Německá teroristka z RAF bude propuštěna

12.02. 19:00 | Autor: ČTK

Vrchní zemský soud v německém Stuttgartu v pondělí rozhodl, že po více než 24 letech ve vězení bude podmínečně propuštěna na svobodu příslušnice bývalé levicové extremistické skupiny Frakce rudé armády (RAF) Brigitte Mohnhauptová. Odsouzena byla na doživotí za organizování dvou teroristických vražd německých prominentů, mimo jiné šéfa západoněmeckého svazu podnikatelů Hannse Martina Schleyera v roce 1977, který se z titulu vysoké funkce za válečného působení v Praze podílel na drancování českého průmyslu a posílání lidí na nucené práce.

Nyní sedmapadesátiletá Mohnhauptová je považována za šéfku takzvané druhé generace RAF. Zorganizovala únos a zavraždění Schleyera v roce 1977 a podílela se i na zavraždění generálního prokurátora SRN Siegfrieda Bubacka a šéfa Dresdner Bank Jürgena Ponta. Dopadena byla v roce 1982 a v roce 1985 odsouzena.

Trest si odpykává ve věznici Aichach v jižním Bavorsku. Opustit ji bude moci 27. března. Tři další členové z buňky "druhé generace" RAF jsou dosud za mřížemi: Christian Klar (ve vězení 25 let), Eva Hauleová (ve vězení 20 let) a Birgit Hogefeldová (ve vězení 14 let). Christian Klar podal také žádost o milost.

První generaci RAF působící na přelomu 60. a 70. let symbolizovala skupina kolem Andrease Baadera a Ulriky Meinhofové, druhou skupinu vedla dvojice Pohl-Mohnhauptová. Vedení první skupiny spáchalo ve vězení v říjnu 1977 demonstrativní sebevraždu.

Politicky motivovaný teror 70. a 80. let v Německu stále vyvolává bouřlivé diskuse, stejně tak propouštění vězněných, jemuž se brání rodinní příslušníci zavražděných a konzervativní část společnosti. Teroristé RAF vyhledávali nejen prominenty politické a hospodářské sféry, ale také osoby, které byly do značné míry spjaty s nacistickým režimem.

Například v roce 2003 tehdejší prezident Johannes Rau omilostnil Rolfa Clemense Wagnera, který byl rovněž potrestán za spoluúčast na vraždě Schleyera. Odsouzení byli většinou dosud propouštěni kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Při atentátech RAF v období 1971 až 1993 přišlo o život nejméně třicet lidí. Poslední obětí se stal v roce 1991 šéf úřadu pro privatizaci majetku zaniklé NDR Detlev Rohwedder, jehož vražda nebyla dodnes objasněna. V roce 1998 RAF oznámila, že se rozpouští.

Hanns Martin Schleyer působil i v Praze

Schleyera teroristé zastřelili v roce 1977 poté, co ho předtím drželi několik týdnů jako rukojmí. Proti milostem protestuje mimo jiné dnes už více než devadesátiletá vdova Waltrude Schleyerová.

Schleyera považovala ultralevicová organizace za odpudivý příklad kariéry západoněmeckého činitele, který se začal propracovávat do popředí už za nacismu a pak se po válce vyšvihl do demokratických struktur. Některá německá média se pozastavují nad tím, že Schleyerovo působení za války dodnes nebylo osvětleno.

Deník Berliner Zeitung dříve napsal, že se Schleyer vrahům z RAF přímo nabízel: Jako 18letý vstoupil po nástupu nacistů k moci v květnu 1933 do elitních oddílů SS. V roce 1941 byl jako vedoucí nacistického studentského svazu v Praze pověřen poněmčováním českého studentského života. Pak jako vedoucí úřadu průmyslového svazu pro Čechy a Moravu byl zapleten do "germanizace" a "arizace" české ekonomiky včetně posílání lidí na nucené práce. Brzy po válce už byl činný v koncernu Daimler-Benz a nakonec to dotáhl na funkci předsedy svazu zaměstnavatelů SRN.

Podle dostupných informací nebyl Schleyer na seznamu válečných zločinců. Také Československo po válce nežádalo jeho vydání. Bylo by to však bezpředmětné, protože SRN tak podle svých zákonů nečinila a nečiní.

Jeden z bývalých teroristů RAF Stefan Wisniewski svého času v televizi ARD líčil, jak ultralevice nenáviděla Schleyera za jeho nacistickou éru v Praze a za to, jak bez pocitu viny pokračoval ve vrcholné kariéře. Wisniewski poukazoval na 600 tisíc nuceně nasazených z Čech a Moravy, za jejichž zotročování teroristé RAF Schleyerovi připisovali spoluvinu.

Schleyerův syn Hanns-Eberhard články a pořady namířené proti svému otci kritizuje. Pověsti o násilí na českém území o Schleyerovi prý šířila v 60. letech hlavně tajná východoněmecká policie Stasi.

Dnes již zemřelý spisovatel Bernt Engelmann například před léty napsal na základě některých svědectví, že Schleyer jako poslední velitel SS v Praze nechal při jednom masakru 6. května 1945 postřílet 41 neozbrojených starších mužů, dětí a žen. Nebylo ale možné to přesvědčivě doložit. Také kolem data a okolností Schleyerova útěku z Prahy panuje řada rozporů. Někteří tvrdí, že utekl už 5. května, když začalo v Praze povstání, a na maskaru se prý nemohl podílet.

Od studia filosofie k terorismu

Brigitte Margret Ida Mohnhauptová se narodila 24. června 1949 v Rheinbergu. Její rodiče se záhy rozvedli, vyrůstala pouze s matkou. Po maturitě na gymnáziu v Bruchsalu se zapsala na studia filosofie na mnichovské univerzitě. V roce 1968 se vdala, její manželství s Rolfem Heisslerem, také budoucím členem RAF, však vydrželo pouhé dva roky.

K organizaci se připojila v roce 1971 a od počátku se jako prominentní osobnost druhé generace RAF podílela na zajišťování akcí, logistice a obstarávání zbraní. Za to dostala první pětiletý trest, propuštěna byla na začátku roku 1977, ve kterém vlna německého terorismu vrcholila.

Mohnhauptová se okamžitě zapojila do dalších akcí RAF - byla členkou vražedného komanda, kterému padl v dubnu 1977 za oběť generální prokurátor Siegfried Buback, z její pistole údajně vyšly i výstřely, které v červenci zabily bankéře Jürgena Ponta. Mohnhauptové se připisuje i organizace únosu a vraždy předsedy svazu německých zaměstnavatelů Hannse-Martina Schleyera, spáchané za krvavého "německého podzimu" v témže roce.

Agentka unikala spravedlnosti několik let

Již v roce 1978 byla Mohnhauptová spolu s dalšímu souputníky zadržena v tehdejší Jugoslávii, brzy se však znovu dostala na svobodu. Bonn se totiž s Bělehradem nedokázal dohodnout na vydání zatčených. V září 1981 tak mohla Mohnhauptová být při nezdařeném pokusu o atentát na amerického generála Fredericka Kroesena v Heidelbergu.

Honba za teroristkou skončila definitivně až v listopadu 1982. Mohnhauptová, v letech 1977 až 1982 prokazatelně patřící ke špičce RAF, byla o tři roky později odsouzena k pětinásobnému doživotnímu trestu plus 15 letům odnětí svobody.

Foto: ČTK

Autor: ČTK