila a nečiní.

Schleyerovou minulostí se v Německu zabývala řada článků i televizních pořadů, avšak jeho syn Hanns-Eberhard materiály namířené proti svému otci kritizuje. Pověsti o násilí na českém území o Schleyerovi prý šířila v 60. letech hlavně tajná východoněmecká policie Stasi.

Dnes již zemřelý spisovatel Bernt Engelmann například před léty napsal podle některých svědectví, že Schleyer jako poslední velitel SS v Praze nechal při jednom masakru 6. května 1945 postřílet 41 neozbrojených starších mužů, dětí a žen. Nebylo ale možné to přesvědčivě doložit.

Se vzpomínáním na vysoce postavené nacisty na se musel například potýkat před dvěma roky exministr zahraničí Joschka Ficher. Vyšlo najevo, že v interním věstníku jeho úřadu vycházejí nekrology na zkompromitované diplomaty včetně Franze Nüssleina, jenž za války působil ve vysoké justiční funkci v protektorátu Čechy a Morava. Fischer nekrology zrušil.

Foto: ČTK

Autor: ČTK