Německá CDU chce na Měsíc. Dle Levice si přihnuli

13.08. 06:30 | Autor: Petr Podaný

Německá CDU potvrdila své ambice, že v případě vítězství v podzimních parlamentních volbách se jedním z jejích cílů stane bezpilotní mise na Měsíc do roku 2015. Výprava k oběžnici Země by měla příjít na 1,5 miliardy eur. Levice to označila za myšlenku inspirovanou šnapsem.

O projektu informoval náměstek ministra hospodářství Peter Hintze (CDU), který je koordinátorem vlády pro letectví a výzkum vesmíru. Přistání Německa na Měsíci je myslitelné kolem roku 2015, uvedl Hintze, jenž podporuje při tomto ambiciozním záměru spolupráci s dalšími evropskými zeměmi a USA.

Projekt by měl podle něj spolknout půldruhé milirdy eur během pěti let. „Jsou to ale dobře investované peníze," zdůraznil Hintze ve středečním ranním vysílání televize ZDF. Projekt může podpořit nejen vývoj nových technologií, ale vytvořit i nová pracovní místa, dodal.

Kontrolní středisko modulu Columbus (z německých dílen) na ISS. Zvláštní důraz Německo klade na robotiku. Automatizované systémy mají dát odpodědi na to, „odkud přicházíme" a „kam kráčíme", pokračoval politik CDU a označil Měsíc za jakýsi archiv Sluneční soustavy, v němž se skrývají odpovědi týkající se naší planety.

Šéf představenstva Německého centra pro letectví a vesmírné lety (DLR) Johannn-Dietrich Wörner prohásil, že mise k luně je realistická. Přinese přímý užitek jak sledování Země a klimatu, tak navigaci.

Měsíční základna, dodal Hintze, může být využita i k obraně před nebezpečími přicházejícími z vesmíru; třeba asteroidy s kursem protínajícím oběžnou dráhu Země.

Von Braun vysvětluje prezidentovi Kennedymu princip rakety Saturn. Podle DLR je ve Spolkové republice spojeno s výzkumem kosmu přímo šest tisíc pracovních míst a 60 tisíc nepřímo.

Hintze musel nicméně přiznat, že momentálně na německý měsíční program nejsou peníze. Schválit na něj finance by byl úkol příští vlády (volby v Německu se konají letos 27. září). CDU a liberálové z FDP už signalizovali, že by lunární program Německa oživili.

Hotovou věcí už se totiž zdál před dvěma lety, ale loni v létě jej tehdejší spolkový ministr hospodářství Michael Glos (CDU) uložil k ledu.

Německá Levice (Die Linke) považuje Hintzeho návrhy vzhledem ke státnímu zadlužení za nápad inspirovaný šnapsem. „Spolková vládá ztrácí v rozpočtové politice veškerou důvěryhodnost, když s ohledem na dramatické propady v daňových příjmech oznamuje stále nové miliardové projekty," uvedla rozpočtová expertka Levice Gesine Lötzschová.

Žena na Měsíci. Proslulý německý film režiséra Langa. Na předchozím programu letu na Měsíc se němečtí politici. vědci a zástupci průmyslu domluvili roku 2007. DLR tehdy vyčíslilo vyslání sondy na měsíční orbitu na 300 až 400 milionů eur. Ve srovnání s 800 miliony eur, které vydává každý rok SRN na vesmírný výzkum, se to nezdálo mnoho. Nově plánovaná mise je ale mnohem technicky komplikovanější a tedy dražší.

Misi by výrazně zlevnil fakt, že Němci mají většinu kosmických technologií k dispozici; v tomto oboru patří ke světové špičce. Součástí Mezinárodní vesmírné stanici ISS se třeba stal modul Columbus, dílo EADS-Astrium z Brém.

Předchozí měsíční program Němců měl mít dvě fáze - uvodní s pracovním názvem Leo (Lunar Exploration Orbiter). Po sondě obíhajíící Měsíc se s odstupem asi pěti let uvažovalo o přistání automatické sondy na měsíčním povrchu a o jejím návratu na Zemi se vzorky hornin.

Experti z DLR by na měsíčním povrchu rádi umístili radioteleskop, který by umožnil studium frekvencí, jež zůstávají kvůli různým rušivým vlivům pozemským pozorovatelům skryty.

Německý sen o letu k seléně není nijak nový. Zemský trabant lákal i inženýry kolem Wernhera von Brauna, nacistického konstruktéra prvních balistických raket na světě V-2, který hrál později stěžejní roli v americkém měsíčním programu Apollo. S jeho koncem v sedmdesátých letech minulého století zájem o raketový průzkum Měsíce na dlouhou dobu téměř usnul.

První Němka na Měsíci... Z filmu Frau im Mond. O letu na Měsíc je i poslední němý film proslulého německého režiséra Fritze Langa. Snímek s názvem Žena na Měsíci (Frau im Mond) měl premiéru v říjnu roku 1929 v Berlíně - zúčastnil se jí i Albert Eisntein.

Dílo je často označováno za první filmové science-fiction na vědeckém základě.

Za svůj inovativní přínos na tomto poli byl Lang v šedesátých letech minulého století opakovaně zván do americké kosmické agentury NASA jako čestný host a přednášející.

Foto: DLR, ČZK/AP, NASA a Profimedia

Autor: Petr Podaný