Německo a sever Evropy chtějí zamezit romské "sociální turistice"

13.05. 08:30 | Autor: - pp -

Jsme také občané EU. Romové na demonstraci v Bulharsku.

V bohaté severní Evropě a zvláště pak v Německu, které na podzim čekají volby do parlamentu (Spolkového sněmu), se nyní často skloňuje výraz "přistěhovalectví chudoby". Míněni jsou imigranti z Balkánu, konkrétně Romové, kteří se usazují ve městech a zatěžují je svými sociálními nároky a případně svou kriminalitou, píše v glose švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Vytříbený cit pro obavy lidu má podle NZZ spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, křesťanský sociál (CDU) z Bavor, který se minulý týden sešel se svými třemi kolegy z Nizozemska, Rakouska a Británie.

Tábor balkánských Romů ve Francii (2001). Dohodli se, že vyzvou Brusel, aby EU energičtěji postupovala proti migraci chudých z některých jejích členských zemí, zvláště proti Romům z Bulharska a Rumunska, kteří v bohatších zemích unie požadují sociální služby.

"Tento druh přistěhovalectví ohrožuje náš společný cíl, podporu mobility všech evropských občanů, kteří v jiných členských zemích pracují, studují nebo si v nich chtějí vybudovat podnik," píše se v dopise adresovaném nynějšímu irskému předsednictví EU a Evropské komisi v Bruselu. Výňatky z psaní zveřejnil německý deník Die Welt.

V dopise dále čtyřka šéfů vnitra uvádí, že pro četná města a obce je zmíněné přistěhovalectví zátěží, mimo jiné v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, jejichž služby si příchozí z jihovýchodu Evropy nárokují. Musí se jim také poskytnout ubytování.

"Tito přistěhovalci využívají možností, které jim poskytuje volný pohyb po EU, avšak nesplňují předpoklady, aby na ně měli právo."

Stále žijí v bídě. Romové v Bulharsku roku 1928. V dokumentu dále stojí, že mnoho imigrantů (myšleno Romů) požaduje sociální dávky, například přídavky na děti, aniž by jim často skutečně příslušely.

V Německu už se vedou nějaký čas prudké diskuse o chudých imigrantech z Balkánu. To je jeden z důvodů, proč se ministr Friedrich vyslovil letos v březnu proti tomu, aby se Bulharsko a Rumunsko staly součástí schengenského prostoru.

Navíc starostové řady měst ve Spolkové republice varují před situací, která nastane s rokem 2014. Od tohoto data budou moci Bulhaři a Rumuni žít a pracovat v celé Evropské unii.

Loni získali Srbové a Makedonci možnost cestovat bez víza do EU. Počet žadatelů o azyl z těchto zemí v Německu vyletěl rychle do výše. Berlín však spěšně přijal některá opatření, jež (hlavně) Romy od hledání bonanzy v Německu odradily.

Loni nevyřídil kladně ani jednu jedinou žádost o azyl od občanů Srbska a Makedonie.

Ministři citovaných čtyř zemí požadují, aby byly k dispozici potřebné právní nástroje k boji se zneužíváním volného pohybu osob v rámci EU.

Romové ve Šluknovském výběžku (ilustrační foto). Pro tyto případy už nějaká legislativa existuje, ale je prý nedostatečná. Země tak sice můžou vykázat cizí "pachatele", ale těm nic nebrání otočit se na podpatku a vrátit se zpět. Ještě týž den. Dosavadní možnosti sankcí zkrátka nedostačují.

V dopise ministrů se rovněž uvádí, že je zdravým rozumem nepochopitelné, když někdo užívá všech sociálních výhod v zemi, kde nikdy předtím nežil, nepracoval a neplatil v ní daně. Takovou praxi je prý třeba přehodnotit.

Brusel se zatím spíše snaží dávat od problémů jednotlivých členských zemí, které sužuje sociální turistika, ruce pryč. A hovoří o tom, že v otázce Romů existuje "problém vnímání".

V samotném Německu už se ozvali sociální demokraté (SPD) a Zelení, kteří dopis ministrů vnitra kritizují. Jejich požadavek "jednat" podle nich cílí mimo terč, jde o populismus.

Šéfka Zelených Claudia Rothová v listu Berliner Zeitung prohlásila, že jde o "zlou kampaň" proti Sintům a Romům. Friedrich chce podle ní lovit hlasy na pravém okraji politického spektra.

Autor glosy v Neue Zürcher Zeitung argumentuje, že romský problém je důsledkem rozpadu socialistických struktur při přechodu na kapitalismus na jihovýchodě EU. Tento proces vyústil ve zchudnutí širokých vrstev obyvatel.

U Romů prý nejde o právo na vlastní životní styl, nejde o kočovnictví v jejich krvi ani o to, že v jejich naturelu jsou žebrání a příležitostná práce.

Jde o problém chudoby a boje s ní.