Němci zhodnotí politiku Merkelové. Jak u voleb dopadne?

22.09. 05:30 | Autor: ČTK

O složení nového parlamentu a o tom, zda Německo další čtyři roky povede kancléřka Angela Merkelová (CDU), budou v neděli rozhodovat voliči ve spolkové republice. Merkelová, jejíž konzervativní unie CDU/CSU je velkým favoritem hlasování, může po volbách už počtvrté stanout v čele německé vlády. Vedle ní se bude největší pozornost věnovat protiimigrační a protiislámské Alternativě pro Německo (AfD), která by se poprvé měla dostat do Spolkového sněmu. Může se stát i třetí nejsilnější stranou v zemi.

O přízeň zhruba 61,5 milionu oprávněných voličů se uchází celkem 42 stran, což je nejvíce od znovusjednocení Německa. Reálnou šanci dostat se do parlamentu má ale jen šest uskupení. Téměř nikdo přitom nepochybuje o tom, že nejsilnější znovu bude CDU/CSU, která má v průzkumech podporu kolem 36 procent voličů. Jisté se zdá i druhé místo pro sociální demokraty (SPD), kteří si mohou myslet na zisk kolem 22 procent hlasů.

Strany současné velké koalice musejí ale počítat s tím, že získají méně hlasů než ve volbách před čtyřmi lety, kdy si CDU/CSU přišla na 41,5 procenta a SPD na 25,7 procenta. V případě sociálních demokratů, jejichž šéfovi Martinu Schulzovi se v kampani jen obtížně dařilo vymezovat se vůči Merkelové, je navíc možné, že dosáhnou svého nejhoršího výsledku v dějinách spolkové republiky. Jejich dosavadním minimem bylo 23 procent v roce 2009.

Souboj o první pozice

O co jasnější se zdá být souboj o první dvě pozice, o to zajímavější by mělo být klání o třetí místo, o které se utkají hned čtyři strany. Nejhorší výchozí pozici mají Zelení, kteří se v průzkumech pohybují kolem osmi procent, což je méně, než na kolik dosáhli v posledních volbách (8,4 procenta). O něco lépe je na tom Levice, druhá ze současných opozičních stran, pro kterou by mohlo hlasovat mezi devíti a deseti procenty voličů, tedy více než v roce 2013 (8,6 procenta).

Polepšit by si každopádně měly Svobodná demokratická strana (FDP) a Alternativa pro Německo, které v končícím volebním období v parlamentu chyběly. Pro liberály má neděle představovat definitivní tečku za traumatem posledních voleb, při nichž se 4,8 procenta poprvé vypadli ze Spolkového sněmu. Letos by mohli svůj zisk zhruba zdvojnásobit. V průzkumech se pohybují mezi devíti a deseti procenty.

Ještě o něco silnější podporu - mezi devíti a 11 procenty - má AfD, která se podle řady pozorovatelů stane první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu. Svou odlišnost od ostatních stran AfD, která přitahuje řadu protestních voličů, dávala jasně najevo i v předvolební kampani, kterou postavila především na tvrdé kritice migrační politiky kancléřky Merkelové a její vlády.

Byla to právě AfD a její příznivci, kteří do jinak poklidné kampaně přinesli vyhrocené emoce a naštvání, jimž dávali volný průchod na předvolebních mítincích šéfky křesťanských demokratů, kterou častovali jako zrádkyni národa nebo lhářku. Někteří členové AfD se navíc neštítili ani radikálních výroků o "zbavování se" politiků jiných stran nebo o německé historii.

I to je důvod, proč všechny ostatní strany s AfD dopředu vylučují spolupráci. Příští koalice by podle dosavadních průzkumů mohla být postavena buď na základech dosavadní vlády CDU/CSU a SPD, nebo na ose CDU/CSU, FDP a Zelených. V obou případech, z nichž ani jeden není bezproblémový, by v čele vlády zůstala Merkelová, která by se vítězstvím ve čtvrtých volbách v řadě vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele vlády 1949-1963) a Helmutu Kohlovi (1982-1998).

Volební kandidátky v číslech

Dosavadní průzkumy a modely také napovídají tomu, že příští Spolkový sněm bude největší v dějinách spolkové republiky. V důsledku zvláštností volebního systému může mít kolem 685 poslanců, dosud jich přitom bylo 630. Žen, kterých je mezi 4828 kandidáty 29 procent, by v něm mohla zasednout necelá třetina (32 procent).

Sledovat se bude také chování zhruba 720 tisíc voličů s tureckými kořeny, které turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan vyzval k tomu, aby nevolili CDU, SPD a Zelené. Zajímavé bude i to, jakým způsobem volby ovlivní lidé, kteří se rozhodnou hlasovat poštou. Podle některých odhadů by jich mohla být až třetina.

Na 73 500 volebních místností se v neděli otevře v 8.00 SELČ, volby skončí v 18.00. Hned poté zveřejní veřejnoprávní televize ARD a ZDF odhady volebních výsledků. Předběžné oficiální výsledky by mohly být známy zhruba o šest až sedm hodin později.

Foto: ČTK , Matthias Schrader

Autor: ČTK