Němci vzdali v EU boj s haknkrajcem

24.02. 16:27 | Autor: - pp -

Ilustrační foto Německo tiše ustoupilo od své čerstvé iniciativy, podle níž by měly být pod hrozbou trestu zakázány v celé Unii hákové kříže a další nacistické symboly. Změkčilo i svůj postoj k unifikaci stíhání popíračů holocaustu; v SRN je trestají tvrdě.

Představa, že by britský princ Harry skončil před soudem (a možná ve vězení), protože kdysi na jednu party přišel převlečen za nacistu, ukazuje absurditu německé iniciativy, poznamenal před několika týdny Timothy Garton Ash v listu Guardian.

Uznávaný britský historik a publicista reagoval na deklarované záměry německé ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesové (53) během nynějšího předsednictví Berlína Evropské unii. V rámci boje proti extremismu a xenofobii se vedle nepřípustnosti lží o vyhlazování Židů za druhé světové války vyslovila Zypriesová i pro zákaz hákových křížů a nacistických (fašistických) symbolů. Ministryně už předtím naznačila, že k této myšlence se staví pozitivně nová italská vláda; předešlá ji odmítala.

Přesto německá vláda už v pátém týdnu svého předsednictví snahy o celounijní zákaz haknkrajců tiše odpískala. Příčinou nebyly jen protesty hinduistů, pro něž patří svastika (hákový kříž) už tisíciletí mezi důležité náboženské symboly. Podobné snahy o jednotné úpravy jsou neslučitelné i s anglobritskou právní kulturou, k jejíž tradici patří, že se smějí vyslovovat názory a ukazovat politické symboly, byť jsou nechutné. Proti radikálům se nevystupuje s paragrafy o svobodě projevu, nýbrž politicky či trestněprávně, jestliže se uchylují k násilí nebo terorismu. Aktivity směřující k plošnému zákazu hákových křížů nejsou v EU novinkou, objevily se už v letech 2001, 2003 a 2005. Před dvěma lety proti nim vedle Británie hlasovaly Švédsko, Dánsko či Nizozemsko.

Trestej, netrestej, trestej...
V de facto už čtvrtém pokusu v tomto směru se nyní Němci snaží dospět alespoň k rámcovému rozhodnutí přijatelnému pro všech sedmadvacet členů EU. Jde v zásadě o hledání rovnováhy mezi zákazy a tresty, jež některé země praktikují či o ně usilují, a svobodami, kterých se další z nich nehodlají vzdát. Jednotlivé státy se zatím rozcházejí v názoru, zda by taková úmluva měla vyjmenovávat konkrétní činy, anebo zůstat jen obecnějším závazkem k trestnímu stíhaní těch, kdo podněcují k nenávisti a násilí kvůli rase, barvě kůže, víře, národnímu či etnickému původu... Politické garnitury některých unijních nováčků by uvítaly, kdyby se po vzoru SRN v potírání nacistických symbolů přistupovalo ke znakům a zločinům komunismu. Západ se však na komunismus dívá pod trochu jiným úhlem.

Ačkoli někteří komentátoři míní, že jde spíše o snahu přibít pudink na zeď hřebíkem, Berlín se chce o minimální harmonizaci trestních zákonů v zemích EU v otázce rasismu a xenofobie pokusit. Podle Zypriesové jsou k tomu lepší podmínky než kdy dříve. Zákonodárci té které země by měli mít dost prostoru obecné rozhodnutí blíže specifikovat.

Z ministerstva spravedlnosti v Berlíně už dříve zaznělo, že některé činy by se v celé EU měly definovat jako trestné. Třeba za zlehčování či popírání holocaustu a dalších genocid by hrozil nejvyšší trest jeden až tři roky odnětí svobody. S ohledem na právní tradice v některých zemích by však "popíračům" nemusel hrozit žádný trest, pokud by nešlo například o výhrůžku, nadávku či urážku. Věc je mimořádně složitá a někteří kritici upozorňují, že v původním pojetí Zypriesové by bylo za jistých okolností trestným činem i zveřejnění karikatur Mohameda či zlehčování zločinů USA v Iráku. Přesto převažuje názor, že pro Unii by měla velký symbolický význam byť i obecná deklarace jednotného postupu proti rasismu a xenofobii.

S pomýlenci za mříže?
Předminulý týden byl v německém Mannheimu odsouzen k pěti letům vězení Ernst Zündel (67), chronický popírač holocaustu, antisemita a dlouholetý štváč proti Židům. Jeho příznivci a obhájci proměnili patnáct měsíců trvající proces ve frašku, v níž donekonečna zněla nacistická hesla, "odborně" se vyvracela genocida Židů a obhájci signovali své materiály Heil Hitler. Tvrdý verdikt nad Zündelem ale jeho hnědé příznivce neoslabil, naopak. Pomýlený důchodce mutoval v mučedníka, další údajnou oběť spiknutí světového Židovstva.

I v Německu samém se objevily názory, podle nichž podobné procesy přinášejí více škody než užitku. Navíc je zde trvalý spor o svobodu slova v článku pět ústavy SRN; Spolkový ústavní soud z ní popírání holocaustu vyňal. Místo exportu této německé praxe bychom měli začít přemýšlet o jejím konci, uvedl v komentáři magazín Die Zeit.

***

Popírač holocaustu Zündel Popírači za mříže? Jak kde
Popírání holocaustu je samostatným trestným činem jen v devíti zemích EU. K případům popírání, schvalování či ospravedlňování genocid se v Unii přistupuje různě. Příklady:
Francie: Trestný čin, hrozí jeden rok vězení a pokuta od 42 tisíc eur výše. Španělsko: Nemá zákony trestající popírače holocaustu.

Nizozemí: Speciální zákon neexistuje, ale jednotlivé případy lze řešit v rámci paragrafů o xenofobii, urážce na cti atd. Polsko: Podle zákona z roku 1998 lze popírače odsoudit až na tři roky odnětí svobody. Itálie: O přijetí příslušného zákona se diskutuje. Řecko: Nemá speciální zákon, ale potrestání je teoreticky možné podle paragrafů proti diskriminaci. Rumunsko: Zákon z roku 2005 umožňuje trest šest měsíců až pět let odnětí svobody. Česká republika: Veřejné popírání holocaustu (a zločinů komunismu) je trestné.

Autor: -pp-

Autor: - pp -